Průvodce

Tak na tenhle film jsem se dost těšil i odhodlával, a jakékoliv jest výsledné vyznění, musím říct: hodinu to byla nuda. Hodinu se budete nudit. Hodinu budete koukat, občas vám možná bude plavat žaludek, občas se pousmějete, občas se zamyslíte, ale za tu hodinu se nic nestane. Jinak je to moc zajímavá věc, zajímavá sama o sobě a ještě víc zajímavá pro nás (odečtu-li některé jedince) k poznání něčeho, co patří k japonské kultuře. Za sebe říkám, většinu stopáže jsem ten film neměl rád, ale na konci si mě získal. Nemám nic proti bizarnosti... Jen tu byla moc křečovitá; takže i přes celkovou spokojenost, přes čtyři nigda. (17.05.2009)

Je dobré o filme nič vopred nevedieť, nič od neho nečakať a potom zažiť dvojhodinové príjemné prekvapenie. Okuribito je zaujímavý film o málo známom rituáli obradného lúčenia sa so zomrelými. Aj keď som japonskými filmami vycepovaný a bol som pripravený na chvíle, pri ktorých je európsky divák nútený niečo ázijsky cudzie strpieť, aby bol vzápätí odmenený niečím ázijsky krásnym, tento film považujem za dobre zrozumiteľný aj pre našinca. Našinca vnímavého, citlivého a podľa možnosti nie hluchého, aby ho mohla potešiť aj krásna hudba. (02.11.2010)

Neveríte, že aj smrť môže byť krásna? Resp. že aj rozlúčka so zosnulým má svoje čaro a krásu? V Sprievodcovi nám to režisér Takita ukázal. Neha, láska a úcta - to sú faktory, s ktorými sa hlavný predstaviteľ Daigo Kobajaši lúčil so "svojimi" mŕtvymi. ... Clivé tóny violoncella pomáhali priblížiť atmosféru smútku, ale napodiv pre mňa boli najsilnejšími časťami filmu tie, ktoré sa odohrávali v hlbokom tichu a mlčaní ... (15.10.2010)

Aj napriek nelahkej teme o (pravdepodobne) smutnych momentoch (pravdepodobne) v zivote kazdeho z nas, film je optimizmom naplneny az po okraj. Jemnost. ladnost, pozornost, krehkost, krasa a smiech cez slzy ako i slzy cez smiech, vsetko vo filme pritomne v harmonickom suzneni. Aj ked mozno na japonske pomery viac "kozmopolitny" film, praca s detailami, ako i hranie sa s celkami pomahaju krajinu vychadzajuceho slnka spolahlivo identifikovat. (01.04.2009)

Čerstvě Oscarem ověnčené drama ze Země vycházejícího slunce si vás musí podmanit jako mě. Skromně a jemně natočený neobvyklý příběh o muži, jež po zklamání životem našel štěstí v poněkud bizarním zaměstnání. Smutná nálada, která převládá zejména v podobě nešťastných výjevů, které se hrdinovi jakoby náhodně ukazují (chobotnice, lososi), se šikovně mísí s naopak velmi šťastným vyzněním a pocitu sounáležitosti s postavami. Toho se podařilo dosáhnout díky opravdu lidským vykreslením postav a také výborným hercům, především Masahiru Motokovi v ústřední roli. Nádherná hudba jen umocňuje další filmvé kouzlo ze země Sakur. (25.03.2009)