Karate Kid

Na tomhle filmu je zajímavý to, že ačkoli je poněkud klišovitý a předvídatelný, přesto funguje, zejména co se týče vyvolávání různých emocí. Karate Kid je tudíž dobrým důkazem toho, proč u filmů nevadí opakování známých příběhů nebo schémat, protože klíčové jsou emoce. A je jedno, jak a čím je filmy navozují. Účel světí prostředky, jak se říká. Proto když se někdy tvrdí, že jde nějaký filmy proti konvencím, neznamená to ve skutečnosti, že jde proti očekávaným příběhovým schématům, ale že jde proti očekávaným emocím. Někteří lidé se dokonce dívají opakovaně na filmy proto, aby ovlivnili své vlastní emoce a posílili nebo změnili náladu, ve které se nacházejí. Faktem je, že Karate Kid nám tímhle důrazem na staré známé emoce na úkor nového příběhu říká možná něco o budoucnosti kinematografie, která do nás bude ládovat emoce přímo přes nějaké matrixovské kabely a příběh k tomu nebude vlastně vůbec zapotřebí. Film tuto myšlenku ukazuje na scéně s ženou a hadem. Zatímco Jaden Smith je toho názoru, že žena kopíruje pohyby hada, Jackie Chan mu vysvětlí, že je tomu obráceně, neboť had kopíruje pohyby ženy. Jaden Smith tudíž spadá ještě do dnešního světa, kde se musí filmaři podobně jako žena přizpůsobovat divákům, kdežto Jackie Chan nastoluje už budoucnost kinematografie, v níž žena diváky přímo ovládá a kontroluje. Jackie Chan mimo to dodá, že být klidný a nedělat nic jsou dvě velice odlišné věci, čímž naznačuje, že nevyprávět příběh ještě neznamená, že film nic nedělá a neprodukuje žádné emoce. Produkuje, akorát k tomu nepotřebuje příběh. Tato naprostá rezignace na příběh tu ale kdysi už byla, a není tudíž ničím, co by mělo kohokoliv překvapovat, neboť kinematografii přinejmenším ve svých počátcích charakterizuje spíše a hlavně dokument (zachycení skutečnosti), experimentování (Jan Evangelista Purkyně), věda (Muybridge, Marey), okouzlení a pouťové atrakce (na úkor narace), populárně naučné aktualitky (hraný zábavný film nemá budoucnost, říkával tehdá Lumière) či animace (ta dle některých není podmnožinou filmu, ale jeho samotným rámcem, dnes ve věku digitální techniky a možnosti modifikovat hranou akci zvláště).Kinematografie nikdy nebyla zamýšlena pro vyprávění příběhů. S příběhy se začalo až později. Tudíž i jejich opuštění by nás pouze navrátilo k počátkům. Nenarativ jsi a v nenarativ se obrátíš, jak by to asi okomentoval Mojžíš. (30.12.2012)

V zasade viac pozitivnych prekvapeni ako tych negativ (Jayden, stopaz a ta povinna kozmopolitna neurcitost). Velmi sa mi paci, ze su tu vsetky povodne scenaristicke ingrediencie originalu, ovsem prenesene do noveho havu s novymi "tahmi" (referencnym prikladom nech je namiesto stareho malovania "hore a dole" tentokrat obliekanie a vyzliekanie bundy). A Jackie, ktory myslim nasiel dostojnu ulohu k jeho veku. 6-7/10 (05.07.2010)

Keby ubrali trochu minút a neboli vo filme miestami tak vážny, tak by to bolo oveľa lepšie.Niektoré scény úplne zbytočne a stopáž je tiež pridlhá na takýto obyčajný film.Čo sa týka záverečného finále, tak to je klasika.Inak zaujímave (ale dobre) duo - Jackie Chan, Jaden Smith a dobrá hudba. 70% - 3* (05.08.2010)

