Ip Man 2

Druhý diel už nemal tú iskru, síce česť a hrdosť zostala, no dialógy už boli miestami trápne, tiež afektovanie a detinskosť mi občas vadila, ale inak opäť dávka bojových umení a tiež troška problémov v kapitalizme, ktoré to urobili zaujímavým, no boj o život proste často je nejak napínavý a inak to nebolo ani tu, akurát, že súbojov, aký je tu na konci už bolo dosť, no myslím, že nie takýmto štýlom, tak možno vyplnili aj túto medzeru. Môj otec pritom povedal, že v skutočnosti by ho porazil ten, ktorý asi tušíte, že vyhrá hneď, lebo by mu rýchlo zlomil ruky. No a tak, keď som pochopil, kto by mal mať navrch, tak mi nebolo ani celkom jasné, prečo to doviedli do takého konca, kde mnohí diváci asi tušili, že to aj tak dobre dopadne. No dej je pestrý a pútavý a navyše s tou sociálnou tematikou a tematikou spájania sa v dobrom, čiže popri akcii to bolo celkom záživné. (22.03.2014)

Je několik důvodů, proč je Yip Man 1 lepší než jeho pokračování. Oba filmy mají silný ideologický podtext. Z prvního dílu to ale netrčelo tak moc a tvůrcům šlo v prvé řadě o silný příběh. Dokonce k hlavnímu záporákovi v podání japonského generála mohli diváci cítit jakousi úctu, protože se řídil morálním kodexem a své protivníky respektoval. Naopak anglický šampion je ztělesněním všeho špatného, co ve filmu prezentuje britský kolonialismus. Neustále je servírováno, že Číňané mají velkou úctu k tradici a životnímu stylu předchozích generací (mezi něž patří i kung fu). O to truchlivější je, když si uvědomíme, že represe vlády, která nyní podporuje a ovlivňuje natáčení filmů jako Yip Man, měly v padesátých letech největší podíl na zničení tradiční kultury. Ale zpět k filmu samotnému. Už jsem zmínil, že je příběh mnohem plošší než u prvního dílu. Druhá zásadní výtka směřuje k tomu, že scénář kopíruje schéma prvního filmu. Nejprve to vypadá, že hlavními protivníky mistra budou ostatní školy (v předchozím snímku jedna konkrétní), ale od poloviny filmu přebere úlohu hlavního motivu boj proti Britům jakožto národu (analogie v boji s japonskými okupanty). V obou případech se historie silně zkresluje, ale to filmu nevyčítám. Problém spíš vězí v absurditě prezentovaného souboje box vs wing tsun. Není to zdaleka tak zajímavé a už vůbec ne přesvědčivé (stejně jako sumo zápasník v dávném Souboji cti). Ale k čertu s tím vším, když dostanete tak dobrou porci akce! Donnie Yen je vynikající a na tohle wu shu je radost se koukat. (29.06.2010)

Ačkoliv mě Ip Man (i přes můj obdiv asijské kinematografie) příliš nenadchnul, (spojení akční bojovky a životopisného filmu zde moc nefungovalo) měl v sobě pár opravu slušných akčních scén a jeho sledování pro mě nebylo nikterak náročné nebo dokonce bolestivé. Druhý díl je v mnoha ohledech podobný ale troufám si tvrdit, že dokonce lepší. Wilson Yip dokazuje, že akci snímat umí, Donnie Yen a Sammo Hung ukazují to nejlepší ze svého bojového umění a akce je více než dost. (29.01.2012)

Čína opět zamávala rudými prápory a poslala mistra Yipa rozdrtit nejen nekalou konkurenci z hongkongských škol bojových umění, ale hlavně ukázat, jak jsou běloši netolerantní, nečestní, zákeřní, zlí burani. A uživatelé ČSFD žerou čínským soudruhům tuhle plytkou agitku i s navijákem. No budiž: však lze těžko spočítat, kolikrát už v (nejen) hollywoodských filmech byli za kokoty nažloutlí šikmoocí obyvatelé této zploštělé koule rotující vesmírem. Dokud se bitky držely reality a fyzikálních zákonů, byla jsem ochotná ignorovat to blboučké dějové pozadí a jen se kochat fascinujícími pohyby. Kdykoliv mistři bojových umění překonali gravitaci, spokojila jsem se s rezignovaným povzdechem. Ovšem finále v ringu bylo natolik nudnou záležitostí, že mnou cloumá stěží odolatelné nutkání ohvězdičkovat pana Yipa a jeho vlastenecké eskapády podprůměrem. Kromě toho mám vážnou výhradu k maskérům, kteří asi nikdy neviděli, jak vypadá člověk po úderu pěstí na oko: žádné decentní zrudnutí, ale otok jak kravinec, co bulvu zavře, pročež i běloch rázem vypadá jako číňan. Děsím se, co přinese třetí díl. 50% (03.04.2013)

První díl byl díky válečnému stavu a nenáviděným Japoncům o něco dramatičtější. Ve dvojce se  Ip nejprve dostává do konfliktu s ostatními mistry bojového umění, čímž připomene slavnou éru hongkongského bojového filmu, kde se to střetnutími a porovnáváním různých stylů a škol jen hemžilo.  Skvělý Sammo Hung dodává téhle části řádný drajv. Jeho mrštnost snoubící se s tloušťkou jsem nikdy nechápal. Při duelech s ostatními mistry na ploše vratkého stolu jsou opravdovou potěchou pro oko.  A  stejně památná je i předcházející až neskutečná řež s  hordou tzv. nikdožů , ovšem ozbrojených mačetami a dalšími zbraněmi.    Pak už přichází na řadu hlavní zápletka a bílý padouch, západní boxer v podání Darrena Shahlaviho.  A máme tu střet západního a východního boxu, kde zpočátku ten východní nemá proti brutalitě a zuřivé síle žádnou šanci. Mistr Hung v ringu dokonce umírá. Ale ještě je tu Ip Man. Zase jsem se skvěle bavil a nechal se opájet ukázkami choreograficky vymazlených ukázek bojového umění.  Donnie Yen pak v roli skromného mistra vynikajicí a závěrečný střet dá vzpomenout na to nejlepší ze čtvrtého  Rockyho.  Spokojenost téměř maximální. (09.12.2022)