Mary a Max

Tohle není zrovna můj šálek čaje, ale uznale kývám hlavou, že filmu nemám, co vytknout. Příjemná animace, zajímavá myšlenka s ponaučením pro mladší diváky a celkově příběh, který umě pracuje s humorem, vážnými emocemi i nadsázkou. Mary a Max je jeden z těch filmů, které hladí - a to ne takovým tím laciným způsobem, právě naopak... 7/10 (02.01.2016)

Nebudu tady nijak zastírat, že Mary a Max je od začátku až do konce jeden velký citový kalkul. Od barevného ladění (šedá pro neosobní a nelidský NY, sepiová pro zpátečnickou a citový a osobnostní rozvoj potlačující Austrálii), přes hudbu perfektně dokreslující jednotllivé momenty (Prokofievův Op. 64 by udělal drama asi i z dětského večerníčku) až po samotnou tragičnost postav, která je pro citlivého diváka vždy umně vyvážena lehkým příslibem naděje do budoucna. Stejně jako Elliotův předchozí počin je i M&M o samotě, odcizení a smíření, ovšem tentokrát je to formou lehce rozvleklejší a mnohem méně údernou. Ve chvílích, kdy by stačil čistě jen obraz se Elliot bohužel uchyluje k patetickému a nemístně deskriptivnímu vypravěči. I přes to všechno ale nemohu říci, že by mě křehké přátelství Maxe a Mary nechalo chladnou. Právě naopak... Přišlo režisérem krutě naplánované Que sera sera a vešekeré mé pokusy o chladný analytický přístup se rozplynuly do ztracena. Ještě teď mám chuť vzít Zlaté stránky, zabodnout do nich prst a... (19.11.2009)

Chytrá, technicky prešpekulovaná satira, v ktorej má miesto každý jeden nepatrný detail vytvárajúci dokonalý filmový celok. Chvíľami som nevedela, či sa mám smiať alebo roniť slzy, príbeh dvoch bizarných postavičiek, neurotického Maxa a plachej Mary, bol dojímavý a paradoxne i krutý. Celé je to však lemované citlivým prístupom, takže aj v trpkej irónii sa usadili emócie a záver... ten bol trpko emocionálny. Zbožňujem tieto groteskné animáky pre dospelých a Mary a Max je klenotom v danej žánrovej forme. (07.06.2010)

Líbilo se mi to. Jak formou (tenhle způsob animace mi opravdu sedl + pěkná hudba), tak obsahem (příběh jednoho velkého přátelství dvou nevšedních a přitom obyčejných lidí). Chvílemi to bylo hořké, depresivní, vtipné, absurdní, ale především živé, tím chci říct, že byl tento film jako závan čerstvého vzduchu, velmi svěží a nápaditý počin. Směrem ke konci tomu už mírně docházela šťáva a samotný závěr mě svým vyzněním až trochu zklamal (rozhodně jsem to takhle ukončené nečekal), ale každopádně to vidím na pěkné 4*; jestli bych měl občas zkouknout nějaký ten animák (jakože je nemusím), tak něco podobného (kvalitou i tématem) jako je Mary a Max bych si s chutí dal. "Vajgly jsou špatné, protože se odplavují do moře, ryby je kouří a stávají se závislé na nikotinu. Samozřejmě jen žertuji, protože cigareta nemůže zůstat zapálená pod vodou. A ryby také ani nemají kapsy, kde by mohly mít zapalovače." (21.07.2011)

Nádherně úchylná animace - dokonale pasující k příběhu, ve kterém laskavá komedie plynule střídá depresi. Podivné přátelství malé ušlápnuté Mary z Austrálie a jejího amerického penfrienda, psychicky labilního pana Maxe Horowitze, nabídlo hodně nevšední, sladce hořkou podívanou. Já už jsem citově dost okoralá a filmy mě obvykle příliš nedojímají, ale těmhle ošklivým figurkám se to povedlo, rozesmály mě a chvílema mi div slza neukápla. Škoda mírné ztráty tempa po Maryině přerodu v ženu, pochmurnosti pak přibylo až příliš, ale stejně k páté hvězdičce chybí málo. Nevím, jak s českým dabingem, ovšem v původním znění jsou "Mary a Max" působivým zážitkem, malou emocionální atomovkou; temný animáč, co v žádném případě není určen dětem a už vůbec ne dospělým se sklony k sebevraždě! Drobná výtka pro výtvarníky: když padla otázka, proč staré ženy mají modré vlasy, zklamalo mě, že se ta barva na obrázku neobjevila:-). 86% (17.01.2011)