Režie:
Mark RomanekScénář:
Alex GarlandKamera:
Adam KimmelHudba:
Rachel PortmanHrají:
Carey Mulligan, Andrew Garfield, Keira Knightley, Izzy Meikle-Small, Charlie Rowe, Ella Purnell, Charlotte Rampling, Sally Hawkins, Nathalie Richard (více)VOD (2)
Obsahy(1)
V blízké budoucnosti pracuje jednatřicetiletá Britka Kathy H. jako pečovatelka dárců orgánů. Její práce je těžká, vyčerpávající a depresivní, neboť většina lidí, s kterými v sanatoriu přijde do styku, po nějaké době umírá. Když se mezi pacienty a umírajícími začnou objevovat i její bývalí spolužáci a známí, ponoří se Kathy do nostalgických vzpomínek na své dětství, na své dva nejlepší přátele Ruth a Tommyho, ale především na své neobvyklé dospívání na záhadami opředené internátní škole Hailsham. Kathy se probírá vzpomínkami na zvláštní posedlost školou umění, na učitele štítící se svých žáků, na podivné poznámky o poslání dětí i na šok, který Kathy pocítila, když jí toto poslání bylo vyjeveno. Nyní již Kathy nemá co ztratit, neb kruh jejího života se právě uzavírá.
Dystopický román Neopouštěj mě (Never Let Me Go) z pera anglického spisovatele japonského původu Kazua Ishigura se od svého vydání v roce 2005 hřeje na výsluní přízně literárních kritiků, kteří jej odměnili nominací na prestižní Man Bookerovu cenu a příčkou v žebříčku týdeníku Time „100 nejlepších anglicky psaných románů z let 1923-2006“.
(kiddo)
Videa (4)
Recenze (580)
Vím, že bych se měl soustředit na to, jak malá Kathy H kouzelně pokukuje po svém zvláštním idolovi. Pozorovat dokonalou Carey Mulligan, Garfieldovo perfektní ztvárnění bezelstného Tommyho D nebo tradičně do detailu přesvědčivé Keiřino herectví. Jenže zkrátka nemůžu, protože těch otázek, co mě rušily celou druhou polovinu, bylo zkrátka moc. A nešlo o příjemné otazníky, které si můžu zodpovědět sám, abych doplnil poloodkryté dějové záhady. Bohužel šlo o otázky, které povětšinou začínají slovy "Proboha, proč...?" Logika dostává jednu ránu za druhou, pud sebezáchovy končí u vnucených zoufalých pokusů - a to zkrátka nepřekousnu. Nevím, jestli kniha tyhle díry zkouší nějak řešit, ale její adaptace tu tak jako tak krutě selhává. ()
Never Let Me Go čerpá do značnej miery z príhodnosti svojho vstupu na scénu v dobe, keď už Bayov námetovo príbuzný The Island pomaly, ale isto bledol a vytrácal sa z pamäti divákov, čím vznikla na trhu diera a zvýšil sa dopyt po podobne orientovaných snímkach. Melancholická, jemne tónovaná sci-fi sa snaží ponúknuť trochu viac, než je bežné a výsledkom je malý film s veľkými menami, ktoré značia prísľub do budúcna. Tematicky nadštandardné dielko však mierne trpí nedokovanými ohnivkami reťaze sveta, jeho pravidiel a funkcie umelého jedinca v ňom - a to i v prípade, že naň nahliadam ako o príbeh o hľadaní a dokazovaní existencie duše; nazdávam sa, že by v prípade premyslenejšieho náhľadu do vnútorného mechanizmu systému mohol sa dostaviť zážitok o poznanie silnejší. Taktiež ona umelecká prázdnota, absencia etiky a morálky, laxný vzťah postáv k divákovi a možno až zbytočne dôsledné pokusy o reálne vystihnutie emociálnosti, ktorá sa zrodila na nesprávnom mieste, čím mi prišla prehnane umiernená a odcudzujúca sa sú faktory, ktoré v mojich očiach nenapĺňajú potenciál, aký zrejme predloha má. Interakcia postáv sa potom tiež odvíja podobným spôsobom. Chtiac-nechtiac, musím vysloviť mierne sklamanie, ktoré koliduje s mojou spokojnosťou z pridanej hodnoty a obsadenia. 70% ()
Když parádní herci v podstatě nemají co hrát a v doslovně přepsaném scénáři si mohou přečíst jen o melancholických pohledech do nitra nicotné duše toho druhého, je to vždycky těžké. Na festivalech se to ovšem věřím že neztratilo, Neopouštěj mě totiž rozhodně není odpočinkovým filmem. Vyžaduje od diváka mnohem více pochopení, než by se mohlo na první pohled zdát, oplácí však jen děsivým kukučem Keiry Knightley a trestuhodně nevyprofilovaným Garfieldem. Carey vládne. ()
[IFF, Bratislava 2010] Domnievam sa, že nezámerne rozdielne sformulovanie postupného a neodvratného usmrcovania "účelových stvorení"-darcov, ktoré do bodky nešpecifikuje reťazec fungovania takýchto aktivít nie je načisto k zahodeniu => je tématicky funkčné a nevypočítavo filantropické. Mark Romanek vsádza na istotu, čo sa týka panoramatického pojatia lemuje svoju intímnu romancu príslovečnými postojmi, na základe ktorých reliéfne nakladá jak s elyzejskými notami od Rachel Portman, tak s ohnivou zviazanosťou a žiaľnou predurčenosťou zamilovaného páru. Príjem emocionality je teda zaručený (mal som občas na mále), ale (po menšom zrekapitulovaní) mi schádza väčšie prepracovanie vzťahu Kathy/Tommy a taká ta dlhodobejšia reflexia, ktorá je prechovávaná v mnohých ázijských pokladoch. Takže vytrženie z tohto senzitívnejšieho/komornejšieho "Ostrova" , ktoré vo mne kulminovalo hneď po projekcií už pozvoľne vyprcháva a renomovaný literát Kazuo Ishiguro si ma najskôr asi získa pri jednej z jeho úctyhodných knižných väzieb. ()
Decentní alternativní verze našeho světa, v které etika a morálka šli stranou pro vytvoření člověka bez nemocí. Obraz dokonale prodává všechnu melancholii a herecké výkony, ale mě osobně tu chyběl ten důvod/cit, kterým bych se k postavám dokázal přiblížit a nevnímat je jen jako (neberte to doslova;-)) ovce čekající na porážku. Přesto mě fascinovala ta morální prázdnota světa, nulový nesouhlas "obětí" a nepřítomnost boje o život... Tohle je přeci tak nelidské. Pro hlubší pochopení to vidím na knihu, tím snad film splnil svůj účel. Jako zamyšlení nad lidskostí, osudem, smyslem existence i jejím cílem "pouze" dobré. PS. neplakal jsem. PPS: kdyby v tom hráli herci z Číny nebo KLDR, tak tomu věřím více:) ()
Galerie (46)
Zajímavosti (7)
- Aby mohla Carey Mulligan ve snímku řídit auto, absolvovala dvoutýdenní řidičský kurz. Nepodařilo se jí ale splnit závěrečnou zkoušku, a tak scéna, ve které řídí, musela být natočena na soukromé cestě. (Soundtrack)
- Natáčanie začalo v apríli 2009. (Greenpeacak)
- V záběru kdy se Tommy (Andrew Garfield) rozběhl k ztroskotané lodi, za sebou nechává stopy v písku, které v dalším záběru zmizely. (AAnubis)
Reklama