Jménem krále

V prvních chvílích jsem si myslela, že to snad přepnu. To televizní zpracování našich porevolučních filmů mi fakt dost vadí. Jenom kvůli Kájovi jsem to nechala běžet a udělala jsem dobře. Co člověk, to naše současné, herecké eso v čele s tím největším, srdcovým. Všichni byli dokonalí, jak jinak. Teda kromě komparzu. Ten byl děs běs. Příliš strojené a neherecké. Škoda, že to není natočeno jako skutečný, historický film, ale jako nějaká inscenace. Námět, pocházející z historie Království českého, byl velice příjemný. Dá se říct, že mě postupem času drama, trochu nešťastných námluv, opravdu zaujalo. Určité části by se daly i více rozvést, dát tomu více prostoru, temna a napětí. Pozastavila jsem se u postavy snoubenky pana loutnisty. Snažila jsem se v ní najít podobu s vyprsenou rodinkou Bédi Trávníčka z reklamy na sekačku. (25.05.2015)

Tolik českých herců v jednom filmu jsem snad ještě neviděla, ale to, bohužel film neudrželo. Nebylo to špatné, jenže díky stopáži filmu a častému stříhání scén se jen těžko hledají nějaké herecké výkony, i přesto, že jsou tu výrazné tváře. Dost mi řešení vraždy připomnělo Jméno Růže, jako zkouška pytle hozeného z okna. Zápletka byla celkem zajímavá, kdo za to mohl, bylo ale předvídatelné. Celý film držel především obličej Karla Rodena. Film měl ale pomalé tempo, tudíž tím ztrácel na kouzlu. (26.03.2011)

Takhle se detektivka prostě nedělá, kompenzaci alespoň je u nás netradiční historické pojetí, které je docela obstojně zvládnuto (tedy s přihlédnutím k televiznímu původu díla) a herci také ujdou, žádný pocit křečovitosti se ani nedostavil. Jenže to zase neznamená, že by člověk i přes nízkou stopáž nechctěl vše ještě více urychlit. (25.12.2009)

70% Příjemné překvapení (vzhledem k místnímu hodnocení 44%). Přestože především ze začátku je film nemastný, neslaný, velmi brzy se to změní. Jménem krále se úspěšně vyhýbá hlavnímu neduhu loňské Bathory - díky svému komornímu pojetí nepotřebuje davové scény, které ve zmíněném eposu byly tím nejvíce nezvládnutým prvkem. Důležitá věc - díky zasazení do třináctého století si film vystačí i se strohými kulisami a kostýmy, vizuální složce filmu velmi pomáhá nasvícení rozptýleným slunečním světlem, které dopadá skrze úzká okna a pro které mám velkou slabost. (13.06.2009)

Historické filmy se v našich poměrech netočí přílš často, a tak tohle dílo mohlo být svěžím větrem v naší kinematografii, ale nejásám z něj radostí. Herci se sice pohybují v dobových kostýmech za doprovodu chorálů, ale to samo o sobě nestačí, zvláště v případě, pokud na režisérské sesli trůní netalentovaný režisér Petr Nikolaev, který vůbec nectí žánrová pravidla a divákovi servíruje v podprůměrném balení jakýsi paskvil mísící historické drama s detektivním žánrem. Už pouhé naroubování příběhu s detektivní zápletkou pramálo funguje a od historického žánru žádám především pořádnou porci akce v podobě historických soubojů či naturalisticky vyvedenou řežbu, ale ani jedno se nekoná, nebot tvůrci se akci důsledně vyhýbají dobře si vědomi, že ji zkrátka neumí natočit. Když se přece jen akce dvakrát dostane ke slovu, je velmi zoufale natočena, a rytířský turnaj nebo závěrečný souboj s meči, budí smích. Když nám nejde akce, předhodíme divákovi pořádnou porci mluveného slova, řekli si tvůrci, a tak se divák utápí ve stupidních dialozích a proslovech, které nemají hlavu ani patu, a přitom se vehementně pátrá po vrahovi šlechticů, ale nečekejte pointu ve stylu Šestého smyslu. Po herecké stránce se mně nikdo moc nelíbil, a někteří zúčastnění vysloveně budí smích (Vaculík, Rašilov, Kanyza), někteří se snaží nepropadat panice (Roden, Prachař, Issová, Zima), jediná Markéta Hrubešová ve své roli exceluje a svou postavu obdařila životností, která právě většině postav schází. Diváka pouze může spasit milostivá stopáž, protože tohle mělo s dobrým historickým filmem pramálo společného. 40% (12.10.2009)