Jasná hvězda

Natočiť BRIGHT STAR chcelo absolútnu slobodu. A tvrdohlavosť autorky. A nebyť jej príznačnej osobitosti, rukopisu, citu pre detail (a tej tvrdohlavosti), šlo by o sentimentálne presladenú love story. Lenže z takej na Vás nedýchne LÁSKA v tej najčistejšej podobe, krehká, intímna, krásna. Cez slová málo chápané, cez chvenie v očiach, cez náznaky v dotykoch, cez pocit len tak si ľahnúť do trávy a dýchať slnko, cez vánok v záclonách..Veľké plátno a žiaden popcorn (nachos) okolo sú nevyhnutnosťou. P.S. Vyjadruje percento (aktuálne 73%) mieru romantického naladenia užívateľov tejto databázy? A myslí si niekto po 2hodinách s Abbie Cornish, že Oscar za najlepší ženský herecký výkon roka 2009 je v správnych rukách? "THERE IS A HOLINESS TO THE HEART´S AFFECTION" (a tí, ktorí si to nemyslíte, myslím tým UŽ a nie ešte, pre tých Bright star určite nie je). (11.04.2010)

Převelice POCITOVÉ ... v upřímné snaze o zachycení zjitřené, až bolestně tklivé atmosféry zasněných básní Johna Keatse - v přímé spojitosti s jeho krátkým a nepříliš šťastným životem. Ne nepodobné bezmocnému třepotání motýlů mezi čtyřmi zdmi dívčina pokoje. Těžko říct, zda své vězení lépe snášejí ti, kdož se v něm už narodili - nebo ti druzí, kteří poznali každodenní zázrak pozvolného svítání, třpytivé kapky ranní rosy, lehký dech svěžího vánku, oslnivou záři poledního slunce, jasné barvy a omamnou vůni lučních květů i měkké stíny večerního soumraku. Ať tak či tak, svůj osud změnit nedokážou, stejně jako mladý zamilovaný pár: Básník, odsouzený svým nadáním k nekonečnému skládání romantických veršů ... a jeho dívka, lapená v síti své doby - a donucená k pasivitě a trpnému čekání ... na zázrak ? Nic pro chlapy, ale ženská duše čas od času nějakou tu srdceryvnou unylou romantiku potřebuje, takže to vidím na trochu slabší 4*. P.S.: To ovšem nic nemění na tom, že někdy byli na pěst ... oba dva. Na druhou stranu - kdo z nás není, že ano ... (11.04.2016)

Tvorba Jane Campion je v nejlepším smyslu slova niterná. Mám radost, že přilnula k Keatsovu příběhu. Její vnímání světa ho pozvedlo a zase znovu představilo. Nádherné obrazy, realistické emoce, samozřejmě vynikající výprava a kostýmy. Radost, prožít takovou melancholii. A už se těším až ve své knihovně vedle dopisů Mozarta Konstanci přidám dopisy a verše Johna Keatse Fanny Brawneové. Životopis Keatse z pera Andrew Motiona česky nemáme, v originále vyšel v roce 1997. (05.12.2016)

Režisérka Piana Jane Campion nechala své fanoušky čekat šest let. Upřímně? Vůbec to nevadilo. Sic souhlasím, že jde o poměrně vyspělý kus, diváka si však hledá docela obtížně. Tedy pokud nevyhledává typicky ospalé scény, kdy jedni čtou poezii, další vyšívají u krbu, jiní dumají, co asi ten či onen myslel tím, co řekl nebo jak se podíval. Anglie, první polovina 19. století. Láska neústupné dívky ze slušně situované rodiny a nemajetného romantického básníka, jehož dílo bylo toho času soustavně nepochopeno. To, co komplikuje jejich vztah, diváka tak nějak nestrhne, návraty a odchody plné vnitřního nepokoje si mě jednoduše emočně nezískaly. Ač jsou sehrány solidními herci v podobě mezi žánry létající Abbie Cornish a Bena Whishawa, který rád protáčí nezávislou tvorbu třeba s 007 dobrodružstvím. (20.07.2016)

Těžko vzdorovat osudu...... Imprese levandulových květů, Vermeerovo okno s prostupujícím světlem, strniště na smutkem poznamenané tváři a TOLIK ODHODLÁNÍ. Čas, který ani okamžiky zachycené v básních nezastaví. Čas, který je štětcem přenesen na plátno a vypráví ve změti barev, slov a tónů o věcech, jež se nás dotýkají, dotýkaly se a snad ještě chvíli budou dotýkat. Protože TYTO Věci jsou lidské a trvalé. Trvalé - jako hloupost, nenávist, žárlivost a strach. Trvalé - jako naše ješitnost a citová nestálost. Můžeme si jen klást otázku proč. Proč jsou někteří na výsluní a druzí si proplétají prsty se stínem svých dřívějších skutků. Proč má osud některé raději. Proč je těch opravdu PRAVÝCH Věcí tak málo...... Těžko vzdorovat osudu. (04.05.2010)