Pod vlivem lásky

Pod vlivem lásky, aneb ultimátní filmový zážitek z oblasti lásky a utrpení. Ovšem žádná lacinná slzopudnost, ani patos! Spousta scén je podána s výbornou nadsázkou, až humorem, celý film je nefalšovaně zábavný, zajímavý a hustě protkaný dějem. Nelze tedy říct, že 4 hodiny jsou přehnané, ba naopak, snímek působí stále svižným dojmem, udržuje si tempo, pořád přicházejí nové, významné události, nakousává se spousta lásce příbuzných témat a také vše je opepřeno patřično udávkou "úchylnosti". Pod vlivem lásky vás očaruje, pohltí, emocionálně rozdrtí, ale následně také slepí nádhernou katarzí. Tohle je opravdu nadčasová dokonalost a jeden z mých nejvíc srdcových filmů... 10/10 (21.09.2012)

Tenhle film je tak neskutečnej, že ani nevim, co k tomu napsat, prostě 4 hodiny něčeho, co se ani nedá popsat nebo sdělit z toho pocity, protože se to v člověku každou chvilku střídá, občas to je úžasný, občas to působí, že to nemá co říct, ale ve výsledku to drží diváka neustále v nenudícím stavu, což je na délku 4 hodin téměř neuvěřitelný a navíc to v sobě nese tématiku církve, náboženství, sekt a tak podobně, což určitě taky neni nic pro mě, ale režisér, kterej to celý kočíruje s ohromnou lehkostí, to dokázal namixovat tolika nápady a kontrastními tématy, který by k sobě asi nikde jinde neseděly (náboženství, víra, hledaní panny Marie X focení dívčích kalhotek na ulici, zabíjení, stříkání krve, ustříhnutí penisu) a na konci z toho udělal dokonalý love story. Je to film, kterej se prostě musí vidět (14.11.2009)

Nebudu se rozepisovat, když to jde jednoduše pokrýt historkou ze života. Zhruba po hodině filmu mě začal dráždit sopl v nose, říkám si: "Počkám až tam bude nějaká míň záživná scéna a skočím si do šuplete pro kapesník." No a soplík nakonec chudák ztvrdul, páč já za zbývající tři hodiny žádnou takovou scénu nezpozorovala. Holt zjevně nastaly časy, kdy i nudle v nose může mít z filmu erekci. (18.06.2013)

Tohle jest Film s velkým F. Těžko říci, kolik hodin bych musel strávit popisem veškerých zážitků z každé minuty této šílenosti, ale rozhodně to nemám v úmyslu zkoušet, neboť by to v tom případě chtělo hodně času a kofeinu, přičemž ani jednoho nemá má maličkost dostatek. Zkusím se tedy omezit jen na to nejpodstatnější. –– Za prvé: je to šílený film. Nedělá mi problém zaškatulkovat jej jako jeden z nejšílenějších filmů, jaké jsem doposud viděl, a to do stejné sorty, v jaké mám například Antikrista, Turkish Star Wars nebo The Room. Čtyřhodinový epos, v němž se stříhají penisy, hledá Panna Marie, stalkuje ostošest, praktikuje umění fotografování ženských kalhotek, dělají perverzní zpovědi a vybuchují bomby, prostě nemůže být úplně normálním filmem ani na japonské poměry. –– Za druhé: takovou plejádu emocí a žánrů, jako je právě v tomto snímku, najdete v jednom filmu jen těžko. Jednou se smějete, až vám slzy tečou z očí, podruhé jste zhrozeni a zhnusení děním na obrazovce, potřetí jste úplně napjatí jak struna, počtvrté se nostalgicky uculujete a popáté se popadáte za hlavu s myšlenkou, jaká že je to blbost. Sledujete totiž zároveň nervy drásající krvák, kriminálku, thriller, romantickou komedii, parodii, bojový film, film s duchovním tématem, akční film, erotiku… a určitě jsem na něco ještě zapomněl. To všechno v tomhle filmu najdete. –– A to nejdůležitější je za třetí: všechno výše jmenované spolu perfektně funguje. Ne, opravdu nevěřím tomu, že by film, který by výše uvedené prvky obsahoval, uměl vyvolat stejné emoce a zároveň se dal dokoukat do konce, dokázal natočit jiný národ než právě Japonci. Já bych tento film popsal ve zkratce asi takto: Dogma meets Antichrist meets My Sassy Girl. Samozřejmě by se k tomu dalo přilepit ještě několik dalších "meets", ale jako skvělá mixáž právě těchto tří filmů mi to připadalo nejvíce. Nezapomenutelný, vskutku nezapomenutelný film to jest. Pokud jste tedy tento film ještě neviděl a nemáte opravdu vážný pocit, že byste měli do čtyř hodin odejít na onen svět, určitě na to mrkněte, neboť film zaměnitelný s tímto vskutku nenajdete. (04.04.2013)

Musím pochválit rozlišení žluťáků. Výjimečně jsem se v postavičkách neztrácel. Jeden žluťák je obarvený na blond, druhý má culík. Zkrátka fantazie. Pětihvězdičkové pasáže se objevovaly bez debat. Udržet takové tempo po celé 4 hodiny je však úkol, se kterým by si neporadil ani samotný Bůh! Třeba hned ta úvodní část, kdy se synáček snaží nazlobit svého otce svatého otce, nemá chybičku. Jeho zběsilé pokusy vyeskalují až v nejvtipnější část, kdy si nejdříve hlavní hrdina projde náročným výcvikem na fotiče ženských rozkroků a započne tak úžasnou kariéru. Výběr hudby byl luxusní a hudba provázela diváka téměř kompletní stopáží, takže se razantně zredukovaly jeho možnosti usnout. Film oplývá neskutečnou originalitou. Režisér Šion Sono natočil film v ryze babickovském stylu. Nacpal do něj opravdu všechno a jsem tuze rád, že to s ním producenti ukecali na výsledné "jen" 4 hodinky. K mému údivu mi výsledný produkt docela chutnal. Mám trošku slabost pro šílené šílenosti. Celkově bych své hodnocení posadil někam ke třem hvězdám. Rozhodně jsem viděl filmy výrazně perverznější a zvrhlejší, čímž rozhodně nechci napsat, že by tento nebyl více než dostatečně. Výjimečný byl však hlavně v tom, že by si zřejmě odnesl pomyslnou sošku za množství prvků a žánrů, které hravě zvládl do sebe zakomponovat, přičemž nepřestal úplně dávat smysl. I když děj to byl teda maximálně šílený a duševní zdraví režiséra by si určitě zasloužilo překontrolovat. (06.05.2016)