Pamětnice

Když jsem přetrpěl těch prvních 20 min, tak nevím, jestli jsem si na tu formu a styl zvyknul, nebo čím to bylo, že jsem to dokoukal. Místy "kameňákové" (nejen panem Skopečkem), místy - obzvlášť hudbou "účastníkozájezdové", ale nenudilo to. Jen jsem pozoroval a užíval si ty herecké bardy s jakou lehkostí hrají a ty křečovité hrůzy kolem nich. PROBOHA proč pořád někdo někam strká psychiatra CIMICKÉHO???!!! Je strašný a zřejmě nesoudný...to byla ta děsná scéna na začátku, co mě odradila. (31.05.2010)

Úsměvný příběh o stáří, ve kterém se objeví celá řada hvězd našeho hereckého nebe (jen Vladimír Brabec si moc nezahrál, jeho postava profesora sociologie zemře hned na začátku filmu). Příběh má zpočátku dobře našlápnuto jako celkem slušná realistická tragikomedie. V závěru je však dost ochuzený, omezuje se pouze na postavu jedné ze spolužaček (vynikající Libuše Švormová), která se nikdy nesmířila s životní křivdou, od které jsou alespoň zde očištěni spolužáci, do té doby zatrpklou ženou podezíraní. (16.01.2012)

Každá kinematografie má čas od času záslužnou potřebu natočit film vzdávající hold starší herecké generaci ve stylu "dokud jsou ještě tady". Pamatuju si, když byl můj dědeček v osmdesáti letech na maturitním srazu, sešli se tam tři. To je podle mě realita, takže tady to poměrně početné seskupení vitálních dědečků a babiček působilo nevěrohodně. Na druhou stranu Libuše Švormová ke svému závěrečnému monologu potřebovala početné publikum, to je jasné. Nakonec, jako poslední role Zity Kabátové to není úplnej průser. (12.07.2012)

Klasický příklad rozpolcenosti dnešního stavu českého filmu. Když na to přijde, máme téma. Nemusíme pro ně ani chodit daleko, je odposlechnuté ze života. Máme herce v nejrůznějším věku, kteří jsou schopni a očividně stále nadšeni pracovat. Máme někoho, kdo dá celý projekt dohromady. Ale pak začíná ta část, kdy takový člověk jde s finální realizací k nízko rozpočtovému řešení, ačkoli all star movie by měl být podporován velice snadno. Ale jsme v Čechách, že. Takže převod do hraného filmu připomíná amatérské cvičení, kterému opravdový nechtěný lesk dodávají naprosto neskuteční neherci. Je mi líto, že Pamětnice je ocejchována prací Vlada Štancela a že ta celá herecká generace nenašla v mladých ani jednoho slušného protihráče. Nechme stranou, že velká část scén se tváří jako chladný slzotvorný kalkul a jiné jsou lacinější než-li gondíkovské estrády. Bohužel ale i díky nim jsme opět na hraně zrcadla české malosti, české současnosti. Takže proč to vysoké hodnocení? Protože třeba právě díky té rozpolcenosti se najde alespoň jeden mladý člověk, který pochopí, co znamenalo být v 50. letech svazačka a v 70. chartistka. (21.05.2010)

Vlado Štancel, který je široké veřejnosti spíše známý jako moderátor pořadu "Testoviny" z kanálu ČT24, si již podruhé vyzkoušel filmovou režii. A jak to dopadlo ? No, popravdě řečeno velice průměrně. Kdyby nebylo plejády hereckých osobností nad 70 let, kteří se už v dnešních filmech objevují pouze sporadicky, tak nevím nevím, jak by to vše vypadalo. Film neupoutává dějem (vždyť jde jenom o sraz abiturientů po 60.letech). Nostalgicko-komediální prvky se mísí s dramatickým podtónem. Diváka spíše upoutá to množství herců, kteří si to své již odehráli a v tomto filmu měli možnost si po delší době něco zahrát. No vezměte si, kdy jste naposledy viděli ve filmu takové legendy jako Libuši Švormovou, Zitu Kabátovou, Libuši Havelkovou, Miloše Nesvadbu, Stanislava Fišera, Antonii Hegerlíkovou, Pavla Vondrušku, Jiřího Krejčíka, Ninu Jiránkovou atd. + osobnosti z neherecké sféry jako, Jaroslav Čejka nebo Josef Zíma. Co jméno, to pojem. Bohužel, to je taky, jediné plus snímku. Je to spíše na 2,5 hvězdy ale nakonec to dám na ty ***. (26.08.2010)