Ano, šéfe!

Až na to "volování" se mi zdá Pohlreich jako bezvadný člověk, i když působí až moc povýšeně a tváří se, jako by v životě neudělal jedinou chybičku... Nicméně i přes tyto prkotiny se mi Ano, šéfe! jeví jako příjemné osvěžení nudných reality show posledních několika let. Pro ty, co rádi vaří, musí být podobný pořad požehnáním. (18.11.2009)

Profesionálny kuchár, perfekcionalistický gurmán, skúsený odborník a predovšetkým neúprosný kritik Zdeněk Pehlreich sa vydáva na exkurziu po českých pohostinstvách, reštauráciach a hoteloch. V reality show, ktorá sa zaoberá mapovaním úrovne prípravy jedál v konkrétnych podnikoch, je postrachom všetkých kuchárov. Pretože tento holohlavý chlapík nie je spokojný len tak s hoci čím. Vlastne on nie je spokojný skoro s ničím. S jeho ráznymi názormi zväčša súhlasím, ale čo sa týka jeho slovníka ten mi doslova trhá uši. Vyjadruje sa ako buran, ktorého každé druhé slovo je "ty vole", čo hojne prekladá výzazmi ako "hovno", "do prdele", "sere mě to" a podobne. Je to znalec dobrého jedla, labužník, ktorý je však sprostý ako dlaždič. ** (23.09.2009)

Tento pořad, který bych přiřadil do novodobých kritických Reality Show nám jako jeden z mála ukazuje, jak někteří lidé po revoluci začali podnikat v oborech, kterým ani trochu nerozumí a ještě si do své restaurace nebo hospody pozvou televizní štáb s plešatým frickem z gestapa, aby jim řekl v čem dělají chybu.Ten jim pak většinou proběhne kuchyní jak vítr, ukáže jim, že tam mají neskutečný bordel jak v tanku, Dokáže jim, že ti kuchaři co vaří ty dobroty vlastně ani kuchaři nejsou, jelikož neznají ty základní gastronomické postupy. Ukáže jim, že jsou tak tupí, že ani nedokážou vytvořit jídelní lístek, tak aby na tom vydělali, protože neumí ani malou násobilku a nakonec, aby toho nebylo málo ochutná třeba jejich guláš, co vlastně ani není guláš, ale obarvená voda s paprikovou příchutí a cibulovým podkladem .A oni se pak diví, kroutí hlavou a tváří se dotčeně, protože si ho pozvali, aby je chválil a ne, aby je kritizoval, protože si hlavně chtěli udělat reklamu, přitom se ve většině případech ztrapnili. Někdy je to i skoro jako groteska, kdy oni nadávaj na něj, on nadává na ně. Fakt sranda, pár dílů stojí za zkouknutí. I když je pravda, že nám po revoluci vyrostli restaurace jako houby po dešti, tak po zhlédnutí tohoto pořadu už chodím jen do hospod a to fakt jenom na to pivo. Za reálnost a zábavu musím dát 100%. (15.01.2021)

Ve jménu kulatých talířů, žádné zeleninové oblohy i střídmého menu svatého, amen… Exorcista nešvarů v českém pohostinství, otec Pohlreich aneb prostořeký Kojak z Alcronu, co uvařil oceán ryb a moře jater, snažící se majitelům, provozním a kuchařům českých restaurací vštípit základy pro kvalitní fungování podniku. Dle mého marná snaha. Jen co zajde za roh, už jsme zase u kečupu na pizze, instantních omáček a špinavých sklenic.. (10.04.2009)

konečně někdo, kdo se odvážil českým kuchařům otevřeně řict, že volně ložený list zeleného lopuchu velkej jak sloní ucho přikládaný bez jakéhokoli ochucení ke každému jídlu je prostě píčovina. Kdo Zdendovi Pohlreichovi vyčítá jadrnější mluvu, bez které to v českých hospodách nedokážou pochopit, ať si ty salátový listy žere sám. Mně Zdendova mluva nevadí, protože důležité je, že tenhle člověk taky něco umí. Kromě vaření má taky slušný ánung o podnikání a dokáže najít a trefně pojmenovat jádro pudla. Palec nahoru pro Zdeňka a nějaký Gordon z Anglie je mi ukradený, do tamějších hospod nehodim, zájímá mě, co se vaří tady:) (12.09.2011)