Mary a Max

Chtěla jsem napsat, že to byla animace nehezká, ale musela jsem to smazat. Animace byla geniální a v kombinaci s Daleovou hudbou mě Mary a Max zasáhli rovnou do srdce. Ze začátku jsem nevěděla do čeho jdu a jestli vydržím tu hoďku a půl. Popravdě jsem si ani nevšimla, jak rychle ten čas uběhl. Neobyčejný lidský příběh dvou přátel, kteří se znají jen z dopisů. Nečekejte žádné happy endy, i když je děj podaný komicky. Je to hlavně drama, skutečné a bez pozlátka. Spousta maličkostí vás tady rozesměje, ale opět si člověk uvědomí, jak moc je to pravda. Poslední část filmu a jeho konec mě dostal asi ze všeho nejvíc. Jsem opravdu ráda, že mě můj chodníček k tomuto skvostu dovedl. (14.09.2015)

Když vám ohyzdná plastelínová figurka s naprostou grácií a břitkým sarkasmem naservíruje do xichtu, jak to tady v podstatě všechno stojí za hovno, máte chuť pustit si pro rozptýlení něco o rakovině anebo plyn... Tento až kýčovitý animák posouvám svým dětem s výchovným komentářem: "Tak takhle to může vypadat, když budete srát tatínka." (22.03.2010)

Vedle nadšenců, kteří se na film podívají, protože se chtějí dozvědět něco nového o vesmíru a tak podobně, by po Mary a Maxovi měli sáhnout i zábavní společníci. Jako zásobárna chytrých nebo vtipných poznámek do osvícené společnosti je tento film nedocenitelný. Téměř v každé scéně lze najít informace, kterými vyplníte trapné ticho mezi objednávkami pití; mám zde na mysli drobné perly typu: „Vajgly jsou špatné, protože se odplavuji do moře, ryby je kouří a stávají se závislé na nikotinu.“ nebo „Dr. Bernard Hazelhof říká, že bys neměla vážit víc než tvá lednička." Aby to měl společník ještě snazší, uvozuje Elliot každou postavu jedním až dvěma citáty či bonmoty. Dohromady to dává zhruba 90 vtipných glos o ničem, což už je slušná intelektuální munice. Pochopitelně, pokud nepatříte mezi dobré společníky, můžete film z tohoto hlediska považovat za zbytečně přetížený ornamenty. (18.01.2010)

Na animovaný film až nečekaně trpká výpověď o lidské osamělosti. O spříznění lidských duší, které je značně nepravděpodobné, ale o to více opravdové. V mnoha ohledech film působí vykonstruovaným dojmem, ale významem své výpovědi je tím naopak ještě upřímnější. Navíc to není hraný film, takže nemá ambice nastavovat zrcadlo skutečnému světu. Skutečný svět místo toho karikuje a to se mu daří velmi dobře. (04.12.2011)

Už si živo predstavujem, ako 7.marca Adam Elliot dvíha nad hlavu pozlátenú sošku malého mužíka. Nominácia bude jasná, ale konečne by to mohol niekto natrieť amerických štúdiovým popcorňákom. Tie mám síce vo veľkej obľube, ale škoda, že sa stále pretláčajú do povedomia len pomocou mainstreamovej vlny. 'Mary and Max' ide úplne mimo šablóny a dokazuje, že aj touto cestou sa dá potajomky vkradnúť do duše a srdca diváka a rozpútať tam absolútnu citovú smršť. Krásny príbeh, jedinečný myšlienkou, originálny spracovaním, komplikovaný, a pritom tak jednoduchý. Smútok a radosť boli dve najčastejšie pocity, ktoré vo filme dominovali a ich kombinácia vždy v inom pomere prinášala každou scénou čosi iné. Po skončení však prevládla radosť z dokonalého filmového zážitku, ktorého pôžitok si určite v najbližšej dobe znova rád vychutnám. Znamenitá bola najmä práca animátorov a všetkých, ktorý sa podieľali na výrobe tohto krásneho vizuálu, a hudobný podmaz už len skvelo doplnil už tak bezchybný celuloidový výtvor. Tlieskam. 100%. (10.12.2009)