Wallander

Díly z první série byly trochu nesourodé a trochu obtížněji jsem se do nich vžíval, neřešilo se tolik vnitřních démonů ale i přesto to byla vynikající série. Druhá série je o poznání lepší, více se zabýváme Wallenderovou psychikou a jednotlivé díly jsou podány lépe. Je obdivuhodné, že se tvůrci pustili do seriálu s chutí zabývat se komplikovanou osobností hlavního hrdiny a zároven natočit vynikající krimi filmy. A to že všech šest dílů nenudí je důkazem toho, že práci dělají velmi dobře. Krásné studené prostředí Švédska dodává exteriérům na vážnosti a skoro až intimnosti v kraji okolo Ystadu. Jedinou výtku bych možná směřoval k někdy moc brzy odhalenému charakteru vraha (nebo spíš téměř odhalenému), osobně mám rád když si zločinec s policisty hraje, ale v hodinu a půl dlouhé stopáži asi mému přání nemůže být vyhověno. (10.08.2011)

Další povedená detektivní série z britských ostrovů, navíc podle severské předlohy, takže toto spojení je na světě asi to vůbec nejlepší a zároveň fungující tak, jak má. BBC opět potvrdilo kvality, Švédi potvrdili kvality a litovat snad lze jen toho, že není víc dílů, románů má Mankell v zásobě dost a diváci by se jistě také nezlobili. Pokud jde o seriál je hodně psychologický, depresivní, bohatý na ponuré detektivní zápletky, vynikající případy vražd a také skvělá hudba. Kenneth Brannagh je samozřejmě prvkem sám o sobě - odborník na Shakespeara, který má jako vedlejšák učení v Bradavicích, tady podává svůj nejlepší výkon, to se nebojím tvrdit, neboť to tak nejspíš opravdu je. Věčně unavený, ospalý, smutný a neoholený s tím nejprotivnějším vyzváněním na světě o kterém můžu říct, že je to to jediné, co mě na celém seriálu vyloženě sere. Jinak i já musím zmínit Lokiho, tedy Toma Hiddlestona, u kterého mě mrzí, že se objevil jen v první sérii, rozhodně by si zasloužil víc prostoru. Jako celek je Wallander další působivou detektivkou a pro mě s (opět) stoupající kvalitou jednotlivých epizod a sérií, kde za nejlepší považuji třetí, poslední řadu. 85%. (16.04.2015)

Ten, kdo se zajímá o detektivní literární žánr, už dávno ví, že kvalitní evropské detektivce se daří především ve Švédsku, a pokud vznikají dobré knihy, je předpoklad, že vzniknou i dobré scénáře. V 60. a 70. letech stály v evropském filmu a detektivním žánru nejvýše Francie a Itálie, ale kdeže je těm časům konec. Momentálně drží prapor Velká Británie a Švédsko se úspěšně dere do popředí. Takže vůbec není náhodou, že na téhle koprodukci se sešly právě štáby obou zemí. Vznikla nadprůměrná televizní minisérie, která svou atmosférou připomíná romány Pera Wahlööa. Jednotlivé kriminální případy mají obvykle společenský přesah a netýkají se jen selhání jednotlivce, ale vypovídají o stavu morálky v dané zemi. A obvykle se také nějakým způsobem dotýkají soukromého života hlavního hrdiny v podání špičkového charakterního herce Kennetha Branagha. Už proto, že jeho policejní vyšetřovatel je citlivý člověk, který si své případy až příliš pouští k tělu. Kvůli jeho nasazení se mu rozpadlo manželství a jeho citový život připomíná poustevníka v odlehlé jeskyni. Britské hvězdě zdatně sekundují další členové hereckého týmu a pomáhají překlenout drobné nedostatky ve scénáři, kdy autoři až příliš povolují uzdu fantazii. Výsledkem je série, která vysoce převyšuje cokoliv, co u nás v příslušném žánru v posledním dvacetiletí vzniklo. Napětí pomáhá budovat především hudba, ale za zmínku stojí i střih. Na televizní produkci velmi slušný počin, který by obstál i v přítmí kina. Celkový dojem: 80 %. (20.09.2010)

S Wallanderem jsem se dlouho míjela, ale nakonec se mi přeci jen dostal do hledáčku - a musím říct, že nelituji. Výborně vystavěné příběhy, včetně vkusně a citlivě zakomponovaného soukromí. Zaujala mě hlavně ta jeho všudepřítomná nechuť vůbec být detektivem. On tu práci v podstatě nenávidí, každý den s ní chce seknout, jak moc ho ničí a drtí, ale vždy se jako na potvoru:) objeví nový případ a on do toho zase spadne - a samozřejmě to excelentně vyřeší. Také je zajímavé, že ač vlastně není žádný drsňák, do nebezpečných situací se vrhá po hlavě, jako by mu zcela chyběl pud sebezáchovy. Ale kdybych si přeci jen musela vybrat - a měla možnost vidět nové díly buď Wallandera, nebo Detektiva Varga Veuma, zvolila bych pro mě osobně daleko víc charismatičtějšího a živočišnějšího Varga Veuma. (25.07.2015)

Je to velmi příjemné, baví mě hlavní představitel, i tempo jakým série běží. Bohužel v příbězích a především pak v postupu vyšetřování jsou obrovské faktické chyby, které nelze jen tak přehlédnout a ignorovat. Chápu, že je to v rámci gradace děje, ale přesto. Ale i tak doporučuju, je to poctivá detektivka. Třetí série je bezesporu nejlepší, především intermezzo v Rize se opravdu povedlo. (20.11.2013)