Počátek

V nejtěžší filmové disciplíně zfilmování "reality snu" Nolan neuspěl (i když je pravda, že lucidní snění jsem si vždy představoval nějak takhle), Věčný svit tak i nadále zůstává jediným hraným počinem, který to uvěřitelně dokázal. Nolanovo snění je nahodilosti, překvapení, absurdity i surrealismu zbavené a díky chladnosti, odosobněnosti i pragmatičnosti zaměnitelné spíše za virtuální realitu. Což není zápor, pouze konstatování. Počátek od počátku přichází se složitým, ovšem do detailů promyšleným mnohavrstevným světem, do kterého je umístěn děj sice jednoduchý (klasický formát heist movie o vychytralém plánu, kde má každý svou pevně danou roli), ale nikoli hloupý. Navíc je to dokonalé řemeslo, to jak přehledně se zde pracuje s pěti (či dokonce šesti?) plány současně je obdivuhodné. Za co však Nolanovi tleskám je závěrečný několika vteřinový záběr, který je ve své jednoduchosti dokonalejší (a "blade runnerovsky" nadčasovější) než sebelepší šokující pointa. A nejlepší na tom je, že je to postavené tak, aby to fungovalo pro obě teorie stejně. PS: Až s vícenásobnou projekcí jsem si uvědomil, že pro mě je na tom vůbec nejpřitažlivější Cobbova osobní katarze skrze podobu Mal aka zhmotnění sobě sama nepřiznaného činu, který Cobba pronásleduje a nenechá v klidu (sice to může být i jinak, ale pro mně má Počátek kouzlo právě a jen s touto interpretací, tak mi neberte iluze a za to předem děkuji; jakkoli ta "filmová" je podmanivá i životaschopná). (22.07.2010)

Po 30 minutách jsem film vypnul a řekl jsem si, že tohle tedy nezvládnu. Pak jsem si ale řekl, že když má film přes 90% hodnocení, tak ho přece musím vidět. Tak jsem si film pustil podruhé. Realita, sen, sen ve snu a ještě sen ve dvojitém snu....to už šly na mne mrákoty. Zřejmě má Leonardo DiCaprio velkou sílu v myšlenkách, neboť i na mne provedl "Inception". Také jsem upadl do hlubokého snu. Bohužel jsem ale nebyl napojen na myšlení s hlavními hrdiny, takže jsem nemohl sledovat jejich osudy. Neměl jsem sebou svůj talisman, neměl jsem architekta a chemika. Nevěděl jsem tudíž, co je sen a co realita. Matrace a polštář "Dormeo" udělalo své a já měl svůj svět. Pak jsem se probral. Nepadal jsem 40 minut v dodávce, ale matka na mne ječela, jestli nechci večeři. Film jsem si tedy pustil potřetí. Bylo to dlouhých 148 minut utrpení. Dávám 1* za líbezný hlas Edit Piaf, který mne čas od času probral. (13.11.2010)

Paradox: Falošne “superchytrý” film, ktorý skrze úžas nad dosiaľ nevideným vzbudzuje konzumne pohodlný pocit, že v ňom do seba všetko perfektne zapadá. Keby obsahoval skutočné emócie a nejakú myšlienku, keby osudovosť a naliehavosť čerpal z príbehu a nie iba z koule-rvoucně-robustnej Zimmerovej hudby, keby mi umožnil sa spojiť s postavami a nenechával ma iba žasnúť nad ich magickými dialógmi, zrejme by som onomu lákavému pocitu dokonalosti a výnimočnej udalosti podľahol. Ale týchto, pre FILM kľúčových hodnôt, tu nie je o nič viac, než je života v obraze monotónnej siluety šedivých mrakodrapov na pozadí päťdesiatročného sna Cobba a Mal. Inception je “iba” mimoriadne efektná matrixovská póza. (22.07.2010)

V první řadě bych chtěla konstatovat, že z Inceptionu nejsem pokakaná nadšením jako mnozí, ale pro jistotu jsem si do kina náhradní plenky pampers v kabelce donesla. Netajím se svou láskou a obdivem k Nolanově práci, takže i když od jeho filmů očekávám kvalitu, byla bych mu schopná odpustit ledacos. Jenže u Vnuknutí (čeští distributoři prominou) nemám, co odpouštět. Vychvalovat každičký prvek filmu nemusím, stačí si přečíst jiné 5* komentáře, ale nedá mi jinak než vyzdvihnout opravdu strhující herecké výkony Leoparda (zařazen do oblíbených herců) a Marion. Ti, když se spolu ukázali na plátně, dokazovali, že film není postaven jen na vrstveném příběhu a efektech(dokonalost), ale i na (i když si to většina nemyslí) emocích. Mnohé to asi překvapí, ale opět jsem plakala a varuji, nechci slyšet, že je to u mě normální! :o) Upřímně přiznám, že film není ničím ohromujícím, že by z toho měli všichni přestat dýchat, ale rozhodně je výjimečný a zaslouží si chválu. Jistě budu mít pár bezesných nocí, jistě budu budoucí originální DVD několikrát pouštět a jistě budu ráda vzpomínat na kino zážitek, který mi právě Inception zařídil. (27.07.2010)

Od nabušených trailerů až po závěrečné pomrknutí do davů obdivovatelů i zatratitelů je Inception vysněný klenot mezi současnými filmy. Vymazlené dítě v současnosti asi nejperspektivnějšího tvůrce Hollywoodu přetéká množstvím detailů/vtipů/myšlenek (Nolanova podoba s DiCapriem, Edith Piaf, narážky na představivost, paradoxy a odrazy/zrcadlení), že milovníci složitých teorií budou mít nejeden vlhký sen (během bdění:)). Pocit sofistikované a stylově zabalené podívané umocňuje i dostatek emocí, které mě v nolanových filmech, především v batmanech, dosud chyběly. Technická stránka je opět doslova vymazlená, stejně jako velmi dobře zvolení herci, hudba a efekty. Minimálně ve scéně s gravitací jsem musel místo pohledu na Josepha Gordon-Levitta hledat svou čelist na podlaze kina... a obdobně mě fascinuje závěrečná scéna, kdy je 148 minut dlouhé vyprávění o vložení myšlenky do hlavy syna magnáta zakončeno vložením jednoduché myšlenky do hlavy každého diváka v sále. Pochybnost. Stačilo 5 sekund a jeden architekt... Více zde. PS: odpad! je pouhá póza. Zkuste si to dát znovu, dávat pozor a myslet;-) PPS: hlubší a hlubší odhalování vodítek sebou přináší úžasnou promyšlenost. PPPS:může to být celé vnímáno jako Cobbova katarze? (26.07.2010)