Včera, dnes a zítra

Lorenová neuvěřitelná a její pestrý herecký rozsah bere dech. Mastroianni jako přicmrndávač v pohodě, ale třikrát ten samej ňouma za srdce prostě nevezme.  Včera typický italská ukřičená tak trochu fraška, ale upřímná a se srdcem na dlani. Chudá krásná ženská, ale své cti se nevzdá a lásku ke svému muži není schopná zradit. Milé. Dnes přichází šlehnutí v podobě bohaté mrchy z Milána, která v sobě skrývá pouze prázdnotu. Zde z Lorenové až mrazilo, zejména díky tomu kontrastu.   Takové ženy jsou ale báječné v posteli, ovšem jen tam, a to je třeba mít na paměti a nechovat se jako další Mastroianniho trouba.  Zítra pak byla nejen díky striptýzu Lorenová asi nejpřitažlivější.   Krásná děvka s lidskou tváří a city, to je pro jejich zákazníky přitažlivý mýtus. Ale co já vím, že. V silně katolické Itálii pak nemůže překvapit ani vírou naplněný vedlejší motiv, naštěstí bez příchutí moralizování. Lorenová za pět, Mastroianni za tři. (17.11.2022)

Prehliadka Sophie Loren a Marcella Mastroianniho. Ak niečo všetky poviedky spája, tak rozhodne to, že Marcello je submisívnejší a Sophii sa podriaďuje, či už ako manžel, milenec alebo zákazník. Prvá časť bola tuším najdlhšia, no nedala sa brať úplne vážne ani v rámci komédie. Druhá bola serióznejšia, ale prišla mi nedokončená. Posledná mi sadla najviac, možno aj tým, že pripomínala Breakfast at Tiffany's, ale to už bolo trochu neskoro, aby sa moje celkové hodnotenie zvýšilo, pretože verdikt je 3*, 3*, 4*. (24.09.2023)

O tom, že Ieri, oggi, domani je one-woman show Sophie Loren, nepochybuju. Ale o čem pochyby mám, je scenárista. Totiž film začne skvělou povídkou o jedné temperamentní dámě, která se vězení vyhýbá tak, že rodí jedno dítě za druhým. Ale od této nadprůměrné (80 %) povídky jde kvalita dolů, druhá povídka postrádá smysl (40 %) a třetí, nějaký smysl má, ale nezaujalo mě tam nic, krom mírně odhalené Sophie (50 %). Takže musím napsat, že přes všechno, co jsem o tomto filmu slyšel, jsem zklamaný a budu si hodně dlouho pamatovat tento snímek jako ten, ve kterém exceloval jeden živel jménem Sophia Loren a ve které zklamal scenárista. Nic víc tu nestojí za zmínku či vidění. 50 %. (31.03.2013)

Doplnila jsem si svůj filmový rest a bylo mi potěšením, houpám se na filmové vlně a je mi na ní krásně.. Sophia Lorenová je nádherná žena, výborná herečka a ta živelnost, energie, emoce to se jen tak nevidí, ať už se jedná o obyčejnou maminku (věčně těhotnou) nebo zpovykanou bohatou manželku, co má v hlavě i v duši prázdno, poslední povídka nejlepší, samozřejmě míněno mýma očima, bavila mě nejvíc.. Marcello Mastroianni sekunduje zdatně a stejně tak se mi nejvíc líbil v té poslední povídce.. Filmové pohlazení po všech stránkách.. (24.12.2023)

Konečně jsem se dostal k povinnému filmu pro nás, Holzmannovy milovníky. Bohužel, pořádně jsem viděl jen první povídku, protože stačilo nahlas vyřčené nevinné srovnání postavy mé partnerky s postavou Sophie po sedmi(!) těhotenstvích a od té chvíle jsem sledoval děj jen jedním okem, druhým jsem zkrátka nemohl. Nejsem bystrozraký, abych viděl skrz studený obklad, že. Jinak jsem kroutil hlavou nad tou nelogičností, žádná normální matka sedmi dětí se nebude snažit dostat z vězení, kde má s sebou děti jenom dvě, a těch zbylých pět visí doma na krku tatínkovi. Naopak by si snažila tu pohodu co nejvíce prodloužit. Ke druhé povídce snad jen větu na účet Lorenové, "pěkně na šestou k pásu do továrny, ony by tě ty pseudoromantické kecy přešly!". A třetí povídka na mě působila značně depresivně. Chudák kluk, na chvilku se mu blýskla šance na normální život, než ho spojený kartel babičky, dědečka, prostitutky a jejího zákazníka přinutil vrátit se na kněžskou dráhu. V tichu klášterní kobky musel Lorenovou sublimovat pěkně dlouho. (07.08.2023)