Adam

Kromě všeobecně mnou uznávaného karamelu ve filmu - i když slušně upraveného do patřičných mezí - mě štvala konečná otázka, která se mi drala na povrch: "Kde je ten pořádný happyend?". Ano uznávám, že Hughovi role sedla a spolu s Rose Byrne mi dokázali, že jsou perfektními herci( i když v tomhle souboji spíše více bojovala Rose, protože u Hugha už jsem to věděla předem). Je zajímavé kolik existuje ještě námětů na filmy a kolik podobnosti člověk může najít v takovémto příjemném pokoukání s jinými díly věhlasných či méně věhlasných režisérů. Jednoduše řečeno - děkuji za příjemné pokoukání, ale příště chci přeslazený happyend :D. (16.02.2013)

Tak pokud někoho neurazí těžká neoriginalita tématu, zpracování to určitě nebude. Hlavně Rose se mi líbila ještě víc než rozklepaný a nechápavý Hugh Dancy. Taky to je tím, že je dost kost. Každopádně nejenom díky ní těch pár desítek minut příjemně uteklo. Výš ale hodnotit nemůžu hlavně díky škatulkové přecpanosti, a to i dost kultovnějšími kousky. A aspergera máme občas asi všichni.. (03.03.2010)

Milý film s fajn námětem, dobře napsanými postavami a sympatickým obsazením. Rose Byrne mě zde vyloženě okouzlila - v době premiéry 30 letá, zde byla zachycena pravděpodobně na vrcholu své krásy, a nevybavuji si film, v němž by se mi líbila víc. Postava Beth je v jejím podání něžně ženská, zranitelná a velmi okouzlující (a evidentně vyhledávající problematické partnery, čímž v podstatě kopíruje cestu své matky - postavy Bethiných rodičů jsou zde hodně důležité, byť mně osobně ta dějová linka s nimi přišla poněkud otravná). Sledovat její sbližování s Benem (herecky velmi přesvědčivý Hugh Dancy) mě neuvěřitelně bavilo a strašně jsem jim držel palce, aby jim to vyšlo. V tomto ohledu mě závěr filmu hluboce rozesmutnil, ačkoli od jistého momentu začalo být evidentní, že to jinak dopadnout nemůže - naposledy jsem byl takto zklamaný snad někdy před 3 lety u La La Landu (a smutnější jsem z toho byl o to víc, že to rozuzlení bylo vlastně optimistické). Když jsem se podíval na Mayerovu filmografii (nepříliš početnou - ten chlapík natočil jen 3 filmy plus pár epizod nějakých seriálů) - nikdy dřív jsem o tom režisérovi neslyšel - došlo mi, že Adam byl s vysokou pravděpodobností ojedinělým tvůrčím vzmachem, který se už asi nebude opakovat - což je škoda. Od člověka, který mě jedním filmem dokázal tak nadchnout, bych s chutí rád viděl i něco dalšího. (Stejně tak Rose Byrne, dnes již o 10 let starší, si takovou roli už nezopakuje - v takových chvílích si nelze nepovzdechnout, jak je život efemérní). (24.02.2020)

Váhala som a stále váham medzi tromi a štyrmi hviezdičkami. Samotný dej a celkové vyznenie príbehu na mňa dá sa povedať nijako nezapôsobili. Zdal sa mi napriek citom chladný, čo sa v prípade aspargara, asi aj dá očakávať, ale mne sa práve tie city zo strany Adama zdali oveľa skutočnejšie ako tie zo strany Beth, tam som o láske nebola presvedčená skôr mi to pripomýnalo zvedavosť..Čo sa týka, ale samotnej tématiky bola skutočne zaujímavá a Aspargarov syndróm asi zatial najlepšie vystihnutý s tých málo filmov čo na túto tému poznám. Nakoniec sa teda prikláňam k tej štvorke, nakoľko si predsa len myslím, že táto téma vzhľadom k jej komplikovanosti, bola v tomto filme zvládnutá nadmieru dobre. (10.06.2013)

Takhle příjemný film jsem už dlouho neviděla. K plnému počtu mi chyběl snad jen propracovanější konec, pořád mám pocit, že to vlastně nijak nedopadlo... ale i tak krásných 85%... Film si na nic nehraje, nesnaží se z diváka ždímat emoce, ale zároveň ani není povrchní, prostě více než příjemná oddechovka. Aspergerův syndrom je některými diváky tohoto filmu chápán jako snaha o pozvednutí jinak nicotného námětu, já ho naopak vidím jako původní záměr, který ale byl zpracován tak mile (nezaměňovat za klišé, prosím), že to někomu může připadat neuvěřitelné... já to ale spolkla i s navijákem a vůbec se za to nestydím!... (30.08.2011)