Divoch

Sú štyridsiati,sú na motorkách,sú ako utrhnutí z reťaze a nazývajú sa B.R.M.C.(Bike Rebel Motocycle Club) s hlavným lídrom Johnnym-MARLON BRANDO,ktorí prevrátia malé mestečko hore-nohami + s jedným nesmelým šerifom,ale najmä jeho peknou dcérou Kathie.Robia si čo chcú,bijú sa s iným gangom a miestni obyvatelia sa začínajú proti tomuto čoraz viac búriť,tak vezmú zákon do vlastných rúk,a že s tým niečo zmenia,to sa mi zdá zbytočné. László Benedek ako režisér rozohrá zaujímavú hru v jednom zapadnutom zapadákove,v ktorom sa začnú diať veci až po príchode motorkárov,inak zažívali obdobie sucha.Výborný Brando,ktorý dominuje významne v 50 rokoch. (12.10.2014)

Jeden z prvních filmů o v té době právě vznikající motorkářské subkultuře. Aneb, když vojáci přišli zpět z válka a hledali bratrství a vzrušení, tak zakládali motorkářské gangy, a o tom to je. O společenstvu a loajalitě. Mladý Brando a jeho kamenná tvář byla perfektní, to se ovšem už nedá říct o zbytku motorkářů. (05.02.2013)

V padesátých letech patrně přetrvávalo mezi filmaři motto "film jako film". Je jedno, zda v něm bude nějaká poutavá zápletka či nikoliv. Jednoduše vzali kameru a zachycovali okolní dění. Jinými slovy se o nějaké vyhrocené drama skutečně nejedná. Pokud je film zajímavou podívanou, tak jen díky charakterní roli M. Branda. Zbytek filmu je jen nudný sled dialogů a scén, které plnily účel v době, kdy byl Divoch natočen. Dnes už nikoliv. (24.08.2015)

S ohledem na rok výborný film s mladým, ale rozhodně ne skvělým Marlonem Brandem. On to sice je frajer, ale kdyby nemluvil jako negr a přestal tak nešikovně balit servírku, tak by mi byl možná i sympatický, ale už se v tom nebudu vrtat, kdo ví jak to tenkrát chodilo. Jinak jsem spokojený, i přes svou značnou naivitu jsem se ani na vteřinu nenudil, Lee Marvin je neodaletný a třešničkou na dortu je výborný konec. (21.07.2011)

Divoch tematizuje osud, jelikož ze svobody motorkářů, kteří vlastně nikam konrétně namířeno nemají, paradoxně utváří predestinaci nevyhnutelné katastrofy. Ovšem spíše než by film reagoval na Sartrovo „odsouzen k svobodě“ a Nietzscheho, který upozornil na obtížnost a nepohodlí svobodného života, vyčkává a objektivisticky finguje vědeckou nezúčastněnost. Nejvíce to dává najevo postavami na hraně, jako třeba pragmatický policista nebo děvče zaseklé v místním zapadákově. Tyhle postavy fungují jako soudci Brandona a jeho party a na nich záleží, kam se osud přikloní. Jsou tak svobodnější než motorkáři. (20.07.2008)