Wallander

Typický škandinávsky kriminálny seriál, ktorému chýba len máločo od dokonalosti. Výborne vybraný vyšetrovateľ, typický občasný problém s alkoholom, s rodinou, osobným životom a zanietenosť pre prácu. Najviac ale vychvaľujem scenár. Väčšina epizód je prepracovaná, zaujímavá a častokrát prekvapujúca. Dielko, ktoré stálo za to natočiť. Severskú atmosféru ani nie je nutné pripomínať, oni vedia, ako to robiť. (28.02.2017)

Řada první, díl první: Jednoznačně za pět. Jsem rád, že se do tévé po dlouhé době konečně dostala pořádně atmosférická detektivka. První příběh je krutý, pomalý (ale ne poklidný a už vůbec ne nudný), mrazivý a každou minutou z něj cítíte tíseň a beznaděj. Tomu vydatně pomáhá do nejchladnějších odstínů všech barev stylizovaná kamera (záběry na pole s řepkou jsou dost kontrastující výjimka) a prazvláštní, ale stoprocentně působivá psycho-hudba. Kenneth Branagh je skvělý, takže čekám na pokračování a doufám, že bude stejně dobré._____Díl druhý: Tentokrát čtyři hvězdy, a to hlavně za (jak to napsat a nespoilerovat) jednu ženskou postavu, která smrděla jako velké klišé už od samého začátku. Tak. Jinak opět kvalitní podívaná, která si veškerá pozitiva první části naštěstí zachovala._____Díl třetí, závěr první řady: Nejlepší příběh ze všech, pět hvězd podruhé. Pocit beznaděje a zmaru, který z něj teď cítím, sice není nejpříjemnější, je studený jako led a děsí tím, jak je uvěřitelný, ale stejně musím smeknout. To, co Branagh předvedl, nemá obdoby. Bože, něco tak tísnivého a zároveň poutavého jsem opravdu dlouho neviděl. Wallander je jednoznačně špičková krimipodívaná, která ale naneštěstí doplácí na pozdní vysílací čas - v neděli v jedenáct večer si jí všimne málokdo, což je škoda._____Řada druhá, díl první: Tak dnes to bylo slabší. Nepříliš zajímavá vražda, ne moc zajímavé pátrání... Zato ale dobré scény z Wallanderova soukromí, rozvíjení vztahu s dcerou a otcem... Díky tomu a hlavně díky strhující závěrečné půlhodině s jedním výstřelem, suspendací a scénou na pouti, bych tomuhle dílu dal tak 3,5 hvězdy. Snad se seriál s další částí polepší._____Řada druhá, díl druhý: Skvělé! Za tenhle díl bych snad dal i šestou hvězdu, kdyby to bylo možné. Scény, jako je třeba Kurtův počáteční "návrat do civilizace", se jen tak někde nevidí. A to je přitom jen obyčejný rozjezd. Wallander dělá všechny ty věci, na které jsme si už zvykli. Truchlí, trpí, ale zároveň doufá, že všechno bude lepší, a proto se (úspěšně nebo ne) zkouší změnit. Dočkali jsme se smrti, boje o život, další výborné scény s otcem a dcerou, dočkali jsme se Kurtova návratu do služby... A to všechno na pozadí napínavého pátrání po příčinách jedné neobvyklé vraždy. Super! Pět hvězd zůstává._____Řada druhá, díl třetí, závěrečný: Není co řešit. Seriál skončil a to nejlepší si schovával nakonec. NEJděsivější vraždy, NEJatmosféričtější pátrání, NEJvětší pocit toho, že je všechno v háji a taky NEJvětší úlevu, která přichází pak. Vy, kdo jste viděli, víte, o čem mluvím._____Co se celkového hodnocení týče, mých pět absolutních hvězd si Wallander zaslouží. Na televizní poměry (a nejen ty) se jedná o ojedinělý projekt s až neuvěřitelně civilně lidským hrdinou, který si získá každého, a v němž se každý alespoň jednou určitě pozná. Kennethu Branaghovi a jeho dojemně tragickému drsňákovi vysekávám poklonu. (06.09.2010)

