Fullmetal Alchemist: Bratrství

Překvapuje mě, že i když jsem kdysi anime nenáviděl, tak dnes ho považuji za ještě lepší než např. hraný seriály. Hodně lidí může říct že anime je určený pro děti, ovšem často je právě anime tak trochu dospělácká záležitost. FMA:B jsem i přes počet dílů dokoukal prakticky v jednom týdnu a je to ze skupiny toho lepšího co jsem zatím měl možnost vidět. Těžko říct žánrový zaměření, řekl bych že každej si v tom najde kus něčeho, ať už jde o fantasy prvky, drama, komedii či akci. Né nejlepší anime co jsem viděl, každopádně je hodně dobrý. (28.12.2011)

Vrchol shounen žánru. Vskutku, Dobře řečeno. Jedno z nejoblíbenějších a nejlíp hodnocených anime v historii lidstva. Říkala jsem si, na to se přece nemůžu podívat „jen tak“! Jelikož ale lidi milují jak předlohu, tak první anime, tak druhé, a já si chtěla tyhle tři věci užít co možná nejvíc, po dlouhém dilematu jsem se před pár lety rozhodla přečíst mangu s tím, že se na seriály podívám, až se mi paměť trochu zamlží. Tak jsem udělala. Nevím, jestli bych tenhle seriál tak dobře ustála, kdybych si ten děj neprožila už tehdy v černobílém. Myslím, že to byla jedna z věcí, která silně otřásla základy mého tehdejšího ateismu. Teď už, řekla bych, rozumím „kultovnosti“ FMA. Skvělá animace, hudba tak perfektně pasující do příběhu, že si všimnete, jak je skvělá, až když ji posloucháte samostatně... Spád to má, že vám u obrazovky málem vlají vlasy. Další díl prostě nepočká. A to jsem prosím věděla, jak to skončí. (07.03.2013)

"Původní" Hagane no renkinjutsushi z roku 2003 je překonán. Líbilo se mi sice jeho finále a potom propojení s filmem, který měl zajímavý konec, ale tenhle vskutku původní anime seriál svého bratříčka překonává o sto šest. A není to jen tím, že kopíruje mangu, kdepak. I když i tohle má svoje místo v zástupu faktorů, proč je FMA:B mnohem lepší, než byl FMA. On totiž příběh má neskutečné grády, ale důležitější pro něj je, že má logiku, všechno ve scénáři má logiku, pouštní ruiny města Xerxes, jejich historie; pohraniční pevnost na severu; vzpoura kdysi dávno na východě; tunely propojující celou zemi, která je tak nějak divně dokulata... Spousta postav v příběhu vůbec neškodí, protože každá moje svoje pevné místo, kde musí stát a kde případně musí umřít; a tak se divák neztrácí, ačkoliv v jednom díle najednou třeba sleduje čtyři různé lokace s osmi různými postavami. Ed, Al, jejich táta, Izumi, Mustang, Hawk Eye, sourozenci Armstrongové, ti všichni a mnoho dalších navíc mají svoje role pevně napsány a logicky pokryty. Kvantum záporáků potom jen doplňuje silnou skvadru charakterů, Father, všichni homunculi, jejichž smrti povětšinou bývají velkým filozofickým milníkem děje; ale zároveň i negativní lidské postavy, které nakonec chcípnou ošklivou smrtí. Závěrečné epizody totiž nenechají nikoho na pochybách, že tady najednou mohlo zemřít nejvyšší číslo lidí v jakémkoliv televizním nebo filmovém projektu, hazarduje se zde s osudem celé padesátimilionové země a do poslední chvíle díky dějovým i lokálním a občasným zvratům není jasno, jestli zvítězí dobro nad zlem. Osud pak takového zla je další filozofickou otázkou, kterou FMA v klidu vyřeší jedním dialogem. Fullmetal Alchemist: Brotherhood ovšem nestaví jen na silném příběhu, jeho síla tkví totiž i v (sice místy ploše vykreslených) charakterech a jejich psychologizaci. A dál a silněji než FMA pracuje s otázkou bratrské lásky a důvěry, lásky k rodičům, lásky k dobru, vlastní pýše, ctnostech, a tak dál a tak dál. Fullmetal Alchemist: Brotherhood není primárně určen pro malé děti a ani bych to nedal do ruky dospívajícím capartům. Dal bych jej před oči lidí, kteří mají po pubertě a jejich charakter se nějak formuje, díky čemuž mohou sympatizovat tu s Mustangem, tu s bratry Elricovými, tu s Winry s božským tělem (!!!), tu Armstrongovi nebo dokonce Van Hohenheimovi. A nakonec i takový Envy nebo Greed dojde politováníhodného konce. Monumentální pětice hvězd je zaručena, a nikdo, kdo viděl byť jedno anime nebo četl jednu mangu, by neměl dávat méně. Stěžování si na úvod je kravina, neboť od prvního do posledního dílu má seriál takové tempo, že dvacet minut jedné epizody vám přijde najednou pryč a pak se podíváte a zjistíte, že jsou čtyři ráno a vy musíte vstávat na ranní přednášky / do školy / do práce. Ee. Dávejte jen pětky. Fullmetal Alchemist: Brotherhood si nic jinýho nezaslouží. Nejlepší seriál, co jsem kdy viděl. (25.10.2009)

Musím souhlasit s tím co už tady napsala Zíza. Dobré jsou oba, ale pokud se rozhodujete na který se kouknout, tak určitě ten nový! Pvních cca 20 dílů se sice opakuje, ale tady v daleko rychlejším tempu a jsou tam i nové věci, takže dívat se na to dá klidně znovu... a to jsem původní seriál viděl nedávno. K původnímu seriálu jsem měl nějaké výtky, ale Brotherhood je naprostá pecka, nejde dát nic jiného než plný počet a vřele doporučit. (29.06.2011)