Neopouštěj mě

Ústřední trio hraje výtečně v této komorní romanci nutící člověka položit si nějakou tu etickou otázku, avšak právě ono rozjímání nad daným tématem je snad to jediné, co si divák ze sledování Never Let Me Go odnese. Knižní předlohu jsem nečetl, ale i tak jsem z filmu ucítil jistou odevzdanost vůči ní (ne nepodobnou odevzdanosti postav vůči svým osudům), neboť na mě působil jakožto pokorná inscenace nijak výrazněji nevyužívající předností filmového vyprávění. Jakoby tvůrci veškeré své naděje na kvalitní dílo vložili do nepochybně silného příběhu a talentovaných mladých herců, avšak vzhledem k filmovému médiu postrádali jakékoliv ambice. Je to prostě řemeslně dobře odvedené převyprávění...ale takříkajíc bez srdce, bez duše. (23.01.2011)

Ustredna zapletka neosuchana, po stranke emocii film este uspokojvo haji svoje farby (i ked druha polovica filmu je vyrazne slabsia ako prva). Co mne osobne chybalo, bolo lepsie prekreslenia pozadia celeho fungovania systemu -> vdaka uvodnemu citatu ako aj vnutornym monologom hlavnej postavy som dostal iba urcity nahlad, ktory vyvolal par otazok. (09.11.2010)

Představte si alternativní historii - svět bez rakoviny plic, AIDS, roztroušené sklérózy. Ideální že? Podobným tématem se zabývá samotný film, i když to tak na první pohled nevypadá. Možná že ideální svět, film Never Let Me Go však staví diváka před otázku - za každou cenu? Film je hodně pomalý a dopodrobna rozebírá a studuje jednotlivé postavy příběhu, jejich jednání, lásku, zradu, nenávist... Vše vykresluje s velkým důrazem na detail a svou melancholickou atmosféru se mu daří přenášet i do okolí diváka. Herecké obsazení nemohlo být přesnější, jestli jsem doposud nebral Andyho Garfielda vážně, rok 2010 to jistojistě změnil. Ke konci dění zpomaluje a začíná stagnovat, což krásně koresponduje se stavem tří hlavních hrdinů. Téměř závěrečná scéna "Musím si vystoupit" patřila k tomu nejintenzivnějšímu, co jsem v poslední době viděl. PS: Keira Knightley má fóbii z filmů, odehrávajících se v současnosti? (09.01.2011)

Never Let Me Go čerpá do značnej miery z príhodnosti svojho vstupu na scénu v dobe, keď už Bayov námetovo príbuzný The Island pomaly, ale isto bledol a vytrácal sa z pamäti divákov, čím vznikla na trhu diera a zvýšil sa dopyt po podobne orientovaných snímkach. Melancholická, jemne tónovaná sci-fi sa snaží ponúknuť trochu viac, než je bežné a výsledkom je malý film s veľkými menami, ktoré značia prísľub do budúcna. Tematicky nadštandardné dielko však mierne trpí nedokovanými ohnivkami reťaze sveta, jeho pravidiel a funkcie umelého jedinca v ňom - a to i v prípade, že naň nahliadam ako o príbeh o hľadaní a dokazovaní existencie duše; nazdávam sa, že by v prípade premyslenejšieho náhľadu do vnútorného mechanizmu systému mohol sa dostaviť zážitok o poznanie silnejší. Taktiež ona umelecká prázdnota, absencia etiky a morálky, laxný vzťah postáv k divákovi a možno až zbytočne dôsledné pokusy o reálne vystihnutie emociálnosti, ktorá sa zrodila na nesprávnom mieste, čím mi prišla prehnane umiernená a odcudzujúca sa sú faktory, ktoré v mojich očiach nenapĺňajú potenciál, aký zrejme predloha má. Interakcia postáv sa potom tiež odvíja podobným spôsobom. Chtiac-nechtiac, musím vysloviť mierne sklamanie, ktoré koliduje s mojou spokojnosťou z pridanej hodnoty a obsadenia. 70% (27.08.2014)

"Žádné odklady nejsou a nikdy nebyly. Neměli jsme galerii, abychom nahlíželi do Vašich duší. Měli jsme galerii, abychom zjistili jestli vůbec nějakou duši máte." Nenávidím Hailsham ! Ale mám ráda hlavní trojku Carrey, Keiru, Andrewa a v neposlední řadě Charlotte i když tahle její role byla hodně nevděčná. Ještě teď mám svíravý pocit smutku a beznaděje. Že by to bylo vážně sci-fi? Kniha je kniha, jinak by je možná nechal Alex utéct, ale to by byl závěr možná ještě zoufalejší, těžko říct. Ale vidět malou Kathy s dárkem od Tommyho v podobě kazetového pásku s romantickou písničkou a s polštářkem, který při poslechu objímala, byl alespoň jeden z těch příjemně kouzelných momentů. (16.01.2015)