Ten, koho se bojíš

Aj slušný a obľúbený človek sa môže zmeniť keď sa dá na tabletky a dobrovoľne v rámci testovania nových liekov začne hltať také svinstvo. Pekne postupne tak Mikael prichádza o zdravý rozum, pričom celé jeho trápenie vrcholí v nepríjemnom finále. Naozaj pekný psychologický rozbor straty osobnosti. Aj Paprike Steen to tu svedčilo, dokonca viac ako obyčajne. So svojou psychikou a podvedomím si neradno zahrávať. 75/100 (08.12.2015)

Výborná záležitost, mohu-li soudit. Film jsem si nejdřív zkusil pustit před spaním, maje v sobě dvě lahve vína, a umíral jsem z pocitu, jak je ten film geniální. Asi po hodině jsem usoudil, že to nemá cenu, šel spát, a pustil si to druhý den znova od začátku, tentokrát nastřizlivo. Už mi to tak geniální nepřišlo (jak překvapivé), ale film mě určitě bavil o sto šest. Krásná kamera, výborný herecký představitel hlavní role, napínavá atmosféra, a celá řada perfektně vystavených scén, u kterých si říkáte jen "uf, ty vole". V momentě, kdy se vyjeví hlavní pointa, jsem si sice řekl "aha, takže to celý nechápu", ale nic to nemění na tom, že jsem si film i tak užil. Pro fandy severské kinematografie sázka na jistotu, a pro ty ostatní tip na super film. (03.03.2015)

Šťastná a zajištěná rodina - Mikael má ovšem pocit, že pro ně dělá strašně málo. Tato Kopfrkinglovská myšlenka je v podání hlavního hrdiny realizována velmi podivně. Chvílemi možná ví, co chce, ale rozhodně neví, jak toho dosáhnout - placebo efekt je holt sviňa. Černá komedie či silné psychologické drama? Já osobně jsem, bohužel, zůstal na rozcestí. (18.04.2015)

Tenhle severský film nestojí za pozornost jenom "díky" podílu českých členů štábu a českých vlaků v závěru, ale protože jde o zdařilé psychologické drama, resp. civilně pojatý komiksový film na dánský způsob. Celou dobu se pracuje s tím, že se jedná o hulkovskou variaci, kdy titulní postava nedokáže kontrolovat své emoce, protože se dobrovolně vystavila lékařskému experimentu. Mírně předvídatelná pointa ale předchozí postaví na hlavu a ve spojitosti s ní zamrzí, že když šlo celou dobu o psychologické drama schizoidního jedince "postiženého" svazujícími společenskými konvencemi, nepřekročí se žánrová pravidla a divák se nerozruší, musí mu být nabídnut alespoň částečně šťastný konec. V závěru jsem tak neměl pocit, že by se mezi námi mohl pohybovat podobný psychopat a že společnost může plodit takové zrůdy, ale že jde o formálně precizně zvládnutý snímek s nápaditými přechody mezi fikčními zdroji hudby i její významotvorností a chytře dávkovanými informacemi. Pokud by ale aspoň takhle dopadla česká PO UTA, byl bych rád. (05.03.2010)

Scénárista i režisér se snaží diváka mást a předkládají mu falešné indicie pro pochopení motivace hlavní postavy. V zásadě jde o jednu z forem nemoci zvané krize středního věku. Vědomí, že vám život proklouzává mezi prsty, užírání se ze špatné životní volby, zahořklost a neschopnost vystoupit z naprogramované jízdy může vést postupně až k nenávisti a zkratu. K tomu, co dokázal během pár hodin Michael Douglas ve Volném pádu, se sice Mikael nedopracoval, ale jeho pozvolný sestup do zatracení je možná ještě mrazivější. Kristian Levring si pohrává s měnící se náladou a směřuje do stále tísnivějších poloh a Ulrich Thomsen si vyhrál s jednou ze svých typických rolí - pro podobné temné destruktivní charaktery má nepochybně talent. Celkový dojem: 75 %. (07.10.2015)