Odbor městské zeleně

Když už jsem si myslela, že komediální seriály neexistují, dostala jsem od bráchy tip na PArks and Recereation. Paráda! Dvacet minutek je tak akorát, postavy jsou přiměřeně ulítlé (Ron rulez) a kupodivu ani zasypání díry netáhne seriál ke dnu. Trochu slabší se mi zdají díly s nástupem auditorů, ale snad se zase vyhoupnou zpátky do sedla (RIP Lil Sebastian). (04.08.2018)

Zpočátku se možná mohlo zdát, že jde o zbytečnou kopii Kanclu, ale postupem času se z toho vyprofilovala jedna z nejzábavnějších komediálních záležitostí na televizních obrazovkách těžící ze skvělých postav, zábavně-trapných okamžiků a utahování si především (ale nejen) z byrokracie. A byť chápu, že podobný styl humoru nemusí sednout každému, tak hodnocení nižší než dvě hvězdičky je pro mě záhadou. (14.11.2013)

Po 2. sérii: Kancl mě vůbec nebavil, ale tohle... tohle je úplná lahůdka. Neskutečně příjemná komedie, kde jsou všechny postavy sympaťáci (ač jsou potrhlé, divné nebo jinak jebnuté), vtipy jsou obvykle více než slušné a celé to vyznívá pozitivně. Veškeré díly si drží stejnou kvalitativní laťku, což je fakt dost ojedinělé. Navíc je to krátké a ideální na dobrou noc. No prostě se těším na další nálož. 5* // Po závěrečné 7. sérii: nejlépe napsaný komediální seriál, tečka. Postavy jsou naprosto suprové a navíc ve finále jsou jejich příběhy výborně zakončené. Není co vytknout, jediný kousek, o kterém přemýšlím, že ho sjedu znovu, protože to prostě hladí po duši. 5* (13.10.2015)

Seriál od tvůrců americké The Office. Bohužel stejně jako The Office trpí syndromem "slabé první sezóny". Pokud vás seriál nepřesvědčil během první řady a jeho sledování jste vzdali, udělali jste velikou chybu. Druhá sezóna je o řád lepší (soudě podle prvních čtyř epizod). Seriál už netápe a nabírá neskutečné obrátky. Pokud jste v první řadě viděli nenaplněný potenciál, dejte tomu ještě šanci, nebudete litovat. (10.10.2009)

Sice nepřiznaný, ale o to lepší „remake“ zámořské verze Kanclu, který si namísto kancelářských krys a vztahů na pracovišti bere na paškál místní samosprávu, byrokracii a tak vůbec. „Jakože dokumentární forma“ i „jakože bereme se smrtelně vážně“ styl humoru zůstaly zachovány. Navíc si to již pěkných pár sezón drží vysokou úroveň kvality (resp. ji stále navyšuje, jelikož první dvě sezóny jsou nejslabší, jakkoli ne špatné, spíše nevyrovnané). Přes veskrze sympatické obsazení plné nosných postav to však z velké části stojí na Amy Poehler, která si naštěstí svou ústřední neschopnou ambiciózní optimistickou političku „puntičkářsky dodržující veškeré pravidla, tak až je to otravné“ (a tak trochu naivní tupou blondýnku) nebývale užívá. A tam kde byl Carrel excentrický, je ona za všech okolností sympaticky civilní a v důsledku toho mnohem více vtipná. Každopádně jestliže již původní Kancly nikdy nebyly sitkomy k popukání, tak zde to platí dvojnásob. Je to nekonfliktní a v jádru vlastně mile přátelské a spíše konstantně zvedající koutky úst než vyvolávající salvy smíchu. (15.09.2014)