Tajemství

Zhlédnuto v pražském divadle Kalich v rámci naší středoškolské několika denní návštěvy hlavního města. Sice nás svou přítomností nepoctil Dan Landa, ale jakmile muzikál začal, byl to fascinující a nezapomenutelný zážitek. Jiří Langmajer, Lucie Vondráčková, kterou jako uměleckou osobu vůbec ráda nemám, ale tady se mi i líbila, geniální hudba a tajemný příběh. Zvláště hudba tomuto muzikálu vévodí nejvíce. Jsem moc ráda, že jsem mohla naživo a osobně zhlédnout toto skvostné dílo. Kdy budu mít asi zase já, holka z druhého konce republiky, z malého města, příležitost vidět naživo Jirku Langmajera, zažít tu tajemnou atmosféru v potemnělém sále, a nechat se unášet příběhem, který je zahalen Tajemstvím. (06.03.2009)

Za mne nejlepší muzikál na kterém jsem byl. Napíši komentář nejen k záznamu na DVD, ale celkově na muzikál. Celkem jsme na něm byli tuším 4x. Hudba skvělá, děj skvělý, herci ( zpěváci ) famózní ( pro mne nej Spilka, Šoralová, Šiška, ale i jiní ). A hlavně nečekaný konec - když jsme ho viděli poprvé, koukali jsme na konci s otevřenou pusou a mrazením v zádech. Záznamu na DVD bohužel ale chybí ta skvělá atmosféra. (26.02.2015)

S tak dobrou pointou aké má ,,Tajemství,, by uspelo mimo muzikálovej hry aj vo filmovej podobe.Pekné a úderné songy zmiešané s dobrými speváckymi a hereckými výkonmi.Výnimkou je snáď len Ivan Vodochodský, ktorý sa ako spevák neosvedčil(aj keď muzikál nie je opera!,drží sa reality) a bohužiaľ aj Daniel Landa, ktorého herecké libreto bolo až miestami toporné.Tieto menšie hriechy avšak nemôžu skaziť veľmi dobrý dojem. (30.05.2009)

Píšu podle živého představení (2010) a můj dojem vystihuje přirovnání ke školnímu představení, kde je zábavnou, hravou a poutavou formou puberťákům sdělováno něco jednoduchého a výchovného. Jakoby výprava vítězila nad obsahem. Scéna se mění co pět minut a jevištní technici jsou tak chvílemi doslova součástí představení. Oželel bych všechen ten oheň, vodu, kouř a pyrotechnické efekty střídající sdělení typu „pozor milé dámy na hry s tarotami“ nebo Eliščino: „Je toho za jednu noc na mě trochu moc.“ (Na to, že Eliška je hlavní postavou v muzikálu, toho na rozdíl od Anežky moc – zásadního – nezazpívá.) Když Anežka zpívá „Věřím, tedy padám“, jakoby nestačila slova písně a výkon zpěvačky (mě tedy ano). Jiřík ze zákulisí přiveze velké dřevěné schodiště, Anežka na něj během zpěvu vystoupá, on ji párkrát otočí a ona pak sejde dolů… Je to jen na (ne že nezajímavý) efekt nebo je za tím ono hluboké sdělení? To samé se totiž děje předtím Eliščce v „Magické noci“ (Eliška - viz výše - nezpívá a je jen vystrašená). Je chvíli zavěšena v síti a párkrát se zhoupne skoro nad publikem. Zajímavé, ale Tina Turner na plošině nad diváky to není. Uznávám, že pointa je zajímavá… ale není to poprvé, co takovou vidím. Především ji ale překryje polopatické vysvětlování předchozího děje ve stylu Sherlocka Holmese, kdy se dozvíme, kdo byl kdo. A není to první shrnutí v ději. Někdo kdysi řekl, že „pointa zabíjí báseň“. Jak píše v komentáři Cassandra, pointa opravdu „likviduje jakoukoliv nelogičnost předchozího děje“, ale obávám se, že nejen ji. Chcete vědět, jestli „si řekli to kouzlo“? To si piště, že se to dozvíte. Nevím, proč se to jmenuje Tajemství, vše je nejen vysvětleno ale několikrát polopaticky zopakováno. Přitom jsem se (asi ve svém věku) nic nového nedozvěděl („doba je uspěchaná, povrchní…“ - mimochodem proč to svádět na dobu, není to o lidech?). A zásadní pravdu o černém mraku, slunci za ním a pomíjivé iluzi duhy jsem pochopil hned napoprvé, nemusela mi být ještě dvakrát opakována. Mám pocit, že kdo trochu vnímá život, tak to vše už ví, kdo nevnímá, tomu edukativní muzikál moc nepomůže (ale pokud je cílovou skupinou omladina, budiž). Daniel Landa: "Tajemství je samozřejmě dál než Krysař. Ten byl mým prvním dílem. Nic z toho, čeho bych se dneska v Krysaři nedopustil, v Tajemství není. Píšu ho poučenější…“ Já nevím, v čem je Tajemství dál než Krysař, na mě prostě nepůsobí poučenější, ale poučnější, přesněji poučující. Kdybych na muzikálu nebyl v divadle ale v klidu a teple domova, možná bych nebyl tak náročný. Ale i tak si doma příště pustím zase Krysaře, protože „dětská láska je čistá“ (Tajemství) a "přeju si barevný duhový klid" (Krysař). ;-) (18.11.2014)

Vynikající příběh vystavěný na postupném odhalování pravdy s gradací, která mě složila do kolen. Nic takového jsem opravdu nečekal, i když zpětně vše do příběhu logicky zapadá. K tomu si přidejte naprosto úchvatnou hudbu, kde každou jednotlivou píseň můžete označit za hit a výsledkem je jeden z nejlepěích muzikálů, jaké je u nás možno vidět. 90 % (21.03.2009)