Režie:
Rose BoschScénář:
Rose BoschKamera:
David UngaroHudba:
Christian HensonHrají:
Jean Reno, Mélanie Laurent, Gad Elmaleh, Raphaëlle Agogué, Hugo Leverdez, Oliver Cywie, Sylvie Testud, Anne Brochet, Denis Ménochet, Roland Copé (více)Obsahy(1)
6. června 1942 vstupuje v platnost nové nařízení francouzské vlády namířené proti židovskému obyvatelstvu. Jedenáctiletý Joseph Weismann proto odchází do školy se žlutou hvězdou na hrudi. Přesto žijí Weismannovi v přesvědčení, že mají stále důvody k radosti. Ale jen do úsvitu dne 16. července 1942, kdy do bytu vtrhnou muži v černých uniformách. Budí celou Josephovu rodinu a ženou je do autobusu… Po největší razii v dějinách lidstva, která proběhla pod taktovkou francouzské policie, se v pařížské cyklistické aréně tísní na třináct tisíc Židů. Pět dní bez vody, bez jídla a bez zdravotní péče. Dr. Sheinbaum (Jean Reno) internovaný spolu s ostatními dělá, co může. Intenzita rasismu šířeného zdejší kolaborantskou vládou hluboce zasahuje mimo jiné také sestru Červeného kříže Anette Monod (Melanie Laurent). (oficiální text distributora)
(více)Videa (3)
Recenze (179)
Jsem rád, že takové filmy vznikají. Lidé si aspoň můžou připomenout, co se v minulosti dělo za neskutečné věci. Tento film dokáže zaujmout a chytnout za srdce. Je to velmi dobře natočeno a odehráno (Reno mi tam ale neseděl). Příběh mohl být možná pestřejší, ale na druhou stranu mě bavil po celou dobu i přes poměrně dlouhou stopáž. Filmu nelze upřít několik velmi silných momentů a ponurou, místy tragikomickou atmosféru (nelze nevzpomenout na Život je krásný). Výpovědní hodnotu má film taky obrovskou. 80% ()
Nahlédnutí na to, co stálo v pozadí ze odsunem židů z Paříže v roce 1942 a jak samotný odsun probíhal. Konec byl trochu melodramatický a posledních pár minut zbytečně nataženo, ale kvůli nim nebudu snižovat hodnocení, které je v mých očích hodně dáno historickou (dokumentární) hodnotou filmu, protože po "umělecké" stránce to je průměr. ()
Za války se děly hrozné věci, ale když automaticky šoupnu každému filmu, jenž se zabývá podobně bolestivým tématem, pět hvězdiček, nikomu to nepomůže a mně karmu nenavýší a ctnosti nepřidá. La Rafle je zdlouhavá, nezáživná rutina, jež ve mně sice několikrát vyvolala smutek či vztek, po delší dobu však nebyla schopna onu emoci udržet. Navíc zdejší vykreslení Hitlera je neuvěřitelný přehmat, všechny scény s ním mi připadaly jako kariaktura, což se do takto rádoby hodnotného filmu opravdu nehodí. S přimhouřenýma očima 6/10. ()
Zátah je uměleckou rekonstrukcí jedné z nejostudnějších událostí moderních francouzských dějin: podílu na uvěznění a likvidaci více než 13 tisíc Židů, které francouzská višistická vláda s chutí obětovala ve jménu dobrých vztahů s německou okupační mocností a rasových předsudků, které podstatné části francouzské veřejnosti včetně společenských elit určitě nebyly cizí. Obludná rasová čistka, která se dotkla i několika tisíc dětí, byla prováděna francouzskou policií a francouzskými úřady. Námět je natolik silný, že svádí nadělit o hvězdičku víc čistě za téma. Jakkoliv přiznávám, že film dokáže obstojně dojímat a prodávat tragiku dětí odsouzených k smrti, stejně jako násilně odloučených rodin, jako celek představuje Zátah pouhý průměr. Scény razie, zatýkání a násilné internace na sportovním stadionu jistě obsahují řadu silných scén, jenže po odsunu do koncentračního tábora film až bolestným způsobem ztrácí tempo i napětí a sází už jen na trpící dětské tváře a Mélanii Laurent. Což o to, jde o spolehlivou herečku, jenže scénář jí moc možností projevu nenabízí a její postava je pro rozvíjení dramatu od začátku nezajímavá a postradatelná. V druhé půli už snímek bezradně přešlapuje na místě a odevzdaně čeká na závěrečné titulky. Celkový dojem: 55 %. ()
Tento film som videl viackrát a na tému holokaustu je rozhodne jeden z najlepších, aké som videl. Tento film nejde cestou silných explicitných scén, ani boja medzi ľuďmi a prislusnikmi policie. Tu vidíme tú čistú beznádej v očiach detí a hlavne rodičov a tak je to neskutočne emotívne a ťažko stráviteľne. Tie pohľady, smútok, strach sa tu dajú krájať a práve v tom je úžasný, ako verne je to celé podané. Videl som veľa podobných filmov, ale tento s ťahúňom filmu Jeanom Renom je v mojich očiach veľmi vysoko. Silne 4*. ()
Galerie (39)
Zajímavosti (22)
- Mezi deportovanými nebyli jen obyvatele Francie, ale také uprchlíci z Polska, Německa a také Československa. (Lucas87)
- Rose Bosch vyskúšala 200 detí na úlohu Josepha Weismanna (Hugo Leverdez) a približne 100 na ďalšie detské úlohy. (Arsenal83)
- Francúzsky národný denník Libération označil film za "ťažkopádnu historickú melodrámu a retro gýč očistený od presnosti", na čo režisérka Roselyne Bosch zareagovala, že každý, ktorého film nedojal, sa dá prirovnať k Hitlerovi: „Je mi podozrivý každý, kto pri zhliadnutí tohto filmu neplače. Takému chýba jeden gén: gén súcitu. Toto si myslel aj Hitler, že emócie sú sentimentálne. Je zaujímavé vidieť, že títo kritici sa v duchu pripájajú k Hitlerovi, však?" (Arsenal83)
Reklama