Vrahouni

Přihodí se občas, že se k filmu dostanu přes jeho soundtrack. Tak třeba k Vrahounům mi dopomohla svižná hudba jednoho z mých nejoblíbenějších současných skladatelů Rolfe Kenta. A světe div se, jsem rád, že mě k nim popostrčila. Obzvlášť ve srovnání s průšvihem Zatím spolu, zatím živi působí tenhle film jako svěží a snad i originální podívaná plná jemného humoru a pohodové atmosféry. Ashton Kutcher mi (jak je to možné??) nebyl ani trochu nesympatický a s Katherine Heigl dali dohromady zajímavý pár, korunu hereckém obsazení ovšem nasadil výborný tatínek Tom Selleck. Nenechte se odradit, vydržte první víceméně konverzační půlhodinu, a myslím, že vás Vrahouni pobaví. Od scény autohoničky přes reaktivaci agentů všeho druhu až po vtipný závěr.Slušné tři a půl zaokrouhluji nahoru – čistě natruc Tomovi a Cameron, kterým chybělo všechno, co tady je. (08.11.2010)

Ve filmu fungují snad jen akční scény (myšleno bitky). Zbytek filmu bych neváhal hodit do odpadu. Dialogy nelítostně debilní, herecké výkony katastrofální. Ke konci mě již film připomněl Hot Fuzz, kde útočili důchodci. Tady to byli sousedi. Jedna nebo dvě vtipné hlášky nemohou tento film zachránit, navíc se to nejlepší skrývá již v traileru. (26.07.2010)

Další náhodná herecká dvojice v narychlo upečené zápletce, která se bohužel snaží být akční. Kutcherovi agenta nevěříte ani když paroháčským lustrem špikuje roštěnky, Katherine Heigl je tentokrát od začátku do konce otravná a ani jí to moc nesluší, ale hlavně se ti dva prostě nikdy nesejdou, ať už v dialogu nebo v situační komice. Tom Selleck a Catherine O'Hara jako rodiče jsou stokrát přirozenější a použitelnější, i když jim v závěru láme vaz nejdebilnější zvrat v historií celuloidové hmoty. Luketic by možná zvládnul natočit reklamu na Ferrari, kterým se Kutcher v úvodu prohání, ale když dojde na akční scény, agentské rošády a velký finiš, selhává tak trestuhodně, že máte chuť někomu narazit na hlavu prázdný kýbl od popcornu. Vsadím se, že ho vyluxujete už v půlce stopáže, protože věřte, že je příjemnější koukat na nafouklou kukuřici než na tuhle tragickou romanticky anorektickou dvojici, která se snaží tu simulovat Pana a paní Smithovi, tu zuřivě bodat prstem do navoněného kýče amerických předměstíček... sama o sobě je ovšem tak vyumělkovaná a neškodně korektní, že tahle snaha působí až ironicky. Bohužel ne dost na to, abyste se jí smáli. Subjektivně nejdelší film posledních několika měsíců. (09.07.2010)

Po Bounty Hunter ďalšia pohodovka. Hor sa na Knight & Day. I expect something more. Videné: 2x a svete div sa, na druhý krát som si to užil viac. Predsa len keď v závere každý mohol byť zabijákom idúcim dvojici po krku bol výborný nápad na komédiu samozrejme a klasický prihrávač Rob Riggle je tu k popukaniu. (27.08.2010)

Úvodné zvukové intro má na svedomí zreteľne čitateľný Rolfie Kent, čo ma pozitívne naladilo hneď v úvode. Luketic sa nechal jasne inšpirovať najoriginálnejším seriálovým hrdinom Dexterom - hudba+život hlavného hrdinu (kto fičal na tomto seriály ako ja pochopí, že nepreháňam). Niektoré repliky sa mi zdali povykrádané, mierne poupravené, vložené do úst Ashtona Kutchera a ak by to takto šlo aj ďalej, z filmu by sa stal kompilát s romantickou zápletkou. Vďaka za to, že sa to po 20 minútach zvrtlo na odľahčenú zábavu, kde logika hrá tie najposlednejšie husle. V druhej polovici dej pre zmenu nabral kontúry filmu Mr. & Mrs. Smith, Ashton a Katherine si však zachovali svoj štýl. A tak tento film beriem ako paródiu, prepletenú romantikou, vzťahovými peripetiami, vtipnými dialógmi, na ktorých som sa kráľovsky bavila. Pár briblblých vtípkov a ešte problblejší záver filmu jednoducho odpúšťam. (19.08.2010)