Občanský průkaz

Minulý rok byl pro Český film velmi úspěšný a to potvrzuje i film Ondřeje Trojana Občanský průkaz. Jsem sice zástupcem úplně jiné generace a tuhle dobu jsem nezažil, ale přesto se mi snímek hodně líbil a dost jsem se u něj nasmál. Proto bych Občanský průkaz přirovnal trochu k Pelíškům, ty jsou sice jen jedny, ale Občanský průkaz se atmosférou a vtipem lehce přibližuje. Vcelku neznámé obsazení ( až třeba na Geislerovou nebo Dulavu) dává šanci jiným neokoukaným českým hercům a to je dobře. Prostě perfektní podívaná. Buď jsem divný já, nebo ostatní lidé, ale většina lidí se smála v kině i u věcí, které naprosto k smíchu nebyly, ba naopak, a to mě celkem mrzelo. Ale jinak perfektní Český film. (18.03.2011)

1001. hodnocený film: Po dlouhé době opravdu znamenitý snímek z dílny českých tvůrců. Opravdu jsem se těšil na tenhle film již podle prvních trailerů, ale až tolik jsem sutečně nečekal. Skvělé herecké výkony neznámých herců, skvělé kostými a celkový duch doby, který na vás dýchne z každého milimetru filmového pásu. Byl jsem mile překvapen, jak se do filmu povedlo zařarit tak dobře hudbu a nakonec se z něj stala komedie, drama i tragický příběh o lidech, kterým komunismus zničil život. 5* si zcela jistě zaslouží a byl jsem rád, že se na něj koukla i má milá Péťa. 5* (31.03.2011)

Parádní film, ovšem k perfektnosti mu chyběl lepší výběr mladých herců, některé výkony byly tak prkenné, až to rušilo děj samotný. Jinak se jedná ovšem o skvělou retro jízdu do komunistické šedi. (02.04.2011)

Konecne jsme se po dlouhe dobe zase dockali najake slusne ceske komedie, i kdyz s horkym nadechem. Film nema zadnou hlavni dejovou linii a je roztristen do nekolika epizod ze zivota pubertaku v dobe normalizace. Nektere pribehy byly zajimave ( kontrola majora, zjisteni prislusnika SNB, snahy o modrou knizku, zmarena dovolena v Jugoslavii ). Naopak mi trochu vadilo temer vse, co se tykalo tridni ucitelky ( vcetne intermezza v telocvicne ), to uz bylo trosku pritazene za vlasy, zase se ale na Kristynu Bokovou hezky diva:-). Film si dal celkem zalezet na relikviich one doby a proto prislo trochu zklamani, kdyz lahvove pivo meli v dnesnich sklenicich a jeste bez etiket ( myslim, ze starych flasek od piva je vsude plno, o etiketach ani nemluve ). Nevim, jak moc se mi film vryje do pameti. Urcite me ale Obcansky prukaz bavil. (25.04.2011)

Hlavní herci jsou nemastní, neslaní, nudní. Jinak film je opravdu skvělí. Jeden z mála českých filmů poslední doby, co za něco stojí. Natáčeno v Říčanech, místy i na místním gymnáziu. Krátkou roli si v něm střihla i má přítelkyně, další důvod proč jsem na film šel. (30.04.2011)

Pozeralo sa na to dobre, malo to blízko k nedávnej realite, no nevystihovalo je to úplne. Partia pubertiakov síce svojou kvapkou rebelizmu prispeli k zmene režimu, no nadobro s tým pokazili život. Osud, ktorí postihol ich rodiny ma zarmútil, no ale taká bola doba. O pár rokov bude rozum našich potomkov pravdepodobne taktiež zastávať nad chodom dnešnej spoločnosti. (08.09.2011)

