Fullmetal Alchemist: Bratrství

Fullmetal Alchemist Brotherhood nenadväzuje na prvú sériu Fullmetal Alchemist. Dá sa povedať, že začína úplne od začiatku. Tam, kde sa prvá séria odklonila od mangy, tam sa FMA B vracia. A mňa ako milovníka mangy to nesmierne potešilo. Toto je naozaj vydarený kúsok so skvelým dejom, hudbou a postavami. Už sa neviem dočkať ako to vlastne skončí, teda manga i anime^^ update: Tak teraz to uz vieme, som vazne zvedava na dalsi skvely pribeh od Hiromi Arakawy. (14.08.2009)

FMA z 2003 byl super, neváhal jsem a ihned jsem se vrhl na FMA 2009. Seriál mě naprosto nadchnul, pohltil a dostal. Je vůbec možné stvořit něco tak geniálního? Od příběhu, přes postavy, scenérie až po zvraty, rozhodnutí, odhalení, úvahy a vyvrcholení se jedná o neskutečnou jízdu, kdy mě každý díl hnal neskutečně kupředu. Hnací síla byla o trošilinku slabší než u Berserka. Nemám víc co dodat, naprostá symfonie :) (20.05.2017)

Zhlédnout přes dvacet hodin tohoto seriálu na webu stanice AXN jsem zvládnul za 10 dnů, ale kdybych mohl, dokázal bych se na to dívat snad v jednom kuse. Neznám původní verzi, takže nemohu srovnávat, ale takto mé nadšení nezná mezí. Silný příběh plný zvratů, magie (pardon, alchymie), akce i romantika, mile přehnaná monumentálnost, přijatelná forma patosu, emoce a hrdinství stojící proti pořádnému zlu. To vše na lehce steampunkovém pozadí alternativní minulosti začátkem dvacátého století. A v neposlední řadě morální poselství, jež vedle zjevné adorace nezdolnosti a odvahy kladných hrdinů zůstává skromně nenápadné ve vnitřním životě postav, především Eduarda. Pod vizuálně dokonalou slupkou, jež se líbí každé generaci, se skrývá nikoli černobílá a dost dospělá filosofie, jež na principu alchymické ekvivalentní výměny vytváří zajímavé obrazy o lidské duši. A o tom, co se nám hédonikům dnes zdá jako nesmysl, totiž odhodlání a schopnost za své přesvědčení také cosi (svého) obětovat, jakkoli je to nepohodlné. Co si přát od takového seriálu víc. Jedinou výhradu mám k tomu, že v poslední třetině už byl děj dost natahovaný, stylizovaný do válečné epopeje a v podstatě už šlo jen o to, jak dospět ke konci, ale ne zase moc rychle. (07.01.2011)

Oba Alchymisté, starý i nový pro mě představují naprostý vrchol žánru šónen. Komplexní příběh, hrdinské i zlotřilé a především velevýrazně stylizované postavy, megalomanské cíle, destruktivní bitky, strhující akce, promyšlený svět, strašlivá moc záporáků, šikovnost a um (a ta moc nakonec taky) klaďasů - půl toho, co tvoří anime pro kluky, půl toho, co dělá lákavým fantasy. Každá postava ze zástupu, jež se na diváka valí, má v ději své místo, posouvá jej, přispívá... Prostředí je pestré: idylický venkov, velkoměsto Central, pouštní ruiny starověkého Xerxesu, hraniční pevnost v ledových horách, železniční tratě protkávající zemi - a střídá se nejenom pro pocit pestrosti, ale ono střídání má svou železnou logiku určenou děním. Výše popsané je jasná pětihvězdičková záležitost. Méně radostné je sledovat uspěchaných prvních 13 dílů, jež rekapitulují dění z původního seriálu, než se stihl odklonit od mangy. Chápu, že jde o kompromis mezi: "Říci, vše co je potřebné pro chápání dalšího dění," a: "Nenudit ty, kteří viděli starší verzi," leč obávám se, že dopad mnohých scén na "nového" diváka bude mnohem menší než mohl být, když se ty hrůzy dějí sotva předvedeným postavám. I když, možná je to lepší, neboť pak by asi Al a jeho kolegové více komentovali svá vnitřní hnutí a plačtivě či zdrceně vysvětlovali, komu všemu to za co vděčí, koho nechtějí rozplakat, koho třeba ochránit, co je strašné a co je to ta bratrská láska. Ba, typickou slabou stránkou šónen anime je pro mě vnitřní život postav, který bývá zobrazen často dosti ploše. Moc se s tím nemořit, zřetelně (až příliš) načrtnout motivace k činům a hurá na ty činy - takové jako by bylo heslo - Nový alchymista není výjimkou. Snad i ten starý tím trpěl, leč tenkrát jsem ještě nebyl na tuhle vlastnost tak alergický, vždyť to byl málem můj první zástupce šónenu... Silné ****. (04.10.2010)

Národy se s fašistickou minulostí vyrovnávají různě. Němci strávili padesát let omlouváním se. Japonci začali o fašizmu točit cool seriály se spoustou barev, explozí a soubojů. Baví mě ty okázalé alegorie, baví měl, že něco určené primárně teenagerům může být tak chytré. To je humbuku kolem quality TV - v Japonsku mají komplexní, románové seriály už X let. (22.09.2017)