Chata v horách

Goddard dokázal, že se může pohybovat tam, kde Raimi v 80. letech. Jsou tu velice originální nápady, které ale místem "zabíjí" zbytečně klišé scény - tichý výkřik do prázdna. Ukázková hra se žánrem. Velmi nepředvídatelné momenty, kdy tvůrci diváka vůbec nešetří. Navíc pro nás nachystali velkou dávku krve. *Unicorn killer rulez* (23.09.2012)

Trocha ma to nudilo. Humor sa do hororov nehodí. Scenár sa tvári šikovne a originálne, ale inak je to klišé. Áno, je pravdou, že po prevalení twistu získava film nový, svieži rozmer (a v podstate aj žáner?), ale že by sa úroveň zábavy nejako extra zvýšila, to sa povedať nedá. Po vizuálnej stránke je to relatívne vypiplané, sem-tam to poteší hrou s klišé (tupý svalovec ako hlavný hrdina) a finále je veľkolepé. Ale inak to prešumelo okolo mňa bez výraznejšieho záujmu. (15.01.2017)

Raimi na koksu pro 21. století. Tam, kde většina tvůrců končí (variace na Pátek třináctého #3789), se parta kolem Wheddona teprve rozjíždí. Film, který permanentně nabízí humor mezi řádky a nakonec se rozkročí na úplně všechny strany, kam až mu to žánrový rozsah potenciálně může dovolit (jen jedna věc mi chyběla, ale na licenci mého nejoblibenějšího vesmírného monstra už asi chechtáky v rozpočtu nezbyly). Hodně upřímný zásek do hororové pažby, film s obrovským nadhledem a fakt hluboká studnice fanouškovských nápadů. Ve světle vypravěčské odvahy padají všechny škatulky i bariéry a scénář skoro pořád kráčí o krok dva před divákem. Weddonovi teď zřejmě sežeru všechno a hlavně už nemám strach, že by tým Avengers nenaplnil nerdovská očekávání. (14.04.2012)

Když ponecháme stranou hrstku kreativních a nápaditých titulů určených vytříbenému a poučenému publiku, jako jsou "The House of the Devil", "The Innkeepers" či "The Woman") a ojedinělé výjimky jako bravurní "Piraňu 3D" upadl v posledním desetiletí americký mainstreamový horor do zdánlivě nekonečné spirály sérií postavených na prvoplánových lekačkách a sadistických obrazech agónie. Do tohoto kontextu vstupuje "The Cabin in the Woods" jako ryzí zjevení. Jednak představuje film, který osloví obyčejné diváky i protřelé fanoušky, ale především navrací hororu zábavnost a humor, tedy elementy charakteristické pro žánrové klasiky osmdesátých a devadesátých let. Klasická a prazákladní schémata žánru jsou ve skvostném vyprávění jednak odhalována a zesměšňována, ale současně také oprašována a ospravedlňována, při čemž celý příběh o žánrovém světě vytvořeném pro ukonejšení rozmarných božstev lze vnímat po vzoru "Inception" jako otevřenou paralelu k fungování zábavního průmyslu vůči divákům. Ostatně vřískotovská figura filmového znalce, jenž dokáže dekódovat klišé a odhalit ústrojí šlapající v nitru příběhu, přivede celý "průmysl" do záhuby. Film vlastně předkládá ospravedlnění klasických schémat a přímo konstatuje, že jejich obcházení nabízí pouze slepé uličky, jež nakonec stejně donutí tvůrce vrátit se k osvědčeným postupům. A tak ačkoli z čistě ekonomického hlediska "The Cabin in the Woods" sama představuje jednosměrku, která žánr jednorázově osvěží, ale nemůže být základem trendu, jenž by mašinérii udržel v chodu na příští roky, pro konkurenci alespoň znovu objevuje sílu a životnost prazákladních formulí. Není vyloženě nutné, aby se studia a filmaři pokoušeli přijít s podobným mixem sofistikovaného nadhledu a dynamické zábavy, jakou předvedla malá chajda v lesích, ale pokud si k srdci vezmou přinejmenším to, že schémata mohou sloužit jako výchozí bod pro zábavné uchopení žánru, bude horor a s ním i svět zachráněn. (21.06.2012)

Čisté žánrové potešenie, ktoré vďaka rafinovanému a scenáru funguje v rámci jednotlivých scén aj viaczmyselne a hoci sa spočiatku zdá, že pôjde v klasickejších koľajách, každých pár minút stíha prekvapovať niečim novým. Záverečné polhodinové inferno je následne tým najlepším čo mohlo duo Goddard/Whedon ponúknuť a mňa len teši, že po dlhočiznom čakaní a odkladoch je Cabin in the Woods presne taký film aký som si prial a v mnohom možno aj lepší. Nie všetky priania sa totiž zvyknú vyplňať. (17.08.2012)