Režie:
George SchaeferKamera:
Paul LohmannHudba:
Leonard RosenmanHrají:
Steve McQueen, Bibi Andersson, Charles Durning, Richard Dysart, Michael Cristofer, Michael Higgins, Eric Christmas, Robin Pearson Rose, Richard Bradford (více)Obsahy(1)
Ocitl se sám v boji proti veškeré lidské nadutosti a pokrytectví... Lékař Tomáš Stockam (Steve McQueen) založil spolu se svým bratrem, starostou Petrem (Ch. Durning), lázně, které měly mít zářnou budoucnost. Lázeňský lékař však zjistí, že minerální voda, odkud je voda čerpána, je zamořená odpadem z koželužny a člověku by mohla přivodit značné zdravotní problémy. Tomáš je pak přesvědčen, že by se snad dalo vše vyřešit výměnou trubek a čerpáním vody z nezamořeného zdroje. Starosta Peter však bratrův pohled na věc nesdílí – oprava by byla drahá a o lázních by se rozkřiklo, že je voda v nich zkažená, a jeho sen o bohatém lázeňském městě by se tak rozplynul. Chce tedy přesvědčit bratra ať své závěry popře, což neústupný doktor neučiní, a tak se starosta postará, aby Tomáš postupně přišel o své stoupence a poštve proti němu celé město. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (44)
No, je poznat, že je to původně divadlo, ale přesto je to film působivý a Steve McQueen přesvědčivý. Maně mi napadlo, jak při výkupech pozemků v Nošovicích bylo některým zdráhavějším majitelům pozemků vyhrožováno, že kazí tak pěkný kšeft. Nic se nezměnilo. Předpokládám, že i v původní hře je konec ponechán takto otevřený, aby působil na diváka jako apel... ()
Pro pravdu se každý zlobí. Z dnešního pohledu, řekl bych, lehce naivistické pojetí látky ze starých časů. Ale příjemné svými hereckými výkony i svým poselstvím. Steve McQueen vskutku k nepoznání :-) Až z titulků jsem se dozvěděl, že jde o Ibsenovu hru. Zpětně je třeba přiznat, že film je podán hodně "divadelně", ovšem u dobré látky to není na škodu. A potěšil i dabing starých bardů ( Růžek, Voska, Moravec, Hrušínský ), který už člověk moc často neslyší. ()
Ibsenova divadelná dráma adaptovaná do schopného filmu s dobrým obsadením, aj keď na riadne zamaskovaného McQueena som si musel chvíľu zvyknúť. Zápletka je veľmi jednoduchá, ale vzhľadom na to, kedy bola napísaná, je nadčasová. Napriek realistickej až pochmúrnej atmosfére sa do filmu prepašovalo aj pár vtipných momentov, ktoré len vystihujú realičnosť. Záver bol sic naivný, čakal som od neho niečo viac, ale na celkovom dobrom dojme sa výraznejšie nepodpísal. ()
Úvodní hodinka mi nepřišla příliš záživná, radost tak dělal pouze Steve McQueen, jeho zdejší vizáž by se skvěle hodila do role nějakého rockera ze 60. let. Závěrečná 3/4 hodina však měla sílu, dokázala zaujmout nejen dějově, ale také řadou hlubokých myšlenek na účet společnosti lidí, resp. hmoty ve tvaru lidí, protože aby se mohla nazývat lidmi, musela by se tak také chovat. ()
Pro svoji dobu (mám na mysli rok 1882) velmi aktuální látka (ale i pro současnost), jejíž témata jako boj jednotlivce proti společnosti, vzdor zkostnatělému myšlení a jednání, nebo poukázání na nebezpečí podléhání autoritám vypovídají o nástrahách sklonku devatenáctého věku. Poněkud ve své době nadčasové, uvážíme-li, jakým směrem se některé národy v první polovině dvacátého století ubíraly, jejichž ideologie vykazovaly potlačování jedince a jeho individuality, příklon k autoritářskému vedení atd. Výborný film, o Steveu McQueenovi nemluvě! Dodatek k 4. 3. 2014: častěji si uvědomuji, že memento snímku je stále aktuální a živé. ()
Galerie (12)
Zajímavosti (3)
- Na scénaři se podílel spisovatel Arthur Miller. (J.A.K.)
- Steve McQueen chtěl, aby ve filmu hrála jeho manželka Ali MacGraw, jenže s tou se rozvedl, než začalo samotné natáčení, a roli získala Bibi Andersson. (J.A.K.)
- Námět na film byl nápadem Steva McQueena, který byl rovněž hlavním producentem, díky čemuž měl právo do filmu zasahovat. (J.A.K.)
Reklama