V hlavní roli já

Vtipné, neuvěřitelné, napínavé, akorát dlouhé, s nejasným koncem. Perfektní černá komedie s Dylanem Moranem v jedné z hlavních rolí. Film o strašlivých nehodách, které se stanou během dvou hodin života jednoho chlapíka. Film pro každého kdo se odreagovat a pobavit. "Ale musím to hrát já..." (20.02.2010)

Absurdní hříčka, situační komedie, černohumorná two men show. __ Výchozí námět sice baví svou hrou s klišé a přináší tak značnou zábavu nejen prostřednictvím tradičního Dylana Morana, ale svou přepáleností nedovoluje jakkoliv vnímat příběh, sžít se s ním nebo charaktery, což může být pro některé diváky nestravitelné. Právem skromná stopáž naštěstí nudnější rozjezd osekala na minimum. Být to o patnáct minut delší, hvězdiček by bylo méně. (10.11.2009)

Na tento film sa dostal uplne nahodou, ako na rychlu alternativu, pretože sme zistili, že náš film sa nehrá. Spočiatku sa to rozbiehalo pomaly. Hovoril som nič moc. Neskôr sa však roztočí kolotoč absurdných situácií okorenených tipickým britským humorom a divák sa razom prestane nudiť. Nie že by film opustila uspávajúca až mŕtva atmosféra, ale o tom to je. Postupne získavam dojem, že Moran svoje postavy nehrá, ale že on taký vlastne je. Vždy mu len dajú iné meno a úlohu a on sa začne správať tak ako vždy. (14.10.2009)

Zhrozil som sa sám zo seba, keď prišiel prvý výbuch nekontrolovaného smiechu. Do tej chvíle som si totiž myslel, že pozerám drámu s komediálnymi prvkami (niečo na štýl Aki Kaurismäkiho) a že až taký hulvátsky rehot teda asi nebude na mieste (a zvieratká mám rád). Príval nasledujúcich scén ma však vyviedol z preľaknutia, že či už som dočista zvrátený a i keď to ku koncu začalo strácať dych (upadať do jednotvárnosti), štýlový koniec nakoniec k celkovému nadpriemernému dojmu výrazne dopomohol. Hail to Britain! (31.05.2010)

Tak černohumorné, že už to skoro ani místy není komedie. Já se každopádně bavil po většinu filmu a přesně 3x jsem se na několik minut rozbrečel smíchy („Pierceovo zjištění“, „návštěva otce“ a „vysvětlování situace policistce“). A líbila se mi i jistá nepředvídatelnost; divák tuší vlastně jenom jediné, a to, že mrtvol bude přibývat, jinak se filmu docela daří jít proti diváckým očekáváním. Ale snímek by nebyl tím čím je, nebýt hlavní dvojice. „Zoufalec“ Marka Doherty a „opilec“ Bern…pardon, Dylana Morana jsou skvěle sehraní a hlavně druhého jmenovaného jsem si neskutečně užíval, poněvadž hrál v poloze, která mu byla ušitá naprosto přesně na míru. Nutno dodat, že i po technické/vizuální stránce film nezaostává. Našlo by se samozřejmě několik much (jak píšu výše, ne vše je vtipné a trochu se zapomnělo na policejní vysílačku) + mně osobně se příliš nelíbil konec, v každém případě téhle černé komedii rád 4* přiklepnu, člověk se u ní rozhodně zasměje. „Moc lidí pod lustrama neumírá, Marku, víš? Ani nepadaj z rozviklanejch stoliček a nekončej pak se šroubovákem v krku.“ (02.11.2013)