Ip Man 2

|| Scenár: Edmond Wong | Hudba: Kenji Kawai | Produkcia: Raymond Wong | Distribúcia: Mandarin Films | Rozpočet: 12,902,809 $ | Tržby: 15,060,507 $ || Dôstojné pokračovanie prvého Yip Mana, s trochu slabším začiatkom, s ktorým sa ale divák nesmie nechať odradiť. Grády jak technické tak i emočné to nabere jak predchodca, a ku koncu sa človek pýta, prečo takto nemôže žiť - alespoň čo sa týka hodnôt a dôstojnosti aj na tom našom západe. Wing Chun je jednoducho krásne bojové umenie, a Donnie Yen je naozajstný SIFU, a Darren Shahlavi je skvelé kontra. (11.02.2013)

S môjho pohľadu je to stále rovnako kvalitná fajtovačka. Je pravda, že prvý diel ma lepší príbeh, vážnejší ton a drsnejšiu atmosféru, no druhý diel je predovšetkým iný, jednoduchší, príbehovo viac ohranejší a choreograficky ešte viac akčnejší. Jediné čo podráža druhému dielu nohy a ťahá hodnotenie dolu je príbeh, ale akcie a záverečné finále za doprovodu dobrej hudby to dokážu bohato vynahradiť. 80% - 4* (25.11.2013)

V první části to byli Japonci (vs. Čína), jejichž obraz byl tak negativně prezentován, v druhém díle jsou to Britové (vs. Hongkong). Ip Man 2: Legend of the Grandmaster naprosto zjevně čerpá z více než čtvrt století starého filmu podobného ražení - Úderu otevřenou dlaní, kde potulný bojovník Tung-Fang Sü předvádí zvědavcům specifický styl kung-fu, podobně Ip Man snažící se v Hongkongu prorazit se stylem Wing Chun. Dalším spojením obou filmů je paralela mezi mistrem školy bojových umění v Úderu otevřenou dlaní He DaHaiem a Hong Zhen Nanem v Ip Man 2: Legend of the Grandmaster. Počáteční nevraživost obou postav (v obou filmech) přechází v průběhu filmu v přátelství, jež je v mnohém determinováno plánovaným turnajem v boxu (východní vs. západní styl). Ve starším díle jsou posměšně prezentováni Rusové, v tomto Britové (jak politici, tak i boxeři). Příběhová kostra tedy zůstává v podstatě stejná. Co se ale zásadně změnilo, je choreografie soubojů, jež Ip Mana řadí ke špičce současných filmů o bojovém umění. (09.07.2011)

Na druhej dil sem se tesil a nezklamal, i kdyz jsem teda cekal, ze by mohlo dojit i na trenink Bruce Lee, coz se nestane, s "Brucem" tu je jen jedna spis takova zabavna scenka, takze je tu porad jeste puda pro treti dil. Dej zacina pravdepodobne par mesicu po konci udalosti z minulyho dilu, jelikoz Ip uz je zdravej a zacina rozjizdet skolu bojovejch umeni a jestli jsem o prvnim dile rek, ze ma jednoduchej dej, tak me nenapada, jak to pojmenovat tady. Protoze veskerou napln filmu tvori jen v prvni polovine souboje a v ty druhy dohadovani se zlejma amikama, cili taky souboje. Navic jelikoz se dej neodehrava uz za valky, nema to takovou atmosferu jako prvni dil. Nicmene musi se uznat, ze souboje jsou opet spica, navic tentokrat jsou tu i nejaky prijemny ozvlastneni - bitky na stole a souboje s boxerem. Ten sice vypada fakt jako slusnej rizek, ale to zaverecny natahovani ve Van Dammeovskym stylu je trochu zbytecny. No a co se tyce Donnieho, tady plati to, co v minulym dile. Pri soubojich s kamenou tvari je spickovej, ale jeho pokusy o hrani jsou tragicky, jeho smutnej vyraz je spis k smichu, obcas se podivne kreni nebo vypada, ze usne. Souboju je sice vic, nez v prvnim dile, ale celkove precejen lehce slabsi, nicmene porad na 5*. (30.05.2010)

Druhý díl ságy glorifikující Ip Mana jako národního hrdinu z lidu využívá stejný koncept jako první část, pouze místo japonských okupantů nyní mistr hájí čínskou národní hrdost proti zástupcům koloniální moci v Hongkongu 50. let. V souladu se zastřešujícím tónem oslavy čínské národní hrdosti jsou britští protivníci vykreslení až karikaturně démonicky. Zatímco první díl teprve budoval persónu Ip Mana, tentokrát se vyprávění cele soustředí na propojení bojových sekvencí s melodramatem po vzoru "Rockyho". Ačkoli je od začátku jasné, jak se bude vše vyvíjet, díky promyšlené dramaturgii vyprávění i jednotlivých sekvencí a výbušné hudbě Kendžiho Kawaie je účinek filmu naprosto ohromující. "Ip Man 2" je v zásadě řemeslně precizní naplnění úspěšného schématu a díky tomu také funguje skvěle. Bojové sekvence výstižně porovnávají rozličné styly kung fu a posléze i čínská bojová umění vůči boxu a opakovaně potvrzují, že tvůrčí tým Wilson Yip - Donnie Yen představuje naprostý vrchol současných hongkongských bojových filmů. Choreografie se jako v prvním díle soustředí na vyjádření efektivity wing chunu, k čemuž využívá sekvence krátkých, převážně blízkých záběrů a kontrasty rychlých výměn úderů se zpomalenými obrazy jejich následků. V hrstce případů tvůrci sáhli k užití speciálních efektů, ale pouze aby tím stupňovali dramatičnost či ustanovili kontrast jako v případě famózní sekvence poměřování sil mezi hongkongskými mistry. ___ PS: Možnost vidět film na velkém plátně s takřka tisícovkou diváků znalých hongkongských filmů, kteří euforicky reagovali na ustanovující záběry každé hvězdy a ve finální bojové sekvenci rykem a potleskem dělali z kina čtvrtou stěnu hlediště boxerského ringu ve filmu, byl nezapomenutelný zážitek. Lze pak jen litovat, že v českém kině se nic takového nikdy nemůže stát, a to ani na festivalu. (02.05.2010)