Ano, šéfe!

Skvělý pořad. Zdeněk je doslova výborný. S ničím se nepáře a vše říká na plno. Za každým druhým slovem říká vole:) Na druhou stranu to na člověka dělá dojem, že ty sprostá slova, která obsahuje asi každá věta, kterou Zdeněk řekne, tak to možná schválně přehání, aby to diváka více zaujalo. Nevím to ale jistě. Jen škoda, že to televize vypípává:-) Tento pořad by se měl vysílat po 22. hodině, aby si diváci vychutnali všechnu "sprostotu", kterou pan Pohlreich vyřkne:) (10.04.2012)

Na televizní poměry vpravdě luxusní záležitost!! Boj o ne/nažraného diváka naše komerční televize vzaly pěkně od podlahy a obě vyrazily s netradičními kulinářskými pořady. Mediální amatér Jiří Babica v cooking-show Babicovy dobroty versus charismatický "prdelní" Zdeněk Pohlreich, který gastronomii skutečně rozumí. Prima tu boduje na plné čáře, jen by to do budoucna chtělo více výstředních podniků a více stereotypních jídelníčků i způsobů úpravy!! Kdo někdy do gastronomie nakouknul, moc dobře ví, že realita je mnohdy ještě více alarmující.. Jen ta rádoby skrytá kamera je do očí bijící..!! "Si byl zarostlej jak rezervní Kristus!" Uvidíme, zda-li to celé postupně nezabředne do stereotypu.. (20.03.2009)

Ne, že by snad nebyly Ramsay´s Kitchen Nightmares o třídu lepší, ale... Stejně je to trefa do černého, byť hlavně díky Zdeňku *píp* Pohlreichovi. Jakkoli je někdy teda strašlivá „hérečka“. Má to ovšem výrazně rostoucí kvalitu a zatímco první série je pouze takový "sympatický čecháčkovský pokus o Gordona", tak druhá série je již více svá a třetí již je bez výhrad "na nálepku". A vývoj pokračuje, jelikož kupříkladu šestá série je bez jakékoli nadsázky dokumentaristická sociální studie a nastavování zrcadel čecháčkovství, která onen původní převzatý a slepě překlopený koncept geniálně posunuje do zcela jiné roviny. (17.05.2010)

S odstupem času je pro mě Ano, šéfe! definitivně nejlepší televizní show, která se tady objevila minimálně od revoluce. Absolutně mě nezajímá, že nejde o originál, že Ramsey umí být vtipnější a drsnější. Já chci vidět českou mutaci pořadu v našich podmínkách a s typickými trademarky českých restaurací. Celou dobu se tak divák může mastit na buranství, postkomunistické malosti a neschopnosti změnit zajeté koleje. To vše ve vyhrocených situacích těsně před krachem a v některých případech i v nekonečném labyrintu dluhů. Člověk žasne, kolik primitivů se dostalo k penězům, Naštěstí většina z nich o ně rychle přišla, takže jim není třeba závidět. Ovšem je nutno přiznat, že poměr primitivů a sympaťáků se časem skoro vyrovnal a epizody byly o to emocionálnější. O Pohlreichovi jsem do té doby neslyšel, to přiznávám bez mučení, ale už během pár dílů jsem si jeho rázný styl zamiloval stejně jako většina národa. Po lehce nervózní první epizodě se brzy rozkoukal, začal brutálně hláškovat a již během první série se etabloval v jednu z největších televizních hvězd. Je navíc úžasné sledovat, jak se díl od dílu dostává do větší pohody a celé natáčení si neskutečně užívá. Show má hned několik legendárních vrcholů. Kluk, co si přišel hrát s kamením, naprosto nepochopený význam slova podnikání dvou blbů z Brna, lidský odpad podnikající v Německu (samozřejmě původem Čech), naivním snílkům oči otevírající návštěva Chicaga nebo smutný klaun Bolek, který se utápí v chlastu v té době ještě na své farmě. Třešničkou na dortu jsou pak platonické lásky, které vznikly během natáčení pořadu, když dotyčné dámy neustály sálající charisma legendárního Šéfa. Pojď, Zdéňo! (11.09.2009)

Je dobře, že takový pořad vznikl. Člověk mnohdy nevěří vlastním očím v jakých "hygienických" podmínkách nám hostům plichtí něco k snědku. A že je Zdeněk Pohlreich vulgární? Patří to k němu, je upřímný, nikomu nemaže med kolem pusy a hlavně - snaží se majitelům restaurací pomoct svými bohatými zkušenostmi. Jeho hlášky jsou legendární, neuvěřitelné kam na ně chodí :-))) (12.11.2012)