Obsahy(1)
Daniela Kolářová a Milan Lasica v bystré komedii o tom, jak se manželé pokusí během hodiny a půl změnit stereotypy třicetiletého manželství. Inscenace Studia DVA... Dobré francouzské komedie v sobě mají vždy nejen duchaplnost a lehkost, ale taky neotřelý pohled na milostné vztahy. Taková je i komedie Géralda Sibleyrase, kterou napsal ve spolupráci s Jeanem Dellem. Starší manželský pár je pozván na společnou večeři ke svým přátelům. Jenže ženě se nechce nikam jít. Rozvíjí se dialog o manželství, během něhož se narodily tři děti, nejmladší z nich právě opustilo domov, narodilo se první vnouče a žena cítí prázdnotu nastávajícího období. Ve vtipném dialogu o tom, co znamenají desítky let dosavadního života a čím naplnit ten společný "zbytek", vás komedie pobaví bystrými postřehy i skvělými výkony obou protagonistů (Česká televize)
(více)Recenze (44)
Kvalitná predloha, ktorá však na mňa neurobila najlepší dojem. Veľký problém vidím v rušivej dvojjazyčnosti textu (ja toto česko-slovenské "znásilňovanie do bratstva" naozaj nemusím, navyše dlhoroční manželia sa predsa takto nerozprávajú), ale čo je najväčším prekvapením, hra zadrháva najmä na výkonoch inak excelentných hercov Kolářovej a Lasicu. Kolářová je v úlohe celkom utopená a majster Lasica akoby nestihol zvládnuť text - jeho civilný, odriekávajúci prejav bez akejkoľvek intonácie pozbavuje pána Sansieu akejkoľvek presvedčivosti. Lasica dobre vie, že jemu na úspech publika postačuje byť na pódiu (jeho obsadenie je pre každého režiséra hrou na istotu), ale nemyslím si, že by sa na to chcel spoliehať. Žeby sa nestihol s naučeným textom dostatočne zžiť? Nuž, vyzerá to tak. Tak veru, tak. Rozpačité... ()
„Tak si ľahni na gauč a čakaj na smrť, ale až keď sa vrátime z večere!“ Skvěle zahrané (Lasica maximálně sympatický a vtipný, Kolářová zase přesná a správně nesnesitelná), obrovsky zábavné, v mnohém pravdivé a se spoustou hlášek, které by se daly tesat. A konfrontace češtiny a slovenštiny podle mě pozvedla dialogovou rovinu ještě o něco výš. 5*, s chutí si představení zase někdy zopakuju. „Takže to znamená, že sme si celý život navzájem věrní?“ – „Ak hovoríme pravdu, tak áno.“ – „Jako dva blbci.“ – „Ľutuješ to?“ – „Trošku.“ – „Ja tiež.“ ()
Nemůžu tento kousek snad ani jinak vystihnout, než prostě NÁDHERA!!! Obě postavy a konverzace Kolářová versus Lasica prostě doslova famózní (obdivuji herce i režii)....a to jsem viděla pouze doma ve vysílání a záznam TV........tož nevím, co by se mnou udělalo takové živé vystoupení v divadle Studio dva - asi bych nadšením a úžasem omdlela nebo zůstala přikovaná s těmi silnými pocity v sedadle ještě po odchodu šatnářky:-). ()
Divadelní hra v podání dvou herců a já jsem se bavil přímo královsky. Tahle záležitost byla skvěle napsaná, výborně nastudovaná a perfektně zahraná. Výběr herců byl skvělý, i když mi Daniela Kolářová nepřišla zdaleka tak pohodově uvolněná, jako Milan Lasica, kterému bych nedokázal vytknout ani zbla. Oba mi způsobili brutální záchvaty smíchu v tomto střetu mužského a ženského pohledu na život. Užil jsem si každou minutu a určitě jsem se Pierrem a Laurence neviděl naposled. ()
Viděno ve "Švanďáku" a skvěle jsem se bavila. Ze začátku jsem měla strach, že to ti dva herci neutáhnou. Ale jakmile se na jevišti objevila Daniela Kolářová, nastala slovní smršť, která se nedala zastavit. Hlašky, které vypouštěli oba herci z úst jsem ani nestihla počítat. Moc pěkné bylo i to, že pan Lasica mluvil slovensky a paní Kolářová česky. Tím jejich slovní přestřelka získala na větším rozměru, protože se skvěle doplňovali. U našich známích to v domácnosti funguje naprosto stejně. Televize této hře trošku ubírá, mnohem lepší je ji vidět naživo. ()
Reklama