Dny vína a růží

Film zacina jako romanticka komedie, ale postupem casu se s pribyvajicim alkoholem meni v drama. Resi problem manzelu, kteri se sice neprou a maji radi, ale ani jeden nezvlada svuj boj s alkoholem. Film zabira celkem velky casovy prostor a tak si muze dovolit i volnejsi zacatek. Velmi dobry film s vdecnym tematem demona Alkoholu. Na toto tema predevsim muzu doporucit Wilderuv Ztraceny vikend a Fricuv Dnes naposled. Vidno, ze Jack Lemmon umel i krome komedii zahrat vaznejsi role a je, jako snad vzdy vynikajici! Sympaticka Lee Remick mu vsak zdarne sekunduje. (28.12.2013)

Tak ako mi rozvláčna snímka s kráľovnou Hepburn spríjemnila pochmúrne popoludnie (Snídane u Tiffanyho), Lee Romick si nedokázala uchmatnúť celý film pre seba a hoci je námet i scenár (bohužiaľ, až v druhej polovici) dokonalý, filmové prevedenie s typickým pomalým štýlom Edwardsa, ma nepríjemne nudilo. Sentimentálni hudobníci Mancini a Mercer však dodali tejto chvíľami mdlej drámičke hlbší rozmer a hlavne druhá polovica je úkažkou obsahovej geniality, keď si predstavujem, že takto nejako to medzi dvoma manželskými bláznami asi vyzerá. Jacka Lemmona netreba komentovať, len škoda, že patetický Tiffany ulahodil môjmu romantickému srdiečku viac. :-) 70% (29.04.2010)

Tryzna pro mě. Alkoholová dramata nemám rád. Jsou smutná, a osudy těch lidí v nich úplně zbytečné. Je to samozřejmě většinou dobře zahrané, a ze života. Jack podává fantastický výkon, jeho demolice skleníku by měla být promítána v detoxu místo přivítacího pohovoru. Lee Remick se mi nelíbila, tupej výraz, naprostá absence sex appealu (tím myslím tu střízlivou část na začátku). Film je opatřen skvělým dabingem ČST Praha (Vladimír Brabec - Eva Hudečková). (14.04.2018)

Slabosťou filmu je veľmi nevyvážený scenár. Konanie postáv na začiatku je pomerne úsečné, nejasné, režisér nasilu "vlepuje" zábery s pohárikom alebo narážky na "drink", aby sme náhodou nezabudli na tému filmu. Približne po 50 minútach film prepína na "vysoké obrátky", dostáva sa vyslovene k patologickým alkoholickým stavom. Pre mňa v tomto momente scenárista až príliš tlačí na pílu, pretože alkoholizmus zďaleka nemusí byť tak explicitný (viem o čom hovorím). Našťastie, po tomto všetkom prichádza naozaj skvelých 20-30 záverečných minút. Z vlastného "výskumu" alkoholizmu môžem povedať, že ani zďaleka nemusia byť jeho prejavy takéto jednoznačné, zretelné (delírium, kazajky). Scenár síce neposkytuje úplne komplexný pohľad na fenomén (napríklad fázy odvykania, liečenia sú tam takmer úplne preskočené, tak isto motívy k pitiu tu v podstate neexistujú, aj keď pri alkoholizme sú motívy vlastne nepodstatné, keďže "dôvod na pohárik sa vždy nájde"), ale na druhej strane veľmi presne ukazuje, že boj so závislosťou je ako ísť proti pohyblivým schodom - ak človek zastane alebo zakopne, ide okamžite dole. A je to na celý život. Na film som sa dlho tešil, možno preto po jeho zhliadnutí mám pocit, že som čakal viac. Kvôli záverečnej polhodinke sa to ale určite oplatí pozrieť každému. (11.06.2012)

Jack Lemmon v ukázkové nemoci z povolání, která ho plíživě přinutí nosit si práci domů a v zájmu manželského souznění zapojit i Lee Remick - mít obojí však lze jen do okamžiku, než si jeden z dvojice přizná, že víno začíná s děsivou naléhavostí růže zaplavovat... a mně nezbývá, než žasnout nad Edwardsovou režijní syrovostí a Lemmonovým dramatickým výkonem, až jsem v pokušení si myslet, že dnešní herecká elita by musela určité party odehrát před modrým pozadím za elektronické výpomoci, která by jim adekvátně odpohybovala mimiku a doladila abstinenční chroptění. Určeno osobám pohybujícím se v "public relations" a ženám na MD, neplatí pro kvartální pijany :-). (27.04.2013)