Režie:
Blake EdwardsScénář:
JP MillerKamera:
Philip H. LathropHudba:
Henry ManciniHrají:
Jack Lemmon, Lee Remick, Charles Bickford, Jack Klugman, Alan Hewitt, Jack Albertson, Mel Blanc, Lynn Borden, Charlene Holt, Jack Riley, Ken Lynch, Bert Stevens (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Uznávaný odborník v oblasti public relations ze San Franciska je "společenský" piják... který nikdy nepřestává být společenský. Jeho horlivá žena začne pít, aby s ním držela krok. Mají zlaté časy. Jenže pak se všechno obrátí... Film Dny vína a růží získal celkově pět Oskarových nominací a Oskara pro nejlepší píseň za působivou ústřední melodii Henryho Manciniho a Johnyho Mercera. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (42)
Z dnešního pohledu nepřesvědčivě zpracované téma, které nesnese ani zbla povrchnosti, bohužel přesně tak film ve výsledném dojmu působí. Jedním slovem - nevyvážené: slibný začátek, pak se kvalita postupně vytrácí do ztracena, závěr opět skvělý; herecké výkony kolísaly od výborných momentů (závěrečná scéna) až po směšné (scény v motelu a ve skleníku). Působí až moc okatě, že Lemmon a Remick si na alkoholiky jen hrají (hořký fakt, že Lemmon se o pár let později s alkoholismem potýkal tzv. v reálu, ponechám bez komentáře). Hudba vynikající, k filmu mi ale vůbec nepasovala. Hodnotím dvěma a půl, i s odstupem padesáti let je to koukatelný film (přestože mi vadilo, že alkoholismus zobrazuje dost zjednodušeně), ale popravdě řečeno, asi bych se bez něj obešla. ()
Po filme U strážneho anjela je veľmi ťažké objektívne hodnotiť staršie filmy o alkoholikoch, keďže všetky oproti nemu musia nutne pôsobiť veľmi "lajtovo", Ale s ohľadom na roky vzniku musíme oceniť ako Dlhý víkend, tak Dni vína a ruží, ako aj niektoré výborné československé snímky. Edwardsov film má dosť chýb, pôsobí unáhlene, skáčeme rýchlo v čase, niet času premýšľať nad tým, aký dopad mal alkoholizmus rodičov na dieťa, ako to bolo s financiami a podobne. Napriek tomu perfektné herecké výkony, niekoľko výborných momentov a dobová atmosféra robia z filmu klasiku. ()
Blake Edwards sa mi spája predovšetkým s Ružovým panterom, ku ktorému nemám nejak zvlášť vrelý vzťah. Podvedome som teda nečakal nič prevratné, no ako veľmi som sa mýlil... Dni vína a ruží je jeden z mála filmov, ktorý po vzhliadnutí ostane vo mne už navždy. Mám rád opilecký námet a problémy s alkoholom vo filme, možno práve preto, že som si v detstve v rodine prešiel niečím podobným, preto postavy, najmä tie detské, dokážem dokonale pochopiť, v tomto smere ma neoklame absolútne nič. A čo sa týka tohto filmu môžem len potvrdiť, že ide o chirurgicky presnú, dokonalú a desivo reálnu anatómiu moci alkoholu nad človekom, od nevinných začiatkov a prvého potykania si s fľašou až po trpký a smutný koniec (hlavne v prípade jednej postavy). Obaja herci boli fantastickí a absolútne presvedčiví, napr. na Lemonovu scénku v skleníku nezabudnem nikdy, tak deprimujúce až sa mi chcelo zakrývať si oči. Nádherný snímok, film, na ktorý sa nezabúda! ()
Tvůrce "panteří série" či "Snídaně u Tiffanyho" uměl natočit i pořádně syrové drama. Nezvykle otevřený film zaznamenává závislost dvou pijáků (což je neobvyklé, protože tématicky podobné filmy se většinou zaměřují na solitéry) a mapuje jejich manželství až k rozpadu. Edwardsův snímek, využívající záběry s velkou hloubkou ostrosti, začíná jako lehká komedie ve stylu Billyho Wildera, ale směr, kterým se záhy ubere, je v kontextu předešlého dění šokující. Jack Lemmon, známý především jako představitel milých chlapíků z vedlejšího apartmá, se odklonil od svého zavedeného hereckého projevu a vyměnil ho za studii člověka propadlého závislosti. Vzhledem k dalším Lemmonovým filmům lze tento obrat přirovnat k proměně Jimmyho Stewarta ve "Vertigu". 9/10 ()
Jack Lemmon v ukázkové nemoci z povolání, která ho plíživě přinutí nosit si práci domů a v zájmu manželského souznění zapojit i Lee Remick - mít obojí však lze jen do okamžiku, než si jeden z dvojice přizná, že víno začíná s děsivou naléhavostí růže zaplavovat... a mně nezbývá, než žasnout nad Edwardsovou režijní syrovostí a Lemmonovým dramatickým výkonem, až jsem v pokušení si myslet, že dnešní herecká elita by musela určité party odehrát před modrým pozadím za elektronické výpomoci, která by jim adekvátně odpohybovala mimiku a doladila abstinenční chroptění. Určeno osobám pohybujícím se v "public relations" a ženám na MD, neplatí pro kvartální pijany :-). ()
Galerie (29)
Zajímavosti (15)
- Název filmu pochází z básně „Vitae Summa Brevis“ od Ernesta Dowsona. Jedná se o tuto část: „They are not long, the days of wine and roses: Out of a misty dream. Our path emerges for a while, then closes. Within a dream.“ (sator)
- Ve filmu zazní píseň „Days of Wine and Roses“. Hudbu k ní zkomponoval hudebník Henry Mancini a text skladatel a textař Johnny Mercera. Za svou práci obdrželi Oscara za nejlepší původní píseň a v roce 1963 ceny Grammy za nahrávku roku a skladbu roku. Text písně se skládá pouze ze dvou vět, z nichž každá tvoří jednu ze dvou slok písně. (sator)
- Protože se film zabýval tak závažným problémem, vedení studia Warner se obávalo o komerční vyhlídky filmu a uspořádali filmovou předpremiéru. K jejich hrůze odešlo z filmu během jeho promítání asi čtyřicet párů, což byl pro studio rekord. Později zjistili, že v náhledové reklamě se nezmínili, že jde o drama a ne o očekávanou komedii Jacka Lemmona (Joe Clay). (sator)
Reklama