Nikdy jsem Karate Kida neviděl, myslím tím tu sérii z 80. let. Takže k tomu nemám žádný vztah. Na tento nový film jsem se podíval hlavně proto, že tam hraje Jacky Chan, jinak bych se tomu asi také vyhnul. Ale nutno říct, že mě to nijak výrazně neoslovilo. Problém bude v tom, že hrdinovi je 12 let a příběh je "nastaven" pro diváky jeho věku. Jde vlastně o klasicky vystavěný příběh šikany. Ve smyslu klasicky hollywoodsky. Tedy hlavní mužský hrdina musí 1) překonat překážky (porazit spolužáky), 2) získat ženu svého srdce (tedy spolužačku). Mladý Dre (Jaden Smith) totiž dostává v Pekingu nakládačku od svých nových zlých spolužáků, kteří trénují kung-fu u zákeřných a nelítostných učitelů. Dre začne trénovat u Jackieho Chana. Tečka. ____ Mně vůbec nevadí to, že se Dre naučí kung-fu díky opakovanému oblékání bundy, na takové postupy jsem v žánrově podobných filmech zvyklý. (A je mi jedno, že se film jmenuje Karate Kid, Jacky Chan ho učí kung-fu, ale on pak předvádí wrestlingové chvaty). Ani mi zas tak nevadí, že je Jadenova postava tak otravná - on je v podstatě celý film hrozný spratek, ale to prostě musí, aby se měl z čeho poučit:) Jde spíš o implicitní a symptomatické významy. Jde o morální stránku filmu. Jde o zobrazení Číny. Černoška-vdova a její syn se přestěhují z USA do Číny (!), protože přišli o práci v Detroitu, městě postiženém krizí. Je to americký film natáčený přímo v Pekingu, přičemž Čína je tu zobrazena jako naprosto bezproblémové místo - v podstatě by se mohlo jednat o jakoukoliv americkou čínskou čtvrť, děti si tam pouští v televizi SpongeBoba a poslouchají Lady Gaga a vůbec nikdo nemá problém. Zároveň je to ale místo, kde je největší důraz kladen na úspěch (houslová zkouška, dětský turnaj na konci připomíná kohoutí zápasy) a krása spočívá v mase (stovky cvičenců kung-fu provádějících tytéž pohyby). Dre si mimochodem při návštěvě nějakého starobylého chrámu (!) oblékne tričko s rudou hvězdou (vždyť je to stejné, jako bezmyšlenkovité nošení trička s Che Guevarou!!). A naprosto nepochopitelně je do filmu vložena zbytečná scéna z návštěvy Zakázaného města (a tedy i náměstí Tiananmen), na jehož zdech nechybí plakáty s Mao Ce-tungem. To jsem jediný, komu to vadilo? Jinak co se týče kinematografických kvalit, tak žádný velký problém, ale stejně neexistuje důvod, proč bych se k tomuto snímku měl někdy vrátit. (Kingdom) (03.07.2010)

Nemám čas psát komentář, protože jsem si do podlahy v obýváku nainstaloval repliku věšáku na bundy z filmu a učím se kung-fu. No dobře... Film stojí a padá na rádobyrodinné atmosféře, což s sebou přináší všechny milé i nemilé věcí s tímto jevem spojované. Na jednu stranu je to roztomile "candy" koukatelné, na tu druhou se zkušený divák neubrání dusivému posměchu. Bohužel je dost velký rozdíl mezi pousmáním nad kvalitní vypointovanou pomrkávající vtipnou scénou, a pousmáním nad přehnanou snahou scénáře oslnit podobnými scénami unešené diváky. Občas se prostě ty milé vtipné situace nekontrolovatelně zvrtnou a v ústech z nich pak zůstává jen pachuť hořkého výsměchu. Dalším brutálním nedostatkem je málo akce... Jako příjemný rodinný snímek si Karate Kid stojí nadmíru obstojně, v rámci akční komedie ovšem katastrofálně zaostává. P.S. Jsem rád, že jsem na to do toho kina nakonec nešel. P.P.S. Jaden je fakt dobrej. (31.10.2010)