Večírek

Hlavni postava mi tedy moc sympaticka nebyla, ale to vsechno kolem mi prislo neuveritelne vtipne. Na tom vecirku jsem uz chybel jenom ja.-). Takovym komediim uz bohuzel asi odzvonilo. Te scene se slonem urcite, za tu by dneska tvurci byli tahani po soudech za tyrani... Ale za me opravdu povedena komedie. (24.03.2024)

Sellers měl mnoho filmů, ve kterých si zaparodoval cizince. Aspoň některé z nich byly lepší. Abych byl konkrétní, například Hon na lišku nebo Naked Truth. Večírek postrádá scénář, nápad, dobrý námět a Peter Sellers popravdě neměl moc co zahrát, takže jsem se nejvíc smál opilému číšnikovi, ale rozhodně ne slonovi. Dabing: Vyrobila: Tvůrčí skupina Aleny Poledňákové a Vladimíra Tišnovského, Česká televize 1995 + studio Bär pro MGM 2007. Viděno v tom starším (ovšem v pořadí až druhý celkově). (22.05.2011)

"Každá párty má svojho cvoka"......"Vaša žena spadla do bazénu"-"Zachráňte šperky".....a tak ďalej v podobnom štýle od začiatku do konca v sviežej komédii Blakea Edwardsa, ktorá pripomenie ten niekoľko minútový preplnený večierok z Raňajok u Tiffanyho. Lenže ten dopadol v poriadku, pretože naňho nebol pozvaný Peter Sellers ani žiadna pre neho na telo napísaná postava. Bakshi je popri Ghándim a Apúovi najlepší filmový, respektíve televízny Ind, akého sme mali kedy možnosť spatriť na tv obrazovke, takže jeho eskapády by si nemali nechať utiecť nielen Sellersovi priaznivci, ale aj fanúšikovia takého Funesa a bláznivých komédií všeobecne. Mne Večierok evokoval skôr európsku komediálnu školu, poprípade staré komédie bratov Marxovcov. Občas je to trochu na hrane, ale je to už staré a dnes tomu ťažko môže konkurovať nejaká"telesná" rádoby komédia. Božechráň, aby vznikol remake. (14.07.2013)

Nervózní nuda střídaná výbuchy smíchu. I přes všechny ty karamboly - které jsou ale zvládnuté na jedničku - vskutku chytrá komedie, která ale ve výplňových pasážích docela drhne. Pinkpanterovský Sellers, Claudine Longet - klasická šedesátková kráska typu "jedna role a šlus" - a samozřejmě nalitý číšník. A slon! (13.06.2014)

Blake Edwards musel večírky hollywoodské smetánky milovat. A musel během nich zažít věci zcela nevídané i neslýchané, nevěřím, že by se při psaní Večírku alespoň zčásti neinspiroval reálnými zážitky. Jako kdysi Federico Fellini a jeho Sladký život. Ten byl však v prvé řadě filmem trpce kritickým, to Večírek je v prvé, druhé i třetí řadě filmem převážně nevážně odvázaným. Čili neškodným a zesměšňujícím vše, co se jednomu smolařskému Indovi zrovna namane pod ruky. Na večírek se dostane omylem a podobným omylem málem přizabije své hostitele i jejich hosty. Není to způsobeno jeho úplným trotlovstvím, prostě trpí komunikačními problémy typickými pro každého cizího člověka v cizí zemi. Takže je to vlastně takový předchůdce Borata. :) Když si Blake Edwards v roce 1961 vybral pro roli japonského souseda do Snídaně u Tiffanyho Mickeyho Rooneyho, byl to neodpustitelný přehmat. Je tedy překvapující, že také pro Večírek zvolil do role asiata (do hlavní role asiata!) anglicky mluvícího herce. Kvalitativní rozdíl mezi Rooneyem a Sellersem je však markantní. Sellers zde dokonale napodobil indický dialekt, svůj slovník zredukoval na několik nezbytných frází a zahrál snad ještě lepšího pošuka než v Růžovém panterovi, i když je pochopitelně nesmysl stavět Clouseaua vedle Bakshiho. Komické situace mají sice podobný charakter, ale pramení ze zcela odlišných povahových rysů svých původců. Večírek si nenárokuje být něčím víc než mírně střelenou situační komedií, která nabízí luxusní prostor mimořádnému komediálnímu talentu Petera Sellerse, ten budí – i přes všechnu svou nešikovnost – dojem ryby ve vodě. Podobnou roli nemohl dostat nikdo vhodnější. 80% (04.11.2007)