Stopa Růžového pantera

Děj překvapivě drží pohromadě, ale film je to napůl zbytečný. Zajímavá je totiž jen první polovina, a to kvůli několika dříve nepoužitým scénkám, ta druhá už je pouhé opakování, mozaika z předchozích dílů pospojovaná tak, aby bylo na celovečerák. Komerčárna, jistě, ale kvůli několika mně dosud neznámým záběrům to za úplně ztracený čas nepovažuju. Asi nejvíc se mi líbila část s Clouseauem v hotelu, včetně jeho konfrontačního dialogu s recepčním, jehož humornost spočívá v retardované Clouseauově "francouzské" výslovnosti (message/massage). (05.05.2021)

Tenhle film se da brat jako zbytecnej, jako snaha vytezit nejaky prachy z danyho tematu i po smrti hlavni hvezdy a nebo jako poctu Sellersovi a na vsem je krapet pravdy. Prvnich zhruba 40 minut je film v pohode a vtipnej, na nepouzitejch scenach je sice poznat, do kteryho filmu a kam asi patrily a nektery jsou fakt hodne podobny, ale je to sranda. Pak je 20 minut ruznejch Sellersovo zaberu z jinejch filmu a cely je to udelany jako patrani reporterky po Clouseauovi. Tezko rict, jak tyhle sceny hodnotit. Sice uz byly v jinejch filmech, ale jsou fajn. No a pak az do konce filmu se tu Clouseau neobjevi a jediny, co potesi, je zaverecnejch 10 minut o Clouseauovo rodine a detstvi. Tezko rict, jak tenhle slepenec ohodnotit, ale je fakt, ze film drzi jakz takz pohromade, tak dam prumer. (03.05.2007)

Ukamenujte mě, ale tento díl se mi rozhodně líbil víc než Pomsta RP. První polovina je sice slepenec vystřižených scén (hlavně z předminulého dílu RP znovu zasahuje) a dějově to je dosti nevyrovnané, ale já to beru jako poctu Sellersovi a jeho humoru. Ať už byly dané scény z původního filmu vystřiženy z jakéhokoliv důvodu, Sellers v nich stejně kraluje a ať se jedná o doutníky nebo "mesáž", stále jsem se u toho dobře bavil. Druhá půlka filmu je zase vzpomínkou na předchozí filmy, stejně jako závěrečný sestřih při titulkách. Film má bohužel otevřený konec, na který navázalo příšerné pokračování, které do série vůbec nepatří. U tohoto vzpomínkového dílu jsem ale Edwardsovi jeho touhu ždímat ze série další peníze ochoten prominout. (31.12.2006)

Pocta Sellersově humoru? Ale kdeže. Pokud si to opravdu myslíte, tak bych vám doporučil si něco zjistit o vzájemných vztazích mezi Peterem a režisérem Edwardsem. Naprosto zbytečný... ani se mi nechce psát film, když polovina se skládá z nepoužitých záběrů a druhá zase vytahuje nejlepší momenty, přičemž první část sice obsahuje dobré momenty, ale také i slabší chvilky a myslím si, že tvůrci v době natáčení věděli, proč je nepoužít. A když už je použít chtěli, měli si počkat pár let a umístit je na DVD coby bonus. Odpad dávám především za filmovou nezajímavost, mrhání talenty Nivena či Loma, a také za to pokrytecké věnování v úvodu. Jinak zajímavost na okraj: vdova Lynne Frederick po uvedení filmu režiséra Edwardse žalovala pro neoprávněné nakládání s archivními materiály a soudní spor nakonec vyhrála. (21.05.2010)

Možná jsem staromódní, možná s tímhle přístupem nikdy neprorazím do (show)byznysu, ale já to vidím tak, že něčí památku nejupřímněji uctíte zdůrazněním jeho zásluh, ne pokračováním ve stylu "nic se nestalo, on by si to tak přál." Každopádně, ať už měl Blake Edwards třeba i ten nejušlechtilejší záměr v historii ušlechtilých záměrů, musí i on uznat, že vzniknul průser. A to nemluvím o dalších asi třinácti dalších Růžových panterech, které po tomhle průseru přišli jakoby se po vzoru letošní zimy nechumelilo. (24.12.2015)