Reklama

Reklama

The Doors - When You're Strange

  • USA When You're Strange (více)
Trailer

Americký rockový dokumentární film s komentářem Johnnyho Deppa.
Proslulý nezávislý scenárista a režisér Tom DiCillo (nar. 1953) využil v dokumentu o slavné rockové skupině The Doors: When You're Strange pouze pečlivě nashromážděné filmové a fotografické archivní materiály. Vyhnul se tak vzpomínkám pamětníků a na pozadí politické a společenské situace na přelomu šedesátých a sedmdesátých let vytvořil nepřikrášlený portrét skupiny The Doors a především jejího zpěváka Jima Morrisona (1944–1971). Ten se svým krátkým bouřlivým životem nejvíc zasloužil o rozporuplnou pověst skupiny. Sebestředný Morrison (který původně studoval film!) se stylizoval do role pohledného a vyzývavého mladíka, ovšem drogy, alkohol a řada excesů při vystoupeních i mimo ně ukončila předčasně jeho život a tím i kariéru The Doors. Jejich hudba však žije dodnes a je nedílnou součástí doby, jak dokazuje např. Coppolova Apokalypsa, využívající působivým způsobem jejich skladbu The End. Dokument nás seznamuje se stěžejními událostmi i koncertními vystoupeními skupiny a je doprovázen důkladným komentářem v podání Johnnyho Deppa. Vznik, tvorba i rozpad skupiny jsou rovněž zobrazeny ve známém snímku Olivera Stonea The Doors (1991), v němž úlohu Morrisona přesvědčivě ztvárnil Val Kilmer. 
(Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (165)

Payushka 

všechny recenze uživatele

Nabízí se srovnání s téměř dvacet let starým filmem The Doors od Olivera Stonea. Tady ale nejde o herce, kteří hrají film. Jim Morrison tu skutečně stojí před kamerou a je pod parou. Skutečně nadává. Densmore skutečně odchází z nahrávání alba a stěžuje si na vyčerpání. Na chvíli si přijdete jako členové The Doors. ()

Splasher 

všechny recenze uživatele

Upřímně řečeno nejsem fanouškem The Doors a proto pro mě byla většina informací nová. Ovšem respekt Manzarkovi, hrát současně basovou a melodickou linku na klávesy, to už vážně musíte něco málo umět. O vypravěčském umění pana Deppa radši pomlčím. EDIT: Jo a ještě jsem si vzpoměl - mladej Jim s tim sestřihem nakrátko mi strašně připoměl Charlese Thompsona IV (aka Francis Black) v mládí. ()

Reklama

milancecil 

všechny recenze uživatele

264. "The Doors", nositelé mocné generační touhy po svobodě, po jasně zářícím světle v houstnoucí temnotě nesvobodného světa, plném stále sílícího mocenského útlaku, narůstající brutality policejních represí, s tupostí úředních zákazů, zločinnou arogancí a cynismem armádních rozkazů, bez úcty, bez poklon, hudba jako hřmící lavina, bořící, bortící, hlučná, křiklavá, drze provokující, zpěv měnící se v protestní výkřik, divoký, živelný, uvolňující nahromaděnou zlobu a zášť, konflikt mašinérie s běsnící odvahou jedince, střet, který určitě nemohl dopadnout šťastně, přesto ukázal statisícům faleš a pokrytectví režimu blazeovaného násilí, nádherné a věčně živé, i když spása mas se nekonala, mnohé v masách probudila, uvolnila cestu ke změnám, které už nebylo možné zadržet, hráze praskly, bariéry se prolomily, nádhera, jak velkou sílu a odhodlání lze vycítit z dokumentu ještě dnes, díky moc, díky!!! ()

Maynard. 

všechny recenze uživatele

Jak už zde mnozí napsali, tak i já se přikládním k názoru, že tenhle dokument nenabízí nic nového... Ale? Čemu to hergot vadí? :o) Tohle je náhodou skvělej hudební dokument, kterej ukaze dráhu jedné z nejprůlomovějších "rockových" kapel. Dřív mi hudba této sebranky říkala zhola nic, ale teď už si z vesela notuju s celou kapelou, no abych nepřeháněl, tak se mi od nich líbí cca 10 songů, zbytek není až tak dle mého gusta. Ale Doors beru jako průlomovou kapelu bez který by rock n´ roll nebyl rock n´rollem. Pokud se někdo zajímá o tuto partičku, která si velice ráda a velice často libovala v jemňoulince omamných látkách :o), tak se rači mrkněte na celovečerák Doors, který je mnohem víc narvaný písněmi, který tam sou celý a ne jako tady jen v krátkých úryvcích. Navíc je to natočeno s mnohem větším citem pro umění a né jako tento obyčejný dokument o neobyčejný kapele... ()

swamp 

všechny recenze uživatele

Skvělá hudba, hezké původní záběry, příjemný doprovázející (i když stručný) hlas Johnnyho Deppa. Pro ty, co o kapele The Doors nevědí mnoho, je tento dokument tím pravým, protože prakticky shrnuje vše podstatné. Pro zaryté fanoušky se nejedná o povinnou záležitost, ale v rámci rekapitulace určitě tento snímek neurazí. ()

Galerie (21)

Zajímavosti (2)

  • Stejně jako ve snímku Mrtvý muž (1995) cituje postava Johnnyho Deppa básníka Williama Blakea. (4ward)
  • Název filmu je odvozen z refrénu písně People are Strange. (Zeebonk)

Reklama

Reklama