Moneyball

"Sú bohaté týmy, chudobné týmy, potom je tu 15 metrov odpadu a až za nimi sme my". Nemám rád baseball a myslím, že väčšina užívateľov je na tom rovnako. Sme Európania a toto je čisto americká zábavka. Filmov okolo baseballu už vzniklo toľko, že ich ani neregistrujem. nebyť B. Pitta asi by som film odignoroval. Našťastie príbeh trénera, problémov s mužstvom a peniazmi je univerzálny, preto ma film oslovil a navyše scény s baseballu sú vedľajšie. univerzálnosť filmu spočíva hlavne v tom, že príbeh by sa uplatnil i vo filme s akýmkoľvek iným kolektívnym športom. Najviac mi sedela scéna, kde mužstvo po prehre má v šatni skvelú náladu a nasratý B. Pitt prichádza aby im schladil hlavy. A dobre im dal...jeden z filmov, ktorý potvrdzuje starú známu pravdu, že mať v týme hviezdy, vždy nestačí. A čo takto nabudúce niečo o hokeji ?, boha vášho...80%. (29.04.2012)

[imdb: 7.8/10] | me: Dobre napísaný, režírovaný a zahraný film, ktorý sa nedrží zaužívaných stôp športových filmov, kde sa prezentuje super koncept ako sa stať z nuly superborcom. Zobrazuje príbeh rozvinutia odvážnej myšlienky, ktorá zmenila pohľad na tvorbu baseballových tímov ako takých pútavým a dynamickým spôsobom. Je to príbeh o vlastnej (vopred odpísanej a zatracovanej) ceste, príbeh o pevnej vôli a snahe zmeniť zabehnuté dogmy zasadený veľmi šikovne a nápadito do prostredia baseballu. Je to kus dobrej filmariny. There are rich teams and there are poor teams, then there's fifty-feet of crap, and then there's us. (04.01.2012)

,,KAŽDÝ, KDO BUDUJE TÝM A POUŽIJE SVŮJ VLASTNÍ MODEL JE DINOSAURUS“....... /// Jsou dobrý týmy, špatný týmy, pak tuny sraček a za nima Oakland Athletics. Prací manažera je tu neutrácet prachy (který stejně nejsou). A pak to přijde – šikula z Yale, kterej skloubí bejsbol, ekonomiku a díky jednoduché (?) rovnici i statistiku. No a díky Bredoušovým manažerským schopnostem sestaví tým šampiónů z lidí, který ostatní podceňujou. Jsou věci, kterým rozumí jen lidi od baseballu. A tak tomu zůstane i na konci tohodle filmu. Baví mě sledovat práci manažera. I ta atmosféra je parádní, protože já mám rád sportovní filmy! Ale je to moc dlouhý ... a tak natahovanej ,,bejsboláckej“ konec, ale i chybějící větší emoční ,,šok“ zbytečně v mejch (krásnejch) očích ubírají na hvězdě. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu od Michaela Lewise číst nebudu. 2.) V mým těle je skrytej manažerskej duch. 3.) Ani po přečtení všech komentářů ještě nevím, kdo vyhrál (jako první) 20 zápasů v řadě. 4.) Thx za titule ,,SoulM@te“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (14.12.2011)

Nejlepší a nejzábavnější film o baseballu, jaký jsem kdy viděl. Před zhlédnutím jsem počítal s tím, že z filmu žádný velký zážitek mít nebudu, protože baseball je pro mne zapadlou španělskou vesnicí, ale obavy byly liché. Vynikající výkon Brada Pitta a neméně výtečný scénář neodovolily, abych filmu přestal věnovat pozornost. Palec hodně nahoru a Bradovi fandím na Oscarech. (16.12.2011)

Po uchvacujícím Foxcatcherovi jsem se na to, že uvidím starší Moneyball, dost těšila. Čich na námět Bennett Miller evidetně měl už tehdy, ale vůbec mě nenapadlo, že by zpracování mohlo být až takovéhle fiasko. Celá myšlenka je důležitá i vzrušující, převratná z mnoha důvodů a s možným dopadem pro tolik oborů a profesí a životních a charakterových kvalit lidí, kteří se jim věnují. Dalo se z toho pro vybudování komplexního snímku tolik vytěžit a člověk nemůže přestat myslet na to, jak by to BM natočil dnes, po Foxcatcherovi, kdyby dostal druhou šanci. Protože tenhle film vyrobil, jako by vůbec neměl cit, jen suchopárně převyprávěl osnovu příběhu v bodech, tak mechanicky a otrocky, že i z filmových klišé tu zbylé okoralé koncepty. Jako by vůbec nechápal svoji režisérskou tvůrčí moc. Jako by ve skutečnosti nevěděl, že může cokoli zvoleného ztvárňovat, vyjímat, zachycovat, přibližovat, dávat pocítit, prožít.... Přitom to není chytrý kalkul, strategie, ale tvůrčí nepromyšlenost, nedbalost, osobnost režiséra tu absentuje, opominutá, neobsazená role tvůrce. Scény ze scénáře mechanicky převedené do obrazu. Jenže i netečná realita faktů by se dala zachytit o tolik líp, přesněji. Například záběry hry byly tak odbyté, že ani kolikrát nebylo jasné, co mají právě vyjádřit, ať už šlo o to, který tým zrovna vítězí, nebo jaké kvality který hráč nemá či má. Všecko je to nahodilé, natočené rutinně, podle prvního klišé, které lze namontovat, a bez skutečného zájmu, citu, zápalu. Promarněná příležitost. Jestli se na tom ale naučil, že to celé chce příště udělat úplně jinak, a výsledkem toho je Foxcatcher, pak nelituji, že mu tenhle námět padl tréninkově za oběť. (15.02.2016)