Galerie severské bolesti. Tak zní nadpis jednoho článku o Wallanderovi. Zcela přesně vystihuje všechno. Kurta Wallandera musíte poznat sami. Už bylo dost všech těch kriminálek s uhlazenými, spořádanými, "obyčejnými" detektivy, kde bylo více hlavních postav, ale žádná "ta" výrazná, a kde hlavním cílem bylo prostě "jen" vyřešit případ. Nastupuje nová generace sociálně "odloučených" hrdinů, kteří se zcela obětují práci, provází je prázdnota a často neschopnost navazovat citové vztahy, či slušně vycházet s ostatními. Je to generace komplikovaných, nadřazených, cynických, samotářských, utrápených, pomuchlaných a vyčerpaných chlapíků. Jenže jsou to géniové a my diváci je milujeme. Chceme jim porozumět, poznat jejich uvažování, vcítit se do jejich postavy, do jejích pocitů a celkově jsou nám svou odloučeností, samotou a jakousi vnitřní bolestí velmi blízcí. Kenneth Branagh a jeho Wallander je jedním z takových mužů. Vizuálně i obsahově vytříbený koncept celého seriálu s utrápeným hlavním hrdinou se více než účelně prolíná se stejně tak melancholickým a depresivním prostředím a přírodou Švédska. Do těchto dvou silných stavebních prvků všech epizod prorůstá ještě ten poslední. Krutost a tragičnost spáchaných zločinů. To vše v Kurtovi vyvolává smutek, zdrcení a nepochopení, co se to vlastně se světem a lidmi děje. Zároveň však na ně i na jejich zoufalé zločiny dokáže pohlížet s jistým porozuměním. Je to tak, že člověk hroutící se pod tíhou vlastní bolesti a melancholie dokáže nad jiným utrpením, ač v podobě zločinů a těch, co se jich dopouštějí, projevit větší míru vcítění? Jsme šokováni a zdrceni nad chováním lidí, často nás míra hrůzných činů už nechává chladnými, jindy je dokážeme pochopit či se do nich vcítit. Šílená doba nutí lidi k šíleným činům. A nebo, šílení lidé dělají svými skutky ze světa šílené místo. Myslím, že platí obojí. Ve všech epizodách jsem v určitém okamžiku doslova cítila Wallanderovo rozpolcení a utrpení a často jsem měla doslova pocit, jako bych cítila jeho vnitřní bolest jen při pouhém pohybu či pohledu. Kenneth je jednoduše geniální. Osobitá a nádherná hudební stránka vždy jakoby mlčenlivě a jemně objímá celý děj. Stejně jako ty velké, ve větru se vlnící lány... Plus si mě získalo Kurtovo vyzvánění:) (08.11.2011)

1.seria zatial velke sklamanie. Na rozdiel od ostatnych nezdielam nadsenie, naopak, Wallander sa mi javi ako velmi priemerna kriminalka v porovnani s inymu kuskami v tomto zanri. Kenneth je vyborny, hudba tiez, prostredie nadherne a zaroven pochmurne, ale celkovo je to pre mna bohuzial nezazivna nuda a pristihla som sa, ze diely dopozeravam na trikrat a len preto, aby som samozrejme zistila, kto je vrah. Ale zamyslela som sa aj nad tym, ci by mi chybalo, keby som to nevedela. A odpoved je: asi nie. (07.06.2015)

Výborná série kriminálních příběhů, kde v roli policistů neuvidíte po zuby ozbrojené, svalnaté drsoně ani jasoně s kapacitou a výkonem mozku směle konkurujícími zařízením v NASA. Tyto příběhy ale mají jednu velkou výhodu, přibližují se postavě a práci policisty co nejblíže to jde. O to drsnější pak detektiv Wallander řeší případy. Přes zdánlivou obyčejnost si však Kurt Wallander rozhodně připíše dvě NEJ. V kategorii "nejubrečenější policista" prostě nemá konkurenci a taktéž bych ho ráda nominovala i do kategorie "policista s nejprotivnějším vyzváněním v mobilu". Stále však doufám, že bude plakat i zvonit v dalších příbězích, protože tohle je opravdu skvělé dílo. (06.04.2011)