Obsahy(1)
Dokumentární ego-muzikál s hendikepem, v němž režisér upřímně, ale současně s velkou dávkou sebeironie reflektuje vztah k vlastnímu tělesnému postižení. (Academia Film Olomouc)
Recenze (4)
Film působí strašlivě nešikovně, schválně amatérsky, student KDT na FAMU v něm ale vyjádřil tak osobitou a nezapomenutelnou atmosféru, že vám až připadá, jako byste s ním v tom domě žili odmala. ()
Promítání tohoto filmu za přítomnosti režiséra ještě umocnilo celkový dojem. Pár dramaturgických podivností by se tam našlo, také zamrzí, že toho z masérky slovně nevylezlo trochu víc, ale vzhledem ke scéně zpívání u makety a matčina skvělého improvizování a potom tanečku plyšových oslů podbarveného citacemi z opravdových chorobopisů všechny nedostatky odpouštím či zapomínám. Autorovi bych zatleskala klidně ještě jednou nebo víckrát, taková sebeironie si to rozhodně zaslouží. ()
Dokument o celkově nezajímavém domě proveden tak zajímavě, že hltáte každé slovo. Muzikálové provedení jsem u dokumentu ještě neviděla, ale rozhodně je to podle mě nejlepší dílo, co vylezlo z katedry dokumentu na FAMU :-D ()
jeden večer jsem ten film viděla sedmkrát a kdybych nemusela jít spát, sedím u toho dodnes! ()