Návrat Růžového pantera

Od prvních minut šílenej nářez. Prvních 15 minut, kdy probíhá loupež diamantu, je v dnešní době bombastických akčních scén přeci jen poněkud pozvolný, ale jakmile se na scéně objeví Peter Sellers, nemá to chybu. To, že mluví jakýmsi pofidérním francouzským přízvukem, mě spíše vadilo, více se to hodí k trapnému "remaku" Steva Martina. Každopádně zapalovač v pistoli je legendární a jsou tu skvělé dlouhé záběry, mnoho gagů se odehraje v jedné dlouhé jízdě, což samozřejmě dává prostor Sellersové komediálnímu talentu. (25.09.2010)

Zatím nejlepší díl, nejvíce vtipný, a nebýt už trapného Kato a uklouzané scény před saunou, zejména díky skvělému původnímu dabingu Filmového studio Barrandov Dabing pro ČST Praha, 1988 (především geniální Rudolf Hrušínský jako šéfinspektor Charles Dreyfus a Eduard Cupák/Sir Charles Litton) by nebylo co vyčíst. (28.12.2011)

Tak trošku dva filmy v jednom: první Clouseauův - mimo reálný svět, s perfektním komediálním výkonem Petera Sellerse, a druhý zachycující pátrání elitního zloděje v podání Christophera Plummera po stopách skutečného pachatele krádeže legendárního diamantu. První dějovou linii nelze hodnotit jinak než pěti hvězdami, druhá stačí ovšem pouze na lehký nadprůměr. Celkově ovšem slušné čtyři hvězdy. (25.02.2012)

Rozhodně je mi milejší chytrý film o blbovi, než když se blb snaží udělat chytrý film. Všichni víme, jaký je dneska trend, takže je fajn si v telce občas pustit něco jako Pantera. Akorát teda pár lidí tady u nás by mělo přestat inspektora Clouseau věrně napodobovat, ono i ve filmu je to s tím humorem kolikrát na hraně. (21.12.2015)

„Bláznivej orientálnej idiote!“ Veľkolepý návrat. Edwards a Sellers si pri jednotke (1963) sadli, ale v dobe vzniku dvojky (1964) medzi nimi došlo k rozkolom. Štúdio trojku úspešnej série samozrejme chcelo, ale zrejme nemalo chuť riskovať napätú atmosféru na pľaci, z ktorej by mohlo vzísť všeličo (avšak ťažko niečo pekné), Edwardsa so Sellersom hodilo cez palubu, trojka (1968) vznikla bez ich účasti a v dobrom (?) šialeného Sellersa v nej nahradil „nijaký“ Alan Arkin. Jednalo sa o jedno z najkatastrofálnejších hereckých pre-obsadení v dejinách kinematografie, film nikoho nezaujímal a i s odstupom desaťročí je fakt veľmi, veľmi slabý. V r. 1975 však štúdio vyhodnotilo situáciu tak, že by rado sériu vrátilo naspäť ku koreňom, situácia sa medzičasom upokojila a tak na štvorku opäť najalo osvedčený pár Edwards/Sellers. Kriminálna linka ma absolútne nezaujímala a trvám si na tom, že vážni herci ako tu Christopher Plummer, v jednotke Niven a v trojke Arkin, sa do tejto série totálne nehodia. Ale inak určite jeden z najvydarenejších dielov série. Páni boli zjavne pri chuti a plnými dúškami si vychutnávali návrat. Za bežných okolností mi nepripadá vtipné, ak je v komédii postava prehnane zmätená, chaotická a roztržitá a neustále o niečo zakopáva a vráža do stien, ale Sellers to dokázal poňať tak realisticky, že je to vtipné i po desaťročiach. Scenár opäť do hry vracia legendárny diamant a neabsentujú ani obľúbené prepadové scény s nepredvídateľným komorníkom Catom a skvelé dialógy, hlášky a scény. Niekedy sa to darí skombinovať všetko dokopy, viď. pokec so slepým pouličným hudobníkom a jeho „opecou“ alebo „sledujte to auto“ (prípadne „Prepáčte, viete ako sa ide do tohto hotelu?“ – „Áno.“). Pozoruhodné z dramaturgického hľadiska na celej sérii je, ako boli tvorcovia (možno prinútení štúdiom?) ignorovať zásadné zvraty. Na konci jednotky Clouseau zjavne mieril za mreže, ale v dvojke bol znova normálny policajt v službe a na konci dvojky šéfinšpektor Dreyfus zjavne spáchal masovú vraždu (!), ale v štvorke stále bez problémov vykonáva svoje zamestnanie atď. (29.11.2023)