Moneyball

Zajímavý kousek, který potvrdil dvě věci. Brad Pitt je stále vynikající herec a Američani tyhle sportovní filmy mají opravdu v malíku. Scéna kdy Oakland Athletics bojují o 20. vítězství je natočená exkluzivně. Moneyball přestože není zase tolik o sportu myslím dokáže bez problému zaujmout. Samozřejmě ověřoval jsem si fakta na wikipedii a ... sedí to. Právem oscarová nominace za nejlepší film. 80% (27.01.2012)

Velmi nadstandardních 85%. Pro mě nejlepší sportovní (a jak někdo píše, i manažerské) drama od ANY GIVEN SUNDAY aka sportovní film, bez zbytečného sentimentu a patosu! Herecké výkony absolutní, jak většina herců pochytila tak svělé sportovní móresy? Nevim, gratuluju! Jděte na to. // P.S. Viděno v Cenestaru Pardubice 23/12/11 ve zcela prázdnym kině (= fakt jen já a přítelkyně) (24.12.2011)

Ne zas tolik zajímavá sonda do tajů baseballu. Jasný, scénaristicky je to výborný a dialogy mě bavily i ve chvílích, kdy jsem přesně nechápal, o jakých pravidlech si to ty postavy zrovna vykládaj. Brad Pitt taky odvádí další nadprůměrný výkon a ani Jonah Hill tady překvapivě neleze na nervy. Po režisérské stránce to ale už taková sláva nebyla. Tempo je pomalé a celé je to takové chladné, bez duše a emocí a ta přemrštěná stopáž tomu taky moc nepomáhá. (04.03.2012)

Kolik stojí vítězství? Před pár lety by Pittovi zřejmě připadla role prvojakostního baseballového hráče. Neboť v dobrém slova smyslu zredfordovatěl (vážnější látky, vážnější výraz), hraje nyní chlapíka, který stojí v pozadí. Méně akčního, ale neméně ambiciózního. Dosažení úspěchu pro něj má přednostní význam. Když neuspěl jako sportovec, chce prorazit alespoň z manažerského postu. Zde již nemusí brát ohledy na druhé, neboť on je ten, kdo rozdává peníze. Proč se tedy obtěžovat přetvářkou a schovávat svou tvář arogantního cholerika za milou masku. Ne, že by kolem a kolem (s pár rodinnými zastávkami) vzato nebyl sympaťák, ale určitě nehraje „an American hero“, vždy čestného a neomylného. Lidské bytosti jsou pro něj čísly, která lze, nutno-li, jednoduše vyškrtnout, v čem vidím nejvýraznější podobnost s The Social Network, s tím rozdílem, že tentokrát nejde pouze o jedničky a nuly. Napínavější klání než na baseballových hřištích, kam nás tohle převážně interiérové drama nechá nakouknout jen párkrát, probíhá v zákulisí. Zvítězí přístup humanistický, ekonomický, nebo kompromisní? Odpověď není jednoznačná ani po závěrečných minutách, jichž mohlo být, pravda, méně (a jež zápletku posunují trochu jiným směrem). Film se vyhýbá tomu, aby Billyho Beana, resp. to, co zosobňuje (prosazování osobního štěstí na úkor druhých), adoroval. Byť si vypůjčuje některé příběhové prvky patetických pohádek (flashbacky, zápas, který je třeba vyhrát), ve skutečnosti celkem chladnokrevně ukazuje, na čem tyhle filmy o velkých vítězstvích stojí. (Například jindy klíčová postava trenéra je odsunuta bokem, což se projevuje i jeho situováním na okraj záběru a co je zdůrazněno „odevzdaným“ výkonem excelentního P.S. Hoffmana.) Miller sundává sportovní slupku, aby vyjevil, že se pod ní skrývá cynické manažerské drama. Zároveň nám do cesty nejsou stavěny překážky bránící starému dobrému dojmutí, kterému na druhou stranu není ani přisluhováno (třeba soundtrackem, vytvářejícím přednostně napětí). Ambivalentní pojetí tradičního útoku na emoce krásně shrnuje dceřina písnička, kterou si Billy v závěru pouští. Je to zkrátka takové dojetí s „ale…“, s nadhodnotou k přemýšlení. 80% (30.11.2011)

Sportovní drama s Bradem Pittem ( Billy Beane ) v hlavní roli. Statistiky se zdají být matoucí, ale Jonah Hill ( Peter Brand ) v nich vidí budoucnost. Vyhrát pouze s týmem, který je založený jen na statistikách, tvrdý oříšek. Baseball neobdivuji, ale to na ničem nemění kvalitu filmu, jenž své hodnoty stoprocentně má. ( Hodnocení: 8/10 ) (18.05.2012)