Myslivir

Kingdom Come: Deliverance na Planetě opic - mladý muž žije s partou přátel a svojí crush a pomáhá svému komunitou respektovanému otci. Náhle však přijíždí nepřátelská vojska a jejich generál otcovskou figuru z příběhu odstraní, čímž protagonistu vyšle na pouť za pomstou. Dojde na nějaké ty fatalitky, zvraty a zrady a ve výsledku se jedná o solidní učebnicové provedení cesty hrdiny. Základní stavební kámen a pevný výchozí bod pro novou trilogii tedy stojí a snad povede ke stavbě něčeho skutečně velkého. Z Království Planety (proč se to v názvu neskloňuje?) opic totiž konečně začínám ve větší míře cítit ten rozměr, který sugeruje samotný název. Už nejde jen o skupinu opic v jednom lese u San Francisca, ale konečně také vidíme i jiné kouty země - a že se na to krásně dívá. Spousta záběrů na krajinu je skutečná, CGI samotných opic má mnohdy sofistivanější mimiku, než jakou mají lidští herci (Freya Allan), a pouta mezi jednotlivými lidoopi jsou pevnější než v Caesarově trilogii, kde je rozbíjela jazyková bariéra a intelekt postav (proč se za ty roky nenaučil Maurice pořádně mluvit?). Já jen sakra doufám, že všechen naznačovaný potenciál tvůrci zužitkují, udrží laťku kvality přinejmenším na stejné úrovni a nějaké ty přešlapy si ohlídají (jisté prostory se zaplavují vodou se stejnou logikou jako domy v Sharknadu a až příliš mnoho scén se odehrává ve skoro úplné tmě). Další takovou opičárnu, jakou je původní pentalogie ze 70. let, totiž vidět úplně nechci.

Tak a přesně k tomuhle směřuje svět od smrti Harambeho. Covid byl jen začátek. Už není cesty zpět.

Máte na zahradě krtka, kunu, lišku, žížaly, ježka, slimáky a medvěda. Jednou ale přijdete a zjistíte, že medvěda něco zabilo. Co uděláte? Všechny podezřelé nějak vyprovokujete a uspořádáte mezi nimi battle roayle. A zahradu zapálíte. Toť premisa tohoto anime, jen místo zahradních škůdců spolu bojují pochopitelně bojovníci různých ras a zaměření, od šermířů, přes bandity a mágy až k wyvernám a chodícím kořenům (pod kterými se však neskrývá Zdena, ale meče). Obdobně různorodý a chaotický je samotný svět - na bojišti mezi několika městy se pohybují muži ve zbrojích, v zákopech se krčí vojáci s pistolemi, sem tam se objeví nějaký robot či pavoučí mecha pilotovaný nahou a zjevně nadrženou ženou, oblakům dominuje tříruká wyverna ve steampunkovém ohozu a se svítícím mečem a brokovnicí, která nedávno sundala obřího draka. V tom všem chaosu úřaduje svatý rytíř s andělem smrti a kostlivec v kápi, zatímco v ruinách města pobíhá sexy učitelka a mladá supermocná elfka. Že to sice zní strašně chaoticky, ale i cool? No, bohužel to tak jenom zní. Celé anime totiž funguje asi stejně dobře jako Record of Ragnarok - moc ne. Animace úplně nestíhá velmi ambiciózní akci a tempo naprosto zabíjí debilní flashbacky, mnohdy ukazující něco, co stalo doslova třicet vteřin dozadu. Navíc se nedá pořádně sblížit či spolčit s nějakou postavou, jelikož jich je příliš mnoho a žádná nemá dost prostoru. Nakonec tak vzniká pouze nezajímavý a přes svoji nápaditost paradoxně nudný mišmaš, jenž se snaží veškerému dění dodat hlubší smysl skrze únavné politické blábolení a jehož produkční hodnoty pozvedává hlavně hvězdné dabérské obsazení.