Sin Nombre

No myslím, že text z MFFKV o mísení žánrů, od thrilleru přes sociální drama, po love story a western je trošku přehnaný, je to úplně běžný artový film (nebo jak se tomu dnes odborně říká), který obvykle nejde žánrově moc zařadit. Z témat pouličních latinskoamerických gangů a uprchlictví toho dnešní film asi už moc převratného nevytěží, takže se režisér mohl ještě klidně trochu víc zaměřit na vizuální stránku, která je tedy působivá. Pár leteckých záběrů by neškodilo (chybí zřejmě z finančních důvodů). Takový záběr shora na vlak s uprchlíky schovanými před deštěm pod pestrobarevnými pláštěnkami bych rozhodně uvítal! A mohl ty krásné záběry trochu víc propojit s obsahem. Takže až to, pane Fukunaga, budete číst, vemte si mé rady k srdci a budu se těšit na váš další film :) (15.10.2009)

Zajímavě propojenej útěk uprchlíků z Mexika do Ameriky s tématikou mexických gangů. Jak část s gangy, která je celkem syrově drsná a připomíná podobný filmy z Jižní Ameriky, tak útěk jsou dobře natočený a vlastně na sobě nezávislý, ale díky dvoum postavám, se tyhle dva příběhy propojí, jenomže mi přišlo, že film až moc okatě míří k nevyhnutelnýmu a předvýdatelnýmu konci, kterej nikterak nepřekvapí a spíš trochu zklame. (27.09.2009)

Ne každého zaujme takto stavěný příběh - popravdě i já jsem šel na tento snímek do kina pouze náhodou a se mnou jej sledovalo asi tak sedm lidí. Chyba těch, co pouze pohlédli na plakát, přišli totiž o náramnou podívanou, v našich končinách nezvyklou a velmi, velmi sugestivně podanou. Špína, prach, krev, pot... vše v průběhu filmu vnímáte do nejmenšího detailu a na tom celý snímek stojí - snaží se diváka vtáhnout do děje tak, aby cítil, že je jeho součástí... A náramně se mu to daří. (29.12.2010)

Dramata z rozvojových zemí u mě narážejí na jeden zásadní problém a to, že těžko budu soucítit s někým, kdo drancuje a vysává vlastní zemi jenom proto, že má taky právo reprodukovat se. Na základě pořekadla, že čím chudší a nevzdělanější země, tím větší přírustky, pak logicky nastává chudoba a prostředí, ve kterém bují kriminalita a sociální nepokoje. A už vůbec se není čemu divit, že v takovém prostředí berou vládu do svých rukou gangy a drogové kartely, kde nejsou vyjímkou ani desetileté děti s kvéry. A do právě takového prostředí je zasazen příběh Sin Nombre, a řeknu to narovinu, Iňáritových kvalit (k jehož taktovce má film tématicky nejblíže) se zde nedosahuje ani náhodou - ať už jde o vykreslení dramatu, akce nebo toho fatálu, který by si měl divák z filmu odnést. Rád bych uznal kvalit tohoto filmu, ale pokud se balancuje na hranici okoukanosti, lehce se vkrádající nudy a toho nervy drásajícího prostředí, nemůžu více, než za tři. (26.08.2014)

"Sin Nombre" jsem si sehnal kvůli svému nadšení z Fukunagova druhého snímku "Jana Eyrová" z r. 2011. Stejný divácký zážitek se však u mě nekonal: jednak nemám podobné filmy moc rád, jednak mi jsou osudy nějakých společenských vyděděnců na druhém konci světa ukradené (a na rozdíl od jiných to klidně přiznám). Film jsem navíc viděl v příšerném českém dabingu, což na dojmu z něj zrovna dvakrát nepřidá. "Sin Nombre", to je krásná kamera a strašná nuda, alespoň u mě. Na debut je to ale samozřejmě výborné, a pokud vás podobné filmy oslovují, pak si na své jistě přijdete. Mě osobně to však emočně minulo, podobně jako třeba podobný film "Město bohů" z r. 2002, s kterým je "Sin Nombre" často srovnáván. Nemohu si pomoci, ale dojímat se nad podobnými filmy někde v klimatizovaném multikině s pytlíkem popcornu v ruce mi přijde falešné a pokrytecké. (04.08.2011)