O smyslu života

Vtipný nápad odlehčit a lehce zparodizovat ty, co přímo mluví s Bohem - nejznámější je asi NEALE DONALD WALSCH http://www.hovorysbohem.cz/, ale jak už to tak u amerických filmů většinou bývá, tak se originální nápad nevyužil a nic z toho nakonec nějak nevyplynulo....ale zase vyložená ztráta času to rozhodně nebyla. (09.12.2009)

Nafouknutá bublina, která splaskla v momentě, kdy jsem si uvědomil, že Jeff Daniels a Lauren Graham mi k sobě prostě nejdou, a že se snímkem je to jako s new age - samý blábol a prázdnota ...Arlen je navíc někdo, kdo si nezaslouží pomilovat, ale spíše pár facek a terapii...Škoda, protože herecké obsazení včetně vedleších rolí bylo mé oblíbené... (05.11.2009)

Největší devízou tohoto filmu je Jeff Daniels. Pomateného spisovatele, údájně promlouvajícího k Bohu, hraje bravurně. Při scéně kdy leze po čtyřech philadephskými ulicemi, se musel smát snad každý. A Lauren Graham, která se zde po dlouhé době hodně přiblížila všemi oblíbené gilmorovské Lorelai, mu zdařile sekunduje. Jinak bych se asi jen těžko přenesla přes počáteční nedůvěru, že tito dva spolu mohou vytvořit důvěryhodný pár a ke konci jim začala dokonce fandit. Zkrátka spokojenost dosáhla takové míry, že bych si aj s chutí přečetla ,,Me and God" a to jsem si vždycky myslela, že číst o Bohu, je ztráta času. 75% (12.12.2009)

Baví mne sledovat mladé, krásné lidi, kteří, podporováni pobaveným smíchem publika, nacházejí tu pravou lásku, ale tentokrát jsem si ověřil, že i o vztahu poněkud odrostlejšího materiálu se dá natočit zábavný snímek. Tedy spíše půl snímku, protože ve druhé polovině humor uraženě opustil filmové plátno a nezodpovědně ho nahradilo mudrování příliš závažné na to, abych dokázal slavnostně snímku předat čtvrtou, původně připravenou, hvězdu. (17.12.2011)

To takhle lidi chtěli odpovědi a Arlen Faber vypadal, že ty odpovědi vede (vlastně by z něj byl dobrý sarkastický psycholog). Well, plagiát neplagiát - když neznáte originál, může vám to být jedno. Důležité je, že to funguje, je to svižné, je to vtipné a je to upřímné. Po dlouhé době nemám dojem, že by si někdo nasadil laťku vysoko, zamíchal do svého scénáře Judi Dench s imbecilními proslovy (ano, pořád ještě mě dožírá hotel marigold) a čekal, že obecenstvo upadne do sentimentální ubrečené letargie. Jeffa Danielse chci domů i s jeho sarkastickými radami, hysterickým záchvatem smíchu a gramofonovou deskou (a jak úžasná parodie by to byla na Ukamenování svatého Štěpána!). Určité hlášky ze scénáře si plánuji vylepit nad postel a každé ráno se nad nimi bavit, protože - protože prostě "lidi". (11.11.2012)