Četba knihy Petra Šabacha Občanský průkaz mi přinesla příjemné chvilky s úsměvem. Jeho literární styl dokáže těsně přistupovat k lidem, které následně vtáhne do běžných i bizarních situací příběhu života. Kniha není o těžkém životě v době normalizace a zasahuje svým nosným tématem až do současnosti. Ondřej Trojan a Petr Jarchovský posbírali snad všechny okrajové příběhy a přetransformovali je k obrazu svému. Což by nevadilo, protože každá invenční snaha je přínosná. Nakonec ale v mém nitru zavládlo celkové zklamání. Ta umanutost, nahustit všechny absurdity života, a nemusí jít pouze o ten socialistický, do krátkého časového období v rámci jedné osoby, je až rozkladná pro celistvou soudržnost filmového výrobku. Obrazová stránka díky své scénografii patří k přednostem. Herecká stránka není úchvatná, ale není ani žádným propadákem. Ondřej Trojan zkouší navázat na svou okouzlující sklepáckou absurdní poetiku, ale nenachází již ten správný tvar a atmosféru. Mnoho poměrů a stavů je násilně vkládáno a elegantní lehkost je nenávratně pohřbena v zapomnění, marnosti a konzumní ambici. Sklepácký styl umělecké práce je již definitivně mrtev a diváci se mohou kochat pouze křečovitou zkázonosnou smrští zvrácené bizarnosti. Hlavní postavou příběhu je středoškolák Petr alias Žába (Libor Kovář), jehož rodinu stíhá jedna katastrofa za druhou. A každý využije nějakého známého, aby se oprostil od povinností a absurdit socialistického života. Důležití v příběhu jsou také kamarádi Petra ze školy: věčně nespokojený a zběsilý Venca Jehlička alias Popelka (Matouš Vrba), sarkastický poeta Aleš alias Básník (Jakub Šárka) a intelektuál se smutným osudem Míťa alias Génius (Jan Vlček). Dále je zde Petrova rodina: starostlivá a laskavá máma (Aňa Geislerová), opatrný a osudem postižený táta (zajímavý Martin Myšička) a bezprostřední mladší bratr Mates (Jan Vaši). Z dalších rolí: neprávem vyhozená šlechetná třídní učitelka se šťastným osudem Pivoňková (zajímavá Kristýna Boková-Lišková), svědomitý a loajální policejní rotný Pačes (příjemný Václav Kopta), výbušný táta Venci Popelky (Marek Taclík), prohnaný tělocvikář a zástupce ředitelky Karel (dobrý Jaromír Dulava), zmatená ruštinářka Stejskalová (Magdaléna Sidonová), alibistická ředitelka školy (Jana Šulcová), negramotný otec rotného a policejní major Pačes (Oldřich Vlach), pomstychtivý udavač Fikota (Jiří Macháček), snaživá babička Míti (Liliana Malkina), Petrova známost Hanka (Jenovéfa Boková), vnadná Zdenka Fikotová (Nella Miščíková), či zákeřný malý Pačes (Jakub Jánoš). Není snadné hodnotit filmové dílo s pozitivním nadšením, pokud se autorovi rozpadne zamýšlená forma a z kdysi podmanivé absurdní satiry zůstaly jen ohořelé trosky a podivná kyselá pachuť. Většina se s tím, naštěstí, spokojí. (03.12.2016)

Česká filmová produkce točí průměrně jeden parádní film za rok. Občanský průkaz považuji za jeden z těch vůbec nejlepších po revoluci. Ještě nikdy jsem neviděl tak dokonale zpracovanou normalizaci - ničení talentů, potlačování osobní svobody, diskriminace odlišnosti, prospěchářství sviní... K tomu všemu je to zabaleno do tak skvělého vizuálu a scénáře, že o maximálním hodnocení nemůže být pochyb. 100% (04.12.2016)

Na to, že tu vlastně není nějaký větší děj, v podstatě jde o soubor několika "obrazů" z doby socialismu, tak si tento film vedl překvapivě dobře. Řekl bych, že dobové reálie jsou zde zpracovány dobře, navíc vtipně zpracované. Jen je škoda, že tu nebyla jasnější dějová linie. Ale nelze mít všechno. (12.06.2023)

Ctyri hvezdicky novymu ceskymu filmu? Verte nebo ne, chvilema jsem myslel i na pet. Ale co muze delat clovek jinyho, kdyz i po 137 minutach dokaze koukat na platno bez sebemensiho pocitu nudy, ci dokonce s napetim, co prinesou ve filmu dalsi minuty? S radosti, ze muze bejt hostem ve svete, kterej ma sice milion hroznejch vad (ve smyslu zavadnosti doby, nikoli filmu), ale presto je v nem prijemne, rekneme az domacky? S pomoci nekolika mladejch nehercu (velky plus), ktery pak velmi zdatne tlaci profici ve „vedlejsich“ rolich, s pomoci hudby, s pomoci pubertackyho humoru,kterej je ale zjevne nadcasovej stejne jako hudba pouzita k dokresu, a s pomoci nekolika neskonale vzacnejch a silnejch pribehovejch momentu se Trojanovi podarilo vytvorit vtahujici a tuze sympaticky posmutnely retro, ktery doslova vlejva krev do zil. Retro, ktery ovsem nestoji ani tak na dobe, jako spis na osudech jednotlivcu, ktery se detsky, a presto zuby nehty a dospele branej normalizaci, jak to jenom jde. Mozna ze ze zacatku Obcanka tolik netahne, ale jakmile dojde k jistymu dejovymu zlomu, dostava tenhle pribeh takovy grady, jaky jsem uz nejakej ten cas v tuzemsky tvorbe nevidel. Bez vtiravyho sentimentu, bez karatelstvi, bez zbytecnejch klise, trebaze je lze ocekavat, bez agresivity, a presto s durazem na zobrazene. Proste vzpominka na dospivani v dobe, kdy nebylo snadny zustat prilis dlouho mladej a nedotcenej svetem kolem. Dejove necelistva, fragmentarni, soustredici se na epizody. Ale natocena s gracii. Tezko rict, jak na tenhle film muze reagovat generace, o ktery hovori. Ale z pohledu cloveka z osmdesatek... klobouk dolu. Tohle byl moc fajn zazitek. (29.09.2010)

