Lůno

Zvláštním způsobem krásný film s podmanivou atmosférou, nádhernou klidnou kamerou, v pomalém tempu vyprávěný, s něžnou a okouzlující hudbou a v neposlední řadě o málo slovech.. Rebecca v podání Evy Greenové fantastická, nemám žádné připomínky, uvěřila jsem jí každý pohled, každou prolitou slzu a podlehla jsem příběhu o její životní lásce, opravdové, hluboké, zraňující a ve finále fatální.. Nesoudím, to mi nepřísluší, jen hodnotím velice dobře odvedenou práci a proklatě zajímavý námět k zamyšlení.. (20.06.2021)

Podobné Glazerovmu Birth, ale zároveň úplne iné. Spoločným prvkom je sexuálne napätie medzi dospelou ženou a dieťaťom. Neviem, ktorý z filmov bol natočený zaujímavejšie, ale obidva pojednávajú o zvrátenej intimite, alebo vzťahoch, ktoré by v reálnom živote boli odsúdeniahodné ale vo filme si udržiavate odstup a tak jednanie postáv viete pochopiť. Preto si aj môžete uvedomiť, že keby sa niečo také naozaj stalo, nebude to zvrátené ale prirodzené ako všetky ostatné city, len v bizarnejšej situácií. Možno som úchyl, možno skôr empatický, ale viem, že chcem takých filmov viac. (07.09.2012)

Chlad, hluboko zasetá, tichá bolest a rozcestí slepých uliček. Statické záběry, volené přepečlivě a s decentními filtry, jsou mrazivě překrásné a budují podstatnou část atmosféry snímku, který pokorně plyne na minimalistické notě. Dialogy smrdí artovou strojeností a film sráží daleko za jinak výjimečný zážitek. Slov je poskrovnu, zazní jen v okamžik křehký a důsledně vybraný, jejich podoba ale nenaplňuje očekávání skromné, až banálně lidsky čiré tragičnosti. ____ Absurdita provází zvrácenost a krásu v mnohých odstínech šedi, kde lidský život plyne na pozadí místa, které čas mění jen pozvolna. Sestává z minulosti, žije v přítomnosti a hledí vstříc postupně stravované anonymní a technikou odosobněné budoucnosti. Lidstvo spěchá vpřed. Běží o život ve jménu pokroku a svých výtvorů. Nějak při tom ale zapomíná, že cesta za uzdravením nemocné duše vede jinudy a je mnohem důležitější. Na co nám bude zrak když hledíme jen před sebe a zapomínáme hledět do sebe. Když stále více přestáváme intuitivně rozumět sami sobě. ____ Hlavní motiv citového paradoxu s nádechem perverze zdaleka nevnímám jako to, na co by se měl divák soustředit v rovině analýzy sexuální. Jde hlavně o kontext možností, které nám blízká budoucnost nabízí, doby, na pomezí cesty ke ztrátě duše, a dilemat, jejichž řešení naše zakrnělé nitro nezvládá ani přes úžasnou tvořivost vnější. Někdy jen neexistuje správné rozhodnutí a to zvolené prodlouží agonii prokvetlou střípky smutného štěstí a prázdné úlevy. Bez odpuštění. Bez vnitřního klidu. Obklopeni chladem, který chvilka u ohně nezažene a často i uhasíná plameny dalších. (29.08.2011)

Lůno se vypořádává s kontroverzní tématikou genetického klonování lidí a dále pak poutem mezi matkou a synem, který je však pro ni mnohem více než její potomek. Co se týče námětu, tak až na poněkud plošší závěr nemám absolutně, co bych vytknul. Záběry kamery jsou naprosto úžasné, hlavně když se děj posune do chatrče na pláži. A navíc všechno ve filmu působí strašně chladným dojmem, až z toho člověka zamrazí. Eva Green hraje velmi dobře, ale s představitelem Tommyho jsem už tak spokojený nebyl, ale to je jen můj názor. Zkrátka takové skromnější drama, které je taženo kupředu hlavně díky Evě, námětu, kameře a výpravě. (08.09.2011)

Womb má skvelý/originálny námet, skvelú Evu Green, "menej skvelého" Matta Smitha, skvelý backround (tak filozoficko/psychologický, ako aj čo sa týka nehostinného prostredia, v ktorom sa odohráva). Womb obsahuje viacero úvah, myšlienok, scén, ktoré vyvolávajú otázniky a zároveň rozpaky. Ono to ani nie je o "pochopení", ani "precítení"... To čo mi chýbalo najviac bol určitý koncept, hĺbka, ktorá motivuje človeka odkrývať jednotlivé úrovne, núti diváka k vlastnej úvahe a zamyslením sa. Po dopozeraní mi ostali jedine rozpaky, ambivalencia, nevyváženosť...nehodnotím pozitívne ani negatívne, len konštatujem. To, čo mi je úplne jasné je fakt, že parádny námet prevýšil prevedenie...Btw plagát k filmu je skvelý! (07.06.2012)