Občanský průkaz

To poslední co naše kinematografie v současnosti potřebuje je další hořkosladké epizodické komediální drama o přežívání "tehdy před lety" z Jarchovského stáje... Jenže co nadělám, když mám pro tento typ tuzemského mainstreamu prostě slabost. Zvláště když se v Občance právě mix "zábavy s tím vážným" daří míchat zdaleka nejlépe za hodně dlouhou dobu. A kdyby tím defilé skvělých (i skvěle zahraných) postav a jednotlivých scén, provázel i zajímavější hlavní hrdina, tak by spokojenost byla ještě větší. (25.10.2010)

Mám rád takéto výlety do minulosti, zvlášť ak som tie časy čiastočne zažil a môžem porovnávať, spomínať a zabávať sa aj ma detailoch, ktoré mnohým dnešným tenegerom nehovoria nič. Na komédiu to možno nieje až také vtipné ako by mnohí čakali, ale ako sonda do komunistických čias funguje výborne. Vtedy bolo bežné stáť vo fronte na banány, mäso, oblečenie- jednoducho na všetko. Nebolo nič zvláštne na tom, že policajt, ktorý nevie čítať a písať zastával vysokú funkciu a štb bonzák k vám mohol byť bližšie ako by ste si mysleli. Taká platňa Led Zepellin či Rolling stone mala cenu zlata a pobavilo ma ako brat jedného z hlavných hrdinov, toho času vojak, prišiel zo Slovenska na jednodňový opušťák, len aby si pustil platňu. "Kurva kde jsou mí Stouni ?" ...Kto nezažil nepochopí. Každý detail vo filme dýcha dobou a atmosféra 70-tych rokov sa výborne vydarila. Hlavné herecké postavy sú pre mňa neznáme, ale svoje úlohy zvládli výborne a naopak známe tváre s výnimkou A. Geislerovej sú v menších úlohách. Jednou z nich je aj D. Latinák v úlohe dobre napísanej postavy, takého prototypu vzdoru - "Čambory", ktorý sa "náhodou" vo vlaku ani v podchode neobjavil...Aj keď táto postava dostala priestor sotva 3 minúty, citil som, že práve toto chcelo trochu rozpitvať. Celkovo nemám čo vytknúť. Dobre napísané, zrežírované i obsadené. Vtipné a prirodzené dialógy, kde sem tam zaznie dobrá hláška..."a co budeme jíst my?... Vy?...Vy budete trávu žrať 80%.". (15.08.2011)

Sedmdesátá léta očima máničky. Estébáci jsou do jednoho hloupí (někteří dokonce negramotní) a agresivní. Smysl má poezie, holky, chlast a revolta. Kdo nerevoltuje, nežije. Není-li vydáván za autentický obraz doby, nevadí mi, když film nahlíží na určité období jednostranně. U Občanského průkazu mi zároveň nevadí nahrazení solidní dramatické linie vrstvením lehce propojených epizod, jež pokrývají značnou část pojmů spojovaných s normalizací (tuzex, bony, Plastici, tesil…). Přítomno je zkrátka téměř vše, co naleznete i v tom nejpovrchnějším článku o daném období. Tvůrci si dávají hodně záležet, aby bylo vidět, jakou péči věnovali výpravě. Ano, takto budou mít normalizaci zafixovanou generace, které ji nezažily. Občanský průkaz zkrátka nic nemění na představě, jakou podporuje drtivá většina médií. Nic kriticky nepřehodnocuje, nabízí žádané. Ovšem bez křečovitého humoru, s dobrými herci i snaživými neherci a několika scénami, při nichž – jakkoli si uvědomujete režisérovo přehánění – mrazí. Odvážná délka není na obtíž, s postavami jsem chtěl trávit čas, s některými více, než kolik jim pro „exkurzivní“ charakter vyprávění bylo poskytnuto (Pivoňková), spíše mi bylo jedno, jestli OP skončí za třicet minut nebo za dvě hodiny. Po doběhnutí titulků jsem měl z filmu pocit velmi dobrý a ze sebe, že jsem někdy v průběhu těch stočtyřicetin minut ztratil odstup. Což možná značí, že Trojan natočil po Poutech druhý nejlepší český film roku 2010 a možná jen… že jsem ztratil odstup. Apendix: Proč jen mám pocit, že školství se z těch let zatím nevzpamatovalo? 80% Zajímavé komentáře: Marigold, Radek99, Niktorius, NinadeL, J.Connor, fuckme, old_school (23.01.2011)

Přehnané!!!! Já na totalitní dobu vzpomínám rád a byly to mé nejlepší léta v mém životě. Denní mejdany na internáte (společný internát kluci a holky v Brně), výlety se školou do Maďarska a Polska. Dva měsíce se školou v Bulharsku u moře pouze za 1000,-Kč. Vždy 1 x měsíčně nákupy v Maďarsku a v Polsku - nejnovější hudební kazety a nové hadry. Poslech polských rádií, kde byly světové hitparády. Kupoval jsem si BRAVO.... Prostě DISCO BORCI žili jinak a super a s takovými máničkami, jaké byly ve filmu, jsme se vůbec nezahazovali. To byli jen špíny a ochlastové... Nikdy jsem neměl problémy a to jsem dokonce v hudební výchově na základce při promítání řekl: "Soudružko učitelko, nemohla byste nám místo Antonína Dvořáka promítat Adolfa Hitlera? To byl rozhodně zajímavější člověk". A to si umíte asi představit, jaký to byl skandál na škole. A normálně jsem se dostal na gympl a na výšku.... Jediné co bylo mínus, tak fronta na hajzlpapír, vložky a ovocný sirup :-) a čekání 24 hodin na LP Michaela Jacksona : "THRILLER". Ale my jsme rádi počkali :-) Prostě stačilo se dobře učit a neprovokovat a mohl sis dělat co chtěl ...... (10.05.2011)

"Jménem zákona, dohonit péro a občanský průkaz." Nostalgie je svině. Já jsem mezi XIV. a XVIII. sjezdem KSČ prožil šťastné dětství, dospívání i rebelii a gumoléčbě jsem na zakázaných koncertech unikal pouze díky tomu, že jsem běhal mnohem líp než mí kolegové s trojkou v krvi. Takový adrenalin dnešní doba nenabízí, takže jsem velmi spokojený s tím, kterak se dalo s Občanským průkazem nostalgicky zavzpomínat na ty, kteří proplouvali, kteří prchali nebo kteří šli svou cestou. Jen jsem si teď uvědomil, že kdybych se hůř učil, tak jsem se mohl stejně jako Popelka vyučit zahradníkem a na čerstvém vzduchu s ochotnými zahradnicemi ... plnit plány VIII. pětiletky. (22.09.2017)