District 9

Očekávání byla přece jen příliš velká a možná nesplnitelná. Ale pěkně od začátku. 1) Avizovaný dokumentární styl velmi dobře funguje jako netradiční vypravěč. Zpovídaní účastníci popisovaných událostí svižně uvádějí diváka do souvislostí a děje, pomáhají dokreslovat Wikusův příběh. Místy je však patrná určitá snaha o autentičnost za každou cenu (vystřižené scény, neposlušné mikrofony apod.), která ne vždy funguje a působí spíše protikladně - tedy jako důkaz, že se přece jen díváme na pečlivě zkonstruovaný produkt a nikoli alternativní část našich dějin. Je ale snadné přistoupit na tuto hru tvůrců, nechat se informovat fiktivními televizními zprávami a bavit se nad trefnými narážkami na fungování současného mediálního světa. 2) Téma rasismu je pouze nakousnuto a není nosnou myšlenkou filmu. Problém je bez jakýchkoli komentářů představen ve své holé existenci a spíše slouží jen jako doplněk (a odůvodnění) všudypřítomné akce. 3) Postava Wikuse je, jak první nadšené recenze slibovaly, jednou z nejzajímavějších filmových figur poslední doby a jeho přerod z úslužného úředníčka v mutantního zabijáka hladký a plný legendárních momentů. Těžko zapomenout na testovací scénu v laboratoři a následný úprk - zde se snad nejlépe protíná akční a dokumentární složka, což přináší unikátní divácký zážitek. Komplikace nastávají v momentě, kdy se na scéně postupně začínají objevovat klišé, velmi dobře známá z klasických hollywoodských akčňáků, včetně na city hrající linky s Wikusovou manželkou. Možná si vzpomenete i na Armageddon nebo E.T.ho. 4) Snímek je zjevně inspirován počítačovými hrami a umně posouvá diváka do centra dění. Např. Half-Life si zcela jistě vybavíte hned několikrát, ať už v souvislosti s použitými zbraněmi, nebo typickým radioaktivním zvukem, který vydává mimozemské palivo. A když Wikus nakonec osedlá i emzáckého Mecha a začne se zuřivě přehrabovat v nabízené munici, leckdo si vzpomene na frenetické pojíždění kolečkem u myši, ve snaze najít vprostřed brutální přestřelky tu správnou bouchačku. Pokud jste hráli i Fallout nebo Abe's Odyssey připočtěte další body k dobru, protože tohle prostředí vás pohltí. /// Přestože se nekoná žádná kafkovská Proměna, ale "jen" luxusní scifárna, přivírám oči nad všemi drobnými nedostatky, zdvihám všech pět prstů vzhůru a hlásím se o přídavek, jehož existence nám byla v závěru sebevědomě naznačena.________ Po přečtení komentáře od JFL mi došlo, že jsem se zpětně pokoušel film hloupě analyzovat optikou tradičních filmových žánrů a postupů, a to přestože jsem jej v kině vnímal jako jednotný, unikátní celek. Vždyť v jakém filmu se před vámi během několika vteřin vystřídá černobílý záběr ze security kamery s přímým pohledem do kukadel (a tykadel) digitálního mimozemšťana? Jsme navyklí, že po sociálně kritickém úvodu následuje doslovné, moralizující poučení na závěr, že finální robotické bitvě předchází dlouhé vyprávění o historii znepřátelených stran (klasické rozdělení dobro x zlo) a máme problém přijmout něco, co nezapadá do našich zažitých představ. Naše očekávání nemohla být nikdy plně naplněna, protože jsme se v minulosti s ničím podobným nesetkali. (20.09.2009) (méně) (více)