Režie:
Adam ElliotScénář:
Adam ElliotHudba:
Dale CorneliusHrají:
Toni Collette, Philip Seymour Hoffman, Eric Bana, Barry Humphries, Bethany Whitmore, Christopher Massey, Julie Forsyth, Alf Klimek, Melanie CoombsObsahy(1)
Dvě rozdílné povahy, dva rozdílné osudy a půlka světa spojuje tento animovaný příběh, který vypráví o přátelství dvou zcela odlišných lidí, kteří se znají jen prostřednictvím svých dopisů. Mary Daisy Dinkle, baculaté osmileté holčičky žijící na předměstí australského Melbourne a Maxe Horowitze, velmi obézního čtyřiačtyřicetiletého Žida žijícího v pulsujícím New Yorku, trpícího Aspergerovým syndromem. Film sleduje Maryino dospívání a Maxův přechod ze středního k pozdnímu věku a objevuje mezi nimi silné pouto, které překoná o hodně víc než obvyklé kamarádské vzestupy a pády. Mary a Max nás vedou cestou neobyčejného přátelství, které musí čelit autismu, taxidermii, psychiatrii, alkoholismu, obezitě, kleptománii, sexuálním rozdílům, důvěře, kopulujícím psům, náboženským rozdílům, agorafobii a mnoha dalším životním překvapením. Celovečerní animovaný film MARY A MAX byl poprvé uveden na filmovém festivalu Sundance v roce 2009. Tento film autora a režiséra Adama Elliota produkovala Melanie Coombs a postavičky namluvili Toni Collette (Mary), Philip Seymour Hoffman (Max), Barry Humphries (Vypravěč) a Eric Bana (Damien). (oficiální text distributora)
(více)Recenze (937)
"People often think I am tactless and rude. I cannot understand how being honest can be improper. Maybe this is why I don't have any friends." ()
Deprese deprese deprese ()
Náladou a vykreslením postav přesně můj šálek kávy. Depresivně melancholický příběh o dvou spřízněných duších, kterým nebylo souzeno se setkat. Oba jsou outsideři v dnešním "sociálním" (sociopatickém) světě, nechtějí nikam patřit, přitom jako minorita na sebe lišácky pomrkávají. Z filmu na mě dýchá pozitivismus jako v Amélii, jen to těsto je poněkud jinačí... ()
Tomu filmu nic nechybi ani neprebyva. Je to proste dokonaly - film i hudba. Soundtrack rozhodne stoji za to! :) Mam mimochodem dojem, ze jsem tenhle pribeh (resp. zpracovani te skutecne udalosti) uz nekdy nekde videl... ()
Nezasáhlo mě to prostě tak, jak by se asi na takový "zajímavý příběh" slušelo. Možná to bylo právě tou animací, která mi moc nesedla a taky způsobovala mou odtažitost k hlavním hrdinům. 5/10 ()
Zvláštní čtyřicátník Max Horowitz z New Yorku a zvláštní holčička Mary Daisy Dinkle odkudsi z Austrálie si píší zvláštní dopisy a tak vytváří tento poněkud zvláštní příběh plný černého až depresivního humoru, který je podtrhnut jejich zvláštním animovaným ztvárněním. Pěkně zvláštní. ()
Animovaný film o přátelství Vás chytne za srdce. Pravdivější a reálnější než mnohé hrané filmy. ()
No to mě zas jednou jeden animák parádně bavil.. :) Vtipný, napul trochu depresivní a já z toho jsem nadšená, né poplematená :D ()
smutny a krasny zaroven.jako ten mozek kterej se smeje,kdyz oblicej mlci ()
Kdo by to byl řekl, že se animovaný film takových kvalit zrodí u protinožců. Adam Elliot vážně umí a od teď budu jeho tvorbu bedlivě sledovat. Mary a Max je neobyčejný příběh dvou neobyčejných lidí, který ve formě plastelínové animace získává úplně jiný rozměr. Vhodně zvolené barevné kombinace a nádherná podmanivá hudba tomu jen nahrávají. Dojemný, lidský příběh dvou spřízněných duší - outsiderů z druhé strany zeměkoule plný absurdit a vtipných hlášek musím jednoznačně doporučit - všem. ()
Nádherně vtipné a smutné zároveň, film zvláštně optimistický a i přes temnou stránku tak nějak pozitivní. Největší devizou filmu je samotná atmosféra, jakou jsem u animovaného filmu snad ještě nezažil. Té přispívá i skvělá hudba, která je v souladu se zvukem psacího stroje (nápad, který se výborně osvědčil již ve filmu Pokání). ()
Takovéhle tempo vypravování mi až tak moc nesedí (Dogville...) ale v loutkovém podání Mary a Maxe to bylo něco úžasného. ()
Moc roztomilé. Moc doslovné. ()
Mám ráda, když má příběh vypravěče. Líbí se mi to jak u Zoufalých manželek, tak např. u Amélie z Montmartru. A právě Amélii mi tento film připomněl. Také vypráví příběh podivínů, kteří mají svůj svět. Je laskavý, milý, vtipný. Vlastně velmi vtipný. Tomu ještě navíc přidalo úžasné výtvarné zpracování. Těším se, až se podívám znovu. ()
Celý čas nadávam, že čo je to za blbosť a až v posledných 10tich minútach pochopím, aký skvelý film to je. Dávam plné hodnotenie napriek tomu, že to nie je tak celkom moja šálka čaju. ()
Tohle chci vidět co nejdřív ještě jednou!!! ()
Smutne a depresivne, nejako som sa s tymi plastelinovymi postavickami nevedel stotoznit. 7/10 ()
Nemá to ani hlavu, ani pätu... ()
Nevím, co většina z vás má v hlavě, kteří to hodnotíte čtyřmi a pět hvězdičkami. Ale ten kdo označí ty postavičky za krásné by asi potřeboval psychiatra. Hvězdičku uděluji za zajímavé zpracování, ostatní je kravina na entou. Už jen to, že jde o film, kde si osmiletá dopisuje z 44letým psychicky naručeným jedincem mi nepřijde v pořádku. Ale většině tady ano, což je více než znepokojující. Nebýt toho, že byl film v žebříčku nej komedií vysoko, nikdy bych ho neviděl. Takhle jsem se jen ujistil, že zdaleka ne vše, co jen na databázi výborně hodnoceno je výborné. Někdy je tomu totiž přesně naopak. ()
Úžasné dílko, které v plastelíně (či co to je za animaci) řekne o dnešním světě mnohé... ()