Režie:
Mario MonicelliKamera:
Gianni Di VenanzoHudba:
Piero UmilianiHrají:
Vittorio Gassman, Renato Salvatori, Marcello Mastroianni, Rossana Rory, Carla Gravina, Claudia Cardinale, Gina Rovere, Totò, Tiberio Murgia (více)Obsahy(1)
Cosimo (Memmo Carotenuto) měl toho dne opravdu smůlu, když ho lapili při obyčejném pokusu o krádež auta. Jako známý recidivista putoval rovnou za mříže a na hezky dlouho. Ach jo, tohle se mu musí stát zrovna teď, když má v pácu skvělou prácičku, která by hodila pořádnej balík. Jeho kumpán - vysloužilý žokej Capannelle (Carlo Pisacane), by ho rád z vězení dostal, jenže ani za sto tisíc lir si s Cosimem nikdo nechce dobrovolně vyměnit místo tím, že se k jeho činu přizná. Postupně ho odmítne prodavač popcornu Mario (Renato Salvatori), Sicilián Michele (Tiberio Murgia) žárlivě střežící krásnou sestru (debutující Claudia Cardinale) i fotograf bez práce zato s manželkou ve vězení Tiberio (Marcello Mastroianni). Až natrefí na boxera Peppeho „Pantera“ (Vittorio Gassman), co zrovna zase dostal v ringu nakládačku. Peppe na nabídku přistoupí a před soudcem sehraje takové divadélko, že ho rovnou šoupnou za Cosimem do chládku. Tak jsou ve vězení oba a plán nevyšel.
V base Cosimo Peppemu prozradí podrobnosti o chystané loupeži, Peppe mu totiž neřekl, že ho mají brzy propustit. Když se tak stane, dveře k bohatství jsou otevřené.
(dopitak)
Recenze (20)
Tahle komedie by mě byla před padesáti lety určitě bavila, ale problém je, že mě komedie už unavují (Jaroslav Dušek: Naše civilizace se snaží ubavit k smrti). A tak mě ze všech zvučných jmen (Monicelli, Mastroianni atd.) přilákal můj oblíbebný Italo Calvino, jehož (dů)vtip obdivuji dosud. Dílčí předlohou nejspíš povídka "Krádež v cukrářství", neboť Italo Calvino říká, že ho jeden známý informoval, že "epizoda v "Soliti ignoti", v níž zlodějí v bytě, který přišli vykrást, pojídají připravenou večeři, byla inspirována mojí povídkou Furto in pasticceria" (1946). Tato povídka je na internetu, stačí přečíst a porovnat.... Další den: Povídka (jak jsem čekal) je výborná, nad 6 tiskovými stránkami jsem se bavil víc než u filmu. Názvy italských zákusků jsem sice neznal, ale nechal jsem si je zobrazit. Následně pak snědl nohavici jablečného štrůdlu. ()
No konecne kvalitna talianska komedia o zlodejoch - zacina to v malom, kradezou auta a potom chcu tito ludkovia ale vacsi kseft. Divak si musi zvyknut na pomalsi rozjazd,a le potom to uz ide, perfektna atmosfera Italie 50. rokov, neustale zvraty, vyborne tempo a najma dialogy. Fakt film u ktoreho sedite na kraji stolicky s dychom zatajenym a zabudol som aj dychat. Hviezdy Cinema Italiano - Marcello Mastroianni /la Notte, velka Zranice, manzelstvi po Italsku/ a Toto su len vo vedlajsich ulohach. Druha polka filmiu je uz kvalitna filmarska jazda se vsim vsudy - nuda nehrozi, dialogy vyborne, exteriery ...... fakt vrele odporucam . 84 % ()
Na mě to má ze začátku hodně pomalé tempo, takže jsem se přistihnul při tom, že mě to vlastně moc nebaví a že tu je jen pár momentů, u kterých bych se bavil. Následně dojde k tomu, že film získává lepší tempo, postavy jsou živější, film je zábavnější, ale aby mě to skutečně uchvátilo, k tomu nedošlo. ()
Tento svižný, vtipný gangsterský filmeček (s nezbytnou jazzovou melodikou) mi ze všeho nejvíce připomněl poetiku filmů jako je Sbal prachy a vypadni,nebo Podfu(c)k, ale má v sobě i cosi z Tarantinových postupů... nejlepší na něm je, že vedle těchto filmů velmi obstává i sám o sobě a určitě by bavil i puklikum zmíněných filmů... ()
Hlavně v první polovině dosti rozvleklé, ale když přežijete to postupné představování jednotlivých postav a jejich "misadventures", dostanete italskou komedii v tom nejlepším možném slova smyslu, kde se pravidelně střídá konverzační humor s klasickými slapstick prvky. A také bych rozhodně neřekl, že film stojí na Mastroiannim, boží jsou totiž úplně všichni zlodějíčci. ()
Galerie (10)
Photo © Lux Film
Zajímavosti (8)
- Jedná se o první z devíti spoluprací režiséra Maria Monicelliho a herce Vottoria Gassmana. (Terva)
- Hlavní roli si zahrál Vittorio Gassman i přes původní nesouhlas producenta. Tomu vadil příliš uhlazený hercův zjev pro postavu ošuntělého lumpa z podsvětí a neúspěšného boxera k tomu. S pomocí maskérů a falešného nosu ho ale Gassman přesvědčil. O dva roky později bylo natočeno pokračování Znovu v nesnázích (1960). (Epistemolog)
- V Itálii se snímek dostal do žebříčku sta nejlepších italských filmů. (Terva)
Reklama