The Stoning of Soraya M.

Rektálna sonda do života jednej vysoko sofistikovanej dediny z oblasti piesočných cigáňov. Takto nejak by vyzeral svet, keby vieru nenahradil rozum. Problémom však je, že do kamenitej oblasti utierkárov sa stále ten rozum nedostal a ani tak skoro nedostane. Keďže dejiny sú cyklické, tak počítam, že do končín pologramotných primitívov v uterákoch (ako rád túto oblasť Blízkeho východu nazývam) sa dostanú tak za 500 rokov.Stačí si odmyslieť auto, slnečné okuliare a hodinky a tento snímok by mohol byť o Križiackych výpravách a šírení kresťanstva (pologramotný primitívovia v brnení a s krížmi). Po celý čas sledovania som rozmýšlal nad dvomi vecami. Prvou je fakt, že žiť v takej dedine, kde elektrika, tečúca voda a splachovací hajzel smrdia diablovým dielom, musí byť nuda prekérnejšia ako čítať Bluntmanove komentáre. Takže som sa ani nepozastavovať nad tým prečo sa celá dedina ochotne vytrhla z letargie sledovania okolitých šutrov rôznych veľkostí a s chuťou sa zapojila do hodu na terč. Zábava je totiž korením života. Druhou vecou, ktorá stojí za uváženie je stála a nekončiaca snaha ynteligentov z Európy socializovať a prevychovávať ľudí, ktorí sú schopní aj v dnešnej dobe niečoho takéhoto. Holt nebyť to náboženská otázka, vyrieši sa to napalmom. Ale keďže ide o imaginárnych kamarátov, na ktorých má vraj každý slabomyseľný právo, zostáva to tolerované. No a na záver k filmu, keďže mnohí odborní kritici zastávajú názor, že vyjadrovanie sa k myšlienke filmu nestačí a treba zhodnocovať všetky aspekty snímku. Takže... prostredie je pekné kamenisté, kamera sa netrasie, ochotníci sedia do prostredia a strih, akcia a choreografia chôdze pomedzi domy sa podarila tiež. (13.05.2015)

Tady je zbytečné něco říkat. Ukamenování samo o sobě je zrůdnost a celý film k němu pomalu ale jistě směřuje. Manžílek dostal chuť na mladé maso, tak proč nejít přes mrtvoly, když je to nejjednoduší způsob jak jeho kapsička zůstane plná.Ohavnost a další pochyby o člověku jako takovém. Silný příběh, který je vyprávěn tetou Sorayi a James Caviezel jako posluchač a reportér díky němuž se svět může dozvědět o věcech, které se dějí někde v Íránu a jsou víc než děsivé. (16.06.2010)

Uměleckými kvalitami filmu se zabývat nebudu, jsou zanedbatelné. Dílo ostatně zaujalo z jiného důvodu, a to jako obraz středověkých poměrů v současném Íránu. Jenže, co vlastně o Íránu víme? --- Román i film jsou dílem íránských politických emigrantů, a je tedy logické předpokládat, že režim ve své vlasti nemají rádi. Autenticitu popisované události popírají nejen íránské úřady, ale i mnozí obránci lidských práv. V každém případě, i pokud se nějaké ukamenování odehrálo, veškerá dramatizace události je románovou a scénáristickou fikcí. --- Íránská revoluce z r. 1979 nebyla žádná selanka, navíc krátce poté zahájil Saddám proti Íránu osmiletou vyčerpávající válku. Revoluce zrušila šáhovy soudy a několik let panovalo cosi jako "revoluční zákonnost". Tehdy se skutečně udály mnohé "soudy", většinou politické, podle civilizovaných norem nepřijatelné. Možná i nějaké to ukamenování. V polovině osmdesátých let republika obnovila systém řádných soudů a věci se vrátily do normálu. Vesnický soud s následnou exekucí je od té doby vyloučený. --- Následující statistiky jsem čerpal především z CIA World Factbook. Gramotnost Íránců, kteří byli ve školním věku po revoluci, dosahuje 97 procent. Stejné číslo pro muže i ženy. Podíl žen mezi studenty íránských vysokých škol je 55 procent. Osm procent poslanců íránského parlamentu tvoří ženy. Ženy volí a mohou být zvoleny stejně jako muži, a volby jsou demokratické, žádná fraška. 77 procent íránských žen užívá antikoncepci. Počet dětí na ženu v plodném věku poklesl ze 6.24 v r. 1978 na 1.83 v r. 2014. --- Co tato čísla říkají? Za šáha ženy rodily děti a stály u plotny. Dnes studují, chodí do zaměstnání, a mají tolik dětí jako Evropanky. Představa že islámská republika zachází se ženami středověkým patriarchálním způsobem je ve světle těchto čísel směšná. Íránská společnost se za vlády ajatolláhů zásadně a nevratně zmodernizovala. Ó ano, íránský režim je přísný a tak nějak nedůtklivý. Ale kdyby si svět o nás dělal představu podle filmu o upalování čarodějnic ve Velkých Losinách, byli bychom nedůtkliví taky. (24.09.2015)

Problémem tohoto filmu je jeho prvoplánovost. Je citelné, že se nejedná o íránský příběh s íránskou atmosférou, vyprávěný íránskými obyvateli, z kterého přirozeným způsobem vyplyne něco pro západní civilizaci naprosto neuvěřitelného. Film tedy slouží spíše jako komentář západní civilizace na radikální muslimskou obec. Děj odpočátku spjeje k jediné šokující scéně, tedy podobně jako u Umučení Krista, avšak i tak je třeba uznale pokývat, že všechny islámské reálie, na které cestou narazíme, jsou docela věrohodné. 7/10 (25.07.2016)

Myslim si, že manželství jde proti primárnímu smyslu naší existence, a to vehementně šířit svoje sperma co to jde. A všechny ty monogamistický sračky, kterejma nás krměj v Hollywoodskejch filmech, náboženskejch systémech a jejich domagmaticky vyznívajících svatých knihách jsou jen propaganda, aby sme si založili rodinu, měli děti a drželi ekonomiku, vždyť rodina je ekonomickej základ státu. Já mít doma takovou Sorayu, tak ji obšťastňuju od rána do večera. Pátou hvězdičku přidávám za emotivní scénu ukamenování, u které jsem nejednou musel otočit hlavu. (27.09.2010)