"Nosit pětky denně domů, nemusí být zlozvykem, zvláště přihlédneme-li k tomu, že je nosíš pod trikem." Tak po dlhom cakani, ze si to pozriem doma, som sa nakoniec rozhodol ist na to do kina. Film bol sice dost dlhy, ale nudnych casti tam vela nebolo. Aj ked som dobu komunistov nezazil, dobre som sa bavil. Basnicky ,hlasky bezchybne a herci aj ked to boli neherci hrali podla mna tiez dost dobre. (07.03.2011)

díky, bože, díky! ne, nezanevřela jsem na ateismus, ale asi po deseti letech jsem viděla dívatelný český film, pokud teda nepočítám ty slámovy. taky je to poprvé, co jsem nechtěla dát ani geislerové přes držku a martin myšička alias český dr. wilson je neuvěřitelný sympaťák. jako jasné, české retrotragické komedie jsou už trošku profláklé... ale mně se to prostě líbilo. (20.04.2011)

Veľmi , veľmi príjemné prekvapenie. Učitelia ako by vypadli z mojich spomienok. Len kto to zažil, asi to komediou nenazve. Latinák ako eštebácky zmrd, skvelý. (06.05.2011)

Black Sabaááth!!! No co si budeme říkat, hlavní klučičí herecké postavy nepředstavovaly zrovna ztělesnění hereckosti, ale podobně jako třeba v Gymplu se to dalo v klidu přejít a tak nějak tomu i nahrával celý film. Pro lidi narozené kolem sametové revoluce a těsně po ní je to doba takřka neznámá. Jedna věc jsou učebnice, druhá je, si to opravdu prožít. Dnešní teenageři vlastně ani netuší kolika nástrah se dnešní svět zbavil. Zpět ale k filmu. Ten měl celou dobu podobnou ráži a svou tendencí nijak nevybočoval. Možná bohužel, zejména na konci. Ale jinak film docela zhodnotil potenciál, který v tomto tématu měl. Trojan válí nejen hereckém plátně. (12.06.2011)

Kurva! Všechny palce do pozoru! To je jediný, co můžu zatím těsně po zhlédnutí napsat... (01.07.2011)

Nemá chybu : ) (12.07.2011)

Přídomek komedie je zde spíše v pozadí. Samozřejmě jsou zde veselejší chvilky, ale spíše bych to označil jako drama a to docela kvalitní. Zajímavé obsazení a zajímavý příběh. Rozhodně ještě někdy kouknu. (26.12.2011)

Je to trochu složitější. I já se rád vyjadřuji k historii, kterou jsem nezažil a že jsem to nezažil tak to nemůžu komentovat? Jenže já to zažil .Dnes je každej chytrej muže cestovat kam chce , psát o čem chce, fotit-kreslit co chce- Spoiler. Scéna kdy přijede na opušták starší brácha a nechce nic jinýho než si vzít džíny mi mrazí-. Na vojně jsem byl tak mu trochu rozumím. Je dobrý si občas připomenout, že to tak vždy nebylo.. (18.09.2014)

Překvapivě dobré. Sice další protikomunistický film z té doby, ale jinak, lépe. A funguje... Dobře vyvážený poměr toho šťastného a smutného, úsměvného a k pláči. A některé moc fajn nové tváře. (30.10.2010)

Občanský průkaz disponuje širokým vypravěčským obloukem, kterým je asi o třicet let opožděná zpověď jedné revoltující generace. Ujížděla tehdy na Zeppelinech, Doorsech, dlouhých vlasech, holkách, pivu a především na odporu vůči tehdejšímu režimu, který přilíval do hnacího motoru neklidného mládí nejvíce oleje. Neveselá bolševická realita je Občanského průkazu nejsilnější stránkou, humorné scénky současně nijak nezaostávají za tím, na co jsme od Šabacha, Jarchovského a Hřebejka zvyklí. Ondřej Trojan tentokrát vyšel více vstříc méně populárním tématům, které nehřejí u srdíčka, ale občas spíše zaštípou v očích nebo rozvrkočí střeva. Herecky perfektně obsazený film je pak doplněn odpovídajícím hudebním doprovodem a zrcadlí typické dobové příkladové studie udavačství, pokřiveného systému a postupného rozkladu charakterů a posledních ideálů. Z mého pohledu se Občanský průkaz může hrdě postavit mezi filmy nejen uplynulých dvaceti let a hledět jim přímo do očí. Myslím, že před takto upřeným a pevným pohledem nejeden český film svůj zrak uhne… (08.11